Ministr financí Zbyněk Stanjura je ve vrcholné politice čtrnáct let jako poslanec za ODS. Členem vlády je podruhé, poprvé jím byl před necelými deseti lety jako ministr dopravy. Do nevděčného křesla strážce státní kasy usedl v prosinci 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy. Jeho hlavním úkolem je ozdravit veřejné finance.
Plnění státního rozpočtu za leden až květen ukázalo meziroční pokles deficitu o 61 miliard korun. Co bylo hlavním „tahounem“?
Na letošní rozpočet se můžeme dívat z několika pohledů a těch 61 miliard, o které byl deficit letos po pěti měsících nižší než loni, je výsledkem několika faktorů. Předně jsou silnější daňové příjmy, což je kombinace oživení domácí spotřeby, která ovlivňuje výběr DPH, růstu mezd a opatření na daních z příjmu z konsolidačního balíčku. A na výdajové straně díky zklidnění cen energií výrazně klesly výdaje státu na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami elektřiny a plynu.
U jakých výdajů, ať už ve smyslu navýšení, nebo naopak poklesu, došlo k odchýlení od standardního vývoje předchozího roku?
V rámci výdajů jsme zaznamenali několik významných odchylek. Výdaje na sociální dávky vzrostly po valorizaci důchodů a dalších sociálních podpor kvůli loňské vysoké inflaci. Naštěstí už máme tuto epizodu za sebou a inflace je zpět na hodnotách mírně nad dvě procenta. Mezi hlavní položky patří také úspory v provozních výdajích státní správy. Vidíme i pokles výdajů na investice do infrastruktury, ale to je jen dočasný jev. Částečně to způsobilo zpoždění v některých projektech, ale také za to může fakt, že výdaje na investice jsou silné spíše v druhé polovině roku. Investice tato vláda rozhodně nekrátí.
V této souvislosti ještě dotaz k navýšení plateb veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce – není posílení zdravotního systému vyššími odvody pouze záplatou, která neřeší samotný problém resortu? Kam konkrétně jsou prostředky navíc alokovány?
Ano, vnímám to tak, že navýšení plateb za státní pojištěnce je jedním z kroků k posílení financování zdravotního systému. Je ale potřeba si uvědomit, že samotné navýšení příspěvků není samospasitelné a je pouze částečným řešením. Klíčové je zaměřit se na systémové změny, které zlepší efektivitu a kvalitu zdravotní péče. Prostředky, které se do zdravotního systému vyberou navíc, jsou podle informací resortu zdravotnictví směřovány především do akutní péče, prevence a modernizace nemocnic. Detailní informace o rozdělení prostředků v oblasti zdravotnictví a zdravotní péče by jistě poskytl můj vládní kolega Vlastimil Válek.
Jaká opatření konsolidačního balíčku, která pozitivně ovlivní saldo v příštích obdobích, se v prvních pěti měsících letošního roku zatím neuplatnila?
Některá opatření konsolidačního balíčku se zatím neuplatnila plně nebo vůbec, ale očekáváme jejich pozitivní dopad v příštích obdobích. Patří sem například plánované úpravy v daňovém systému od letošního roku, které přinesou vyšší příjmy do státního rozpočtu až příští rok – například zvýšení sazby daně z příjmu právnických firem nebo další postupné navyšování spotřebních daní z neřestí, jako jsou tabák a alkohol. Pokud ale chceme přesvědčit občany, že myslíme snižování tempa zadlužování země vážně, považuji za povinnost začít u nás, tedy šetřit na straně výdajů státu. Letos uspoříme přes dvacet miliard na provozu a v platové oblasti státu a desítky miliard jsme vyškrtali také v národních dotacích. Ty podle mého názoru jen pokřivují trh a řada firem si z nich udělala regulérní dotační byznys, což potvrzují zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.
V jednom z rozhovorů jste mimo jiné zmínil, že zdravé veřejné finance jsou důležité pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Můžeme v tuto chvíli mluvit o veřejných financích jako o zdravých, nebo jsme alespoň na dobré cestě k jejich uzdravení?
