Původní profesí lékař, téměř dvě dekády politik. Od letošního března je Richard Raši, muž s několika ministerskými zkušenostmi, předsedou Národní rady Slovenské republiky. Během léta se mu podařilo odjet i na dovolenou, i když jak říká: „V našej brandži nikdy úplne nevypnete, hovorí sa, že čert a politika nikdy nespia. Ale už som si zvykol.“
Na post předsedy NR jste nastupoval s řadou zkušeností ze dvou různých resortů. Překvapilo vás přesto něco? Jak byste zhodnotil dosavadní zkušenost z parlamentu a jeho atmosféru?
Medzi ministerstvami a parlamentom je viacero menších aj väčších rozdielov. Napríklad zatiaľ čo na rezorte zodpovedáte za jednu konkrétnu oblasť riadenia štátu, v parlamente sa vám zbierajú zákony z každého rezortu. Poslanci ich po rezortoch kontrolujú, rokujú o nich a prípadne upravia na lepšie. Ja zodpovedám za riadny legislatívny proces, ale aj politickú kultúru v Národnej rade. Je pre mňa dôležité, aby diskusie v rokovacej sále, ako aj v celej budove boli slušné a konštruktívne. Pre chod inštitúcie je dôležitá kooperácia medzi koalíciou a opozíciou a ja som rád, že moji predchodcovia z HLAS-u Peter Žiga a Peter Pellegrini mali podobné vnímanie politiky a pripravili pôdu pre vecnú spoluprácu. Dosah na to mám však len v rámci parlamentu.
Jak se díváte na útočnou rétoriku Roberta Fica vůči Ukrajině, kterou naposled předvedl během srpna?
Mojou úlohou nie je hodnotiť premiérove výroky. S Ukrajinou máme štandardné vzťahy, dlhodobo im pomáhame humanitárne, rovnako podporujeme mierové iniciatívy a pripravujeme sa na rozvoj našich slovensko-ukrajinských vzťahov, až sa vojna skončí. Musím tiež pripomenúť, že Slovensko zabezpečuje Ukrajine dodávky elektriny, rovnako tak cez naše územie prúdi na Ukrajinu plyn. Naprieč koalíciou je zhoda v tom, že Ukrajina má patriť do Európskej únie – za predpokladu, že splní všetky a rovnaké podmienky ako súčasné členské štáty. Náš podpredseda vlády Peter Kmec aktívne pracuje na tom, ako tento proces zvládnuť čo najefektívnejšie. Konkrétnymi príkladmi je napríklad už funkčná priama vlaková linka medzi Kyjevom a Bratislavou či práca na zvýšení kapacity elektrického prepojenia medzi Ukrajinou a Európskou úniou až o sedemnásť percent. Pracujeme aj na modernizácii hraničných priechodov a zavedení elektronického systému riadenia kolón, ktorý výrazne zlepší plynulosť obchodu. Okrem toho sa Slovensko aktívne zapája do investičných projektov v rámci výzvy Ukraine Investment Framework, financovanej z rozpočtu Európskej únie. Na Ukrajinu sa nepozeráme len ako na krajinu v rekonštrukcii, ale ako na budúceho strategického ekonomického partnera Slovenska.
S maďarským prezidentem Tamásem Sulyokem.
Slovenské zdravotnictví aktuálně řeší sporný tendr na záchranky. Kritizuje se napojení vítězů na vaši stranu HLAS-SD i nepřehledná kritéria. Jaký je váš názor – mají být záchranky zestátněné, jak navrhují někteří politici?
Vítame každý návrh, ktorého cieľom je skvalitnenie nielen zdravotnej starostlivosti, ale každého aspektu života ľudí na Slovensku. Politika má byť o riešeniach, nie o kultúrnych vojnách a zástupných témach. Takú politiku robí aj Kamil Šaško, ktorý presadil reformu, ktorá skvalitňuje systém rýchlej zdravotnej pomoci, v čom ho strana HLAS plne podporuje. Vítame, že to konečne pochopil aj Andrej Danko. Z našej strany rovnako ako doteraz platí, že sme ochotní diskutovať o každom návrhu, no žiadny nepovažujeme vopred za jediný správny a nikto o žiadnom z nich nebude rokovať z pozície sily.
Žijeme v rozdělených zemích, ale vazby zůstávají. Co podle vás dnes Česko a Slovensko spojuje?
Aj na mojich pracovných cestách do Česka vidím, že okrem túžby žiť v bezpečných krajinách nás spája vzájomná srdečnosť, láska k prírode a tiež k dobrému jedlu a pivu. Niečo máme lepšie my (hory) a niečo zas vy (pivo). Ja som rád, že sú medzi našimi krajinami dobré vzťahy tak na politickej a obchodnej úrovni, ako aj na tej individuálnej, ľudskej.
U nás teď napjatě čekáme na podzimní volby. Co byste do nich Česku přál?
Našim bratom a sestrám v Česku by som prial to, čo každej demokratickej krajine. Pokojný priebeh volieb s čo najväčšou účasťou a s rešpektovaním výsledku volieb. Aby sa každý človek rozhodol skutočne podľa svojho vedomia a bez cudzieho zásahu. Aj nedávne zistenia anglického investigatívneho novinára totiž ukazujú, že napríklad na Slovensku bol britský zásah pri parlamentných voľbách v roku 2023. Zásahy krajín sú neprijateľné bez ohľadu na to, či sú z východu alebo zo západu. Ľudia na Slovensku majú právo rozhodnúť sa sami – bez manipulácie a bez cudzieho mentorovania. Navyše ak by prišli správy o tom, že sa o ovplyvňovanie volieb pokúsilo Rusko, progresívne kruhy a ich spriatelené médiá by boli plné výziev, nenávisti, protestov. Ale keď ide o vplyv z britskej strany – hrobové ticho. Preto dúfam, že sa podobný scenár nezopakuje aj u vás v Česku a ľudia sa budú môcť rozhodnúť skutočne slobodne, bez akéhokoľvek poštuchávania.
Autorka je redaktorkou Deníku
CV BOX
Richard Raši (narodil se 2. dubna 1971 v Košicích) je od konce března 2025 předsedou Národní rady Slovenské republiky a místopředsedou strany HLAS-SD.
V roce 1995 dokončil studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, absolvoval také atestaci z chirurgie 1. stupně a speciální zkoušku z úrazové chirurgie. Na Slovenské zdravotnické univerzitě v Bratislavě získal v roce 2004 titul Master of Public Health. V roce 2010 pak ukončil doktorandské studium na Technické univerzitě v Košicích a získal titul PhD.
Od roku 1995 pracoval na Klinice úrazové chirurgie ve Fakultní nemocnici L. Pasteura v Košicích, kde od roku 2004 působil jako náměstek pro léčebně-preventivní péči. V březnu 2007 byl jmenován ředitelem Fakultní nemocnice s poliklinikou v Bratislavě.
V letech 2007–2020 byl členem strany SMER-SD, poté však přešel do strany HLAS-SD. Od roku 2010 byl osm let primátorem Košic a od roku 2008 dva roky ministrem zdravotnictví. Dvakrát (v letech 2018–2020 a 2023 – březen 2025) byl také ministrem investic, regionálního rozvoje a informatizace.
Je ženatý, má tři dcery.
reklama
