Rozšíření viru covid-19 se dotklo mnoha podniků v celé republice. Doslova ze dne na den musel mnoho věcí změnit i největší tuzemský dopravce České dráhy. O jak velké změny šlo (a stále ještě jde) a jak se s nimi podnik dokázal vyrovnat, to byly otázky pro generálního ředitele ČD Václava Nebeského.
V jakém režimu teď operují České dráhy?
Řízení společnosti je v tuto dobu hodně operativní a vyžaduje od všech mnohem vyšší pracovní nasazení. I když došlo k poměrně významné redukci počtu spojů, stále plníme roli síťového dopravce a vypravujeme více než 4500 vlaků každý den. V práci jsou tisíce našich provozních zaměstnanců.
Krizové řízení v tak obrovské firmě musí být dost náročné. Jak vlastně funguje?
Dvakrát denně máme krizový štáb mateřských Českých drah a také komunikujeme na úrovni Skupiny ČD. Drtivá většina jednání se děje přes telekonference. Tam řešíme provozní a bezpečnostní opatření, nákup dezinfekce, ochranných pomůcek pro lidi v provozu, redukce spojů a personální věci. Těch témat je celá řada. V kontaktu jsme od rána do večera, samozřejmě včetně víkendů. Jinak to prostě nejde. K tomu komunikujeme s dozorčí radou, s ministerstvy, kraji, hygienou a dalšími organizacemi.
Co patří mezi hlavní opatření, která jste jako management přijali?
Od začátku jsme se snažili maximálně chránit naše zaměstnance i zákazníky. Prakticky ze dne na den jsme začali důsledně dezinfikovat vozy a používat i moderní metody, jako například ozonizaci. Nakoupili jsme dezinfekční prostředky a ochranné pomůcky pro personál. Dezinfekci nemáme jen v našem zázemí, doplňujeme ji během jízdy také do vlaků. Co se týká ochranných pomůcek, tak to byl daleko větší úkol. Je potřeba si uvědomit, že jen na samotných ČD je skoro 15 tisíc zaměstnanců a většina je v provozu, navíc vícesměnném. Zajistit rukavice, brýle, roušky a dezinfekci v takovém množství nebylo vůbec jednoduché. Zároveň jsme snížili počet pokladních přepážek a pokladníků, ale tak, abychom zachovali prodej ve všech pokladnách, a aby byli zákazníci vždy odděleni sklem. Dalším logickým krokem byla pouze vizuální kontrola jízdenek a dočasné zastavení prodeje jízdních dokladů průvodčími ve vlacích. A pak bylo přijato mnoho dalších, zejména operativních opatření, která spočívala například ve změně oběhu vozidel a souprav, ve zvýšeném dispečerském řízení a řešení poměrně nepříjemných situací, které zpravidla končily výjezdem integrovaných záchranných složek pro nemocného cestujícího a následnou důkladnou dezinfekcí vozidel.
Jak jste zvládali akutní nedostatek ochranných pomůcek na samém počátku?
Když se v Česku koronavirus objevil, neměl dostatečné zásoby vůbec nikdo, dokonce ani zdravotníci. O respirátory a roušky se strhl boj. Převis poptávky vyhnal ceny i desetinásobně nahoru. Do toho se vyrojila celá řada překupníků, takže situace byla dost nepřehledná. Dodávky roušek nám přicházely pozdě a třeba i v menším počtu, než jsme objednali. Naštěstí jsme nikdy nespoléhali jen na jeden zdroj a také jsme si hodně pomohli sami. Myslím zaměstnance a jejich rodiny. Kdo mohl, šil roušky. To samé bylo s dezinfekcí, nicméně tam hodně pomohly včasné objednávky hned na začátku vypuknutí epidemie a později velmi dobré vztahy s dodavateli.
I díky tomu jste si mohli dovolit obnovit prodej jízdenek ve vlacích?
Ano. Prodej jízdních dokladů jsme dočasně zastavili, abychom minimalizovali kontakt našich zaměstnanců se zákazníky. V tuto chvíli jsou všichni vybaveni ochrannými pomůckami, včetně respirátorů FFP2 pro případ, že se setkají se zjevně nemocným člověkem. S objednateli dopravy jsme se shodli v tom, že je potřeba se pomalu vracet do normálu, protože část lidí nectí pravidla, odmítají si kupovat jízdenky, ničí interiér vlaků a tak dále. Sám to vidím, když jezdím na inspekční cesty vlakem.
Kolik mají ČD nakažených zaměstnanců?
Ta situace se přirozeně v čase mění. Na to, že celá Skupina ČD zaměstnává přes 23 tisíc lidí, tak potvrzených případů jsou zatím jen jednotky. Řádově desítky lidí jsou v preventivní karanténě, stovky pracují z domova a další stovky jsou na tzv. překážkách.
Jaké jsou aktuální největší problémy, které řešíte?
Největší problém je pochopitelně finanční, tady nás ale největší boj teprve čeká. Prakticky ze dne na den byla „zmrazena“ velká část dopravního trhu, a tak nám pochopitelně klesly tržby. Lidí jezdí výrazně méně, ale my provoz zastavit nemůžeme. Zkrátka podle našich smluvních povinností jezdit musíme. Tento režim je navíc součástí vládních opatření, aby se ekonomika zcela nezastavila a zároveň aby nedocházelo ke shlukování většího množství lidí, v našem případě cestujících, na jednom místě. Proto plošně nezkracujeme soupravy a neubíráme vozy z vlaků, i když některé spoje z jízdních řádů dočasně zmizely. Některé problémy jsme si ale přetransformovali do příležitostí, například teď více opravujeme naše vozidla.
Jaký bude stav „po koroně“?
Jak již bylo řečeno, několikatýdenní výpadek tržeb se výrazně promítne do hospodaření, což budou v našem případě miliardy korun. Nicméně děláme vše pro to, aby se tento výpadek nepromítl do omezení plánovaných investic nebo snížení počtu provozního personálu. Zůstává otázkou, za jak dlouho se svět vrátí do svých kolejí, do té doby to bude o každodenním balancování našich výkonů na jedné straně a zredukovaných výnosů na straně druhé. Každopádně stav „po korona“ bude ve znamení kompenzací a podpor, stabilizace a pak doufejme, že i rozvoje. Firma naší velikosti určitě využije příležitosti k nějaké zajímavé akvizici. Osobně se domnívám, že stav ekonomiky a společnosti po koronaviru nebude stejný, jaký byl ještě před pár týdny. S tím musíme počítat
Václav Nebeský (narodil se 31. října 1977) je generálním ředitelem a předsedou představenstva Českých drah.
Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a později ještě bakalářský obor dopravní management, marketing a logistika na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice.
V letech 1996 až 2000 působil v Českých drahách jako výpravčí vlaků, poté až do roku 2005 jako technolog a systémový specialista. Později byl také v dceřiných firmách skupiny ČD – Telematika a ČD Informační systémy. V letech 2009 až 2014 byl ředitelem a jednatelem společnosti RPP International, od roku 2011 byl sedm let majitelem a statutárním ředitelem společnosti VISEFI. V prosinci 2017 se stal politickým náměstkem ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Funkci zastával do podzimu 2019. 25. září 2019 ho dozorčí rada zvolila generálním ředitelem a předsedou představenstva ČD.
Je ženatý, s manželkou Olgou žijí v Praze.