Je dobré si připomenout, že po vládě Andreje Babiše jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím pět procent HDP a prvenstvím v tempu zadlužování mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit rozpočet. A po zvládnutí dvou turbulentních let s válkou na Ukrajině a vysokými cenami energií je právě teď správný čas na to vrátit Česko zpátky do formy. Veřejné finance nyní ještě nejsou zcela zdravé, ale jsme na dobré cestě k jejich stabilizaci. Vím, že to často nejsou populární kroky pro veřejnost, ale věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh budoucích generací, jak se lidem snaží namluvit opozice. Konsolidační balíček obsahuje řadu opatření, která jsou nezbytná a přísná pro dosažení udržitelnosti veřejných financí. Mluvíte o obavách, zda byl balíček dostačující, zda doručíme uzdravení veřejných financí. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať a nesmíme v něm polevit.
Velkým tématem je i dostupné nájemní bydlení, společný projekt ministerstev financí a pro místní rozvoj. Stát dal k dispozici asi dvě stě pozemků k výstavbě bytů, z Národního plánu obnovy budou uvolněny finanční prostředky ve výši osmi miliard korun – kdy bude první nájemní bydlení skutečně k užívání a kdo a jak bude stanovovat cenu nájemného?
První nájemní bydlení by mělo být dostupné do dvou let, tedy kolem roku 2026. Těch zhruba dvě stě pozemků pro výstavbu dostupného nájemního bydlení, které zmiňujete, bylo vytipováno loni při rozsáhlé inventuře státního majetku. Stát je vyhodnotil jako vhodné z pohledu rozměrů a lokace. Obce, které se chtějí na projektu dostupného bydlení podílet, mají nyní možnost si požádat o bezplatný převod pozemku a zvolí si finanční model, který na výstavbu dostupného bydlení použijí. Dva roky jsme intenzivně pracovali a hledali možnosti spolupráce soukromého a veřejného sektoru. K dispozici budou zatím čtyři možné modely podpory bydlení, které bude nabízeno za dostupné nájemné. To by mělo být pod hranicí devadesáti procent tržního nájemného v místě a čase obvyklého. Ministerstvo financí k tomu zpracovalo cenovou mapu tržního nájemného, která je dostupná na našem webu a kterou budeme dvakrát ročně aktualizovat.
Pro koho bude dostupné nájemné určeno?
Využít je bude moci několik skupin obyvatel s tím, že konečné rozhodnutí bude vždy na konkrétní obci. Některá může preferovat učitele, jiná zdravotní sestry nebo policisty a podobně. Věřím, že výhledově se dají takto realizovat projekty za desítky miliard korun. Ruku v ruce s tím by se měla postupně zvyšovat úvěrová kapacita Národní rozvojové banky.
Jaké další legislativní změny nebo projekty byste chtěl za svého působení v resortu financí stihnout do voleb v příštím roce?
Po přijetí fiskálního balíčku jsem prohlásil, že s žádnými takto velkými změnami, jaké přinesl balíček, již resort financí nepřijde. Média má slova překroutila s tím, že vláda už do konce volebního období nic dělat nebude. Opakuji, a snad to již nebude dezinterpretováno, že s žádnými podobně rozsáhlými změnami, jaké přinesl ozdravný balíček, již do konce volebního období nepřijdeme. Ale to neznamená, že bychom si na ministerstvu financí udělali prázdniny. Pracujeme na řadě dalších legislativních návrhů, ať už je to zákon o účetnictví anebo zákon o Národní rozvojové bance, která má ambice být významným hybatelem hospodářského růstu v České republice. Tedy pořád máme s kolegy spousty práce.
CV BOX
Zbyněk Stanjura (narodil se 15. února 1964 v Opavě) je současný ministr financí, předseda poslaneckého klubu ODS a 1. místopředseda strany.
Vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, obor Elektronické počítače. Po pádu komunismu založil s několika spolužáky firmu, ve které 11 let pracoval jako programátor a ředitel.
Členem ODS se stal v roce 1991. Byl 17 let opavským zastupitelem, čtyřikrát vedl ODS do komunálních voleb a osm let byl primátorem Opavy. Do zastupitelstva Moravskoslezského kraje byl zvolen třikrát a působil zde celkem 11 let.
Poslancem je od roku 2010, od roku 2012 vedl necelý rok ministerstvo dopravy.
Je ženatý, bezdětný. Mluví anglicky, odpočívá při cestování, u četby a sportu, lze ho potkat na in-line bruslích, kole či procházce.
