V politice se Veronika Vrecionová (ODS) pohybuje už téměř dvacet let. Prošla sněmovnou i Senátem a nyní je čtvrtým rokem poslankyní Evropského parlamentu, kde se věnuje hlavně problematice zemědělství a venkova.
Rok před volbami jste se po Janu Zahradilovi stala předsedkyní europoslaneckého klubu ODS. Jan Zahradil zároveň oznámil, že už v evropských volbách nebude kandidovat. Otevírají se těmito změnami dveře společné kandidátce SPOLU ve volbách do Evropského parlamentu, bude mít ambice je opět vyhrát?
Měli bychom mít ambici vyhrát jakékoli volby, bez ohledu na to, v jaké formaci do nich budeme kandidovat. Jednání o nejlepším formátu stále probíhají a já se netajím tím, že bych raději kandidovala samostatně za ODS. S oznámením Jana Zahradila to nemá souvislost, o kandidatuře bude někdy koncem léta rozhodovat předsednictvo a výkonná rada.
Předseda ODS a premiér Petr Fiala hovořil nedávno o tom, že se vaše frakce konzervativců a reformistů v poslední době sbližuje s postoji Evropské lidové strany. Ve kterých hlasováních z poslední doby se to projevilo?
Nedávno bylo docela zajímavé hlasování o „zprávě o obnově přírody“, což je na první pohled líbivý název, který v sobě ale skrývá řadu omezení pro využívání přírody, pro život na venkově atd. U toho se už vzbouřili i politici ze západních zemí, kteří dosud všechny návrhy související s Green Dealem bez výhrad podporovali. Nyní jim začínají docházet dopady na život občanů a jejich horlivost se vytrácí. Druhým takovým materiálem je nová norma Euro 7, o níž se zatím nehlasovalo, ale Sašovi Vondrovi se daří vytvářet koalici EKR (skupina Evropských konzervativců a reformistů), EPP (skupina Evropská lidová strana) a dalších, nakloněných výrazné úpravě tohoto nařízení. Frakce Zelených, kam patří i naši Piráti, svým extrémním přístupem čím dál víc ztrácí koaliční potenciál.
Hlavní silou vaší frakce je dnes polská strana Právo a spravedlnost, jejíž vládnutí je Evropskou komisí označováno za minimálně v rozporu s dodržováním vlády práva a nezávislostí veřejnoprávních médií. Poslední zákon o ruském vlivu je přímo označován za pokus zmanipulovat polské parlamentní volby na podzim tohoto roku. Proč k tomu všemu ODS roky zarytě mlčí?
ODS k ničemu nemlčí, jen nemám pocit, že neustálá kritika všeho, co se v Polsku odehrává, něčemu pomůže. Nemusíme souhlasit s názory polské vlády na řadu etických otázek, např. v oblasti potratové politiky (já osobně většinou hlasuji opačně než naši polští kolegové), ale Evropská unie nemůže jednotlivým státům nařizovat, jak si mají upravit své vnitřní záležitosti, obzvláště v oblasti etických otázek. To je úkol polských voličů, my bychom měli být co nejvíc zdrženliví. Zároveň všichni vidíme, že Polsko je dnes společně s Českem lídrem pomoci Ukrajině, péče o uprchlíky a posilování evropské bezpečnosti. Společná témata tak bezesporu také máme.
Zelená dohoda Evropské unie běží dál, jako by ani nebyla válka na Ukrajině a energetická krize. Měla by v tomto EU zvolnit, nebo je naopak ruská agrese proti Ukrajině důvodem, proč v odchodu od fosilních paliv a tím i závislosti na Rusku zrychlit a přitvrdit?
Ona už zvolňuje. Poslední návrhy Komise a reakce na ně v Evropském parlamentu ukazují, že do voleb toho už moc nepřijmeme. Přílišná rychlost, s jakou jsou závazky přijímány, už dochází i těm, kdo dosud neměli výhrady. Naše racionální pozice se nyní stává mainstreamem a jsem za to ráda. Všichni chceme chránit přírodu, klima, ale musíme to dělat způsobem, který udrží naši konkurenceschopnost a prosperitu. Chudé země na životní prostředí většinou nemyslí.
Jste členkou sněmovního zemědělského výboru. Jak mi vysvětlíte, že Česko, kde má zemědělství spíše omezený význam, bojovalo v minulých letech o co nejvyšší evropské dotace do tohoto oboru? Zneužil i v tomto případě bývalý premiér a zemědělský oligarcha Andrej Babiš své postavení?
O evropské dotace bojují všechny země, v tom není Česko výjimkou. Čím jsme se v minulosti lišili, bylo využívání těchto peněz. Zatímco v zahraničí jdou převážně malým a středním zemědělcům, aby to udrželo jejich živobytí, aby se starali o venkov a neodcházeli z něj, u nás dotace sloužily na zvyšování zisků velkých agrokoncernů v čele s tím, který vlastní bývalý premiér. To se dnes mění, vláda se zaměřila více na pomoc malým a středním firmám, aby se jejich podmínky vyrovnaly a měli jsme na trhu víc kvalitní a cenově dostupné lokální produkce.
Ukrajina je zemědělská velmoc. Je Evropská unie připravena někoho takového přijmout, a to ještě ve zrychleném procesu, aniž by zásadně reformovala svoji zemědělskou politiku?
Ukrajina jistě do EU vstoupí, ale nedělejme si iluze, že to bude během pár měsíců nebo jednotek let. Naším úkolem by mělo být podpořit vývoz Ukrajiny do třetích zemí. EU je zvyklá na vysokou kvalitu produkce, s čímž mohou mít Ukrajinci zatím potíže. Umím si představit i určité přechodné období, které se uplatňovalo i na naše zemědělce po vstupu do EU.
Na europarlament se Češi většinou dívají skrz prsty. Jak ho po čtyřech letech práce v něm hodnotíte vy?
K fungování Evropského parlamentu jsem skeptická právě kvůli jeho složení. Potřebujeme více racionálních poslanců, kteří nebudou pouze ideologicky zahledění k nějakému cíli, ale budou zvažovat i všechny kroky, které k němu vedou. Budou brát v úvahu dopady navrhovaných opatření na občany, na průmysl, na byrokracii. Takovou racionální politiku ODS nabízí, a já věřím, že nám občané dají opět důvěru.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Veronika Vrecionová (narodila se 8. září 1965 v Českých Budějovicích) je poslankyní Evropského parlamentu. V minulosti byla také členkou české sněmovny i Senátu.
V období 1984–1989 vystudovala Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, mezi lety 1990–1993 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky. Od roku 1993 působí jako OSVČ v poradenství v oblasti obchodu a reklamy a angažovala se v mnoha pozicích v soukromých firmách.
Politickou dráhu zahájila v roce 2005, kdy vstoupila do ODS. Od roku 2006 pracovala osm let jako starostka obce Přezletice. V roce 2010 byla zvolena senátorkou. Tento post zastávala do roku 2016, o rok později byla zvolena poslankyní. Od roku 2016 je také předsedkyní Spolku pro obnovu venkova ČR.
V roce 2019 byla zvolena do Evropského parlamentu, kde letos v červnu nahradila ve funkci předsedy poslaneckého klubu ODS Jana Zahradila.
S manželem Davidem má dceru Julii, z předchozího vztahu s Alexandrem Vondrou syna Jáchyma. Sama sebe mj. charakterizuje jako obhájkyni svobody a ochránkyni opuštěných zvířat.
reklama
