Evropská unie stále razantně prosazuje svou představu „zelené Evropy“, a to i přes nemalé výhrady občanů z mnoha unijních zemí. Zajímalo nás, jak se na tuto politiku dívá europoslanec Tomáš Zdechovský.
Evropský parlament schválil zesílení boje proti globální změně klimatu Fit for 55 a zároveň vytvoření sociálního fondu. Jak jste hlasoval?
Hlasoval jsem pro. Balíček Fit for 55 byl ze začátku velmi ambiciózní a v některých bodech až nesplnitelný. Jsem rád, že se podařilo dojít ke smysluplnému kompromisu. EU poskytne „nejchudším“ členským státům také finanční podporu, která pomůže s transformací energeticky náročného průmyslu na průmysl, který bude šetrnější k přírodě.
Jste přesvědčen, že Unie je schopna zvládnout dopady ruské agrese proti Ukrajině a zároveň vlastní klimatické cíle? Nebylo by dobré trochu „přibrzdit“?
Za jediný rok jsme se dokázali odstřihnout od ruského plynu a vzít tak Kremlu hlavní zbraň, kterou nás mohl vydírat. Klimatická krize nezmizí mávnutím kouzelného proutku a členské země se zavázaly k tomu, že chtějí předat planetu budoucím generacím v co nejlepším stavu. Evropa prochází kvůli válce složitou situací a je potřeba myslet na nejohroženější skupiny, aby se nepropadly do chudoby. A na to všechny státy pamatují.
Je pro náš automobilový průmysl úspěchem ústupek ohledně možnosti výroby aut s motory na syntetická paliva i po roce 2035?
Považuji to za úspěch. Postavili jsme se spolu s Německem a dalšími státy za tuto možnost, pokud budou auta jezdit na tzv. e-paliva. Syntetická paliva jsou dnes sice energeticky náročná, ale v budoucnu mohou hrát významnou roli. Milovníci vozů se spalovacími motory tak budou mít alternativu k elektroautům či autům na vodík. Jsem rád, že se tento kompromis podařilo dojednat. Ocenily ho i mnohé automobilky.
V Evropské radě Česko tvrdě bojuje o možnost výroby vodíku v jaderných elektrárnách. Jak vnímá jadernou energetiku Unie celkově, a jak Evropský parlament?
Cítím, že jádro v EU i europarlamentu ztrácí své podporovatele. Bohužel. Rozhodně tomu nepřidal nedávný krok Německa. V tomto souhlasím s bavorským premiérem Markusem Söderem, který kritizoval nedávné zavření německých jaderných elektráren. „Zatímco celý svět přemýšlí o tom, jak v době energetické krize rozšířit své energetické zdroje, my děláme pravý opak. Místo toho se vláda spoléhá na uhlí, což je ekologický hřích,“ řekl. Vždyť i většina Němců si myslí, že to není dobrý nápad. Chtějí nahrazovat jadernou energii vodíkem, ale to je v současnosti příliš ambiciózní plán.
Jak se podle vás vyvíjí situace na Ukrajině? Pomáhá Evropská unie a evropští členové Severoatlantické aliance dostatečně na to, aby Ukrajina v této válce mohla zvítězit a osvobodit svá Ruskem okupovaná území?
Vždycky to může být lepší. Aktuálně vidím problém ve společném nákupu munice pro Ukrajinu. Členské státy se dohadují, jestli nakupovat jen od unijních zbrojovek, nebo i od těch z dalších zemí. Myslím, že na takové spekulace není čas, je potřeba ty věci rychle dojednat, ať se mohou Ukrajinci efektivně bránit. Ta rovnice je totiž jednoduchá – pokud jako Západ nebudeme Ukrajinu vojensky podporovat, Rusko začne postupovat vpřed, což si nikdo nepřeje. A nezastaví se u Kyjeva, ale u hranic se Slovenskem. Ukrajinci bojují i o naši svobodu a bezpečí.
Jsou v Evropském parlamentu stále živé kauzy jako Čapí hnízdo, nebo už je Andrej Babiš zapomenutou postavou?
Dnes pan Babiš už nikoho nezajímá. Jeho kauzy se ale staly určitým symbolem, že je stále potřeba dávat si pozor na oligarchy, kteří přišli do politiky znásobit své jmění a upevnit moc. Když prohrál ve sněmovních volbách a ztratil post premiéra, zájem o jeho osobu v europarlamentu klesl. Obecně však nebyl vnímán příliš pozitivně. Jeho vystupování na evropské půdě a poté doma bylo zcela něco jiného. Pamatuji si, jak se mě dva kolegové z Evropské lidové strany ptali, jak je možné, že mu tolik českých občanů věří. Po prezidentských volbách se mě už nikdo neptal.
Budete příští rok v květnu opět kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu? Pokud ano, dovedete si představit, že budete na stejné kandidátce jako Jan Zahradil?
Ano, rozhodl jsem se znovu kandidovat. Za těch bezmála devět let jsem získal mnoho zkušeností, vybudoval dobré kontakty se státníky z evropských, ale i mimounijních zemí a řešil témata, která jsou z mého pohledu důležitá nejen pro EU, ale i pro Česko. Téma bezpečnosti a nelegální migrace je a bude vzhledem k současné geopolitické situaci klíčové. Co se týče společné kandidátky, v současné době o tom probíhá debata. Nepadlo ještě žádné rozhodnutí. Už dříve jsem ale řekl, že společnou kandidátku s Honzou Zahradilem si upřímně úplně představit nedokážu.
Proč je právě Jan Zahradil osobou, která je nejen pro vás překážkou úvah o společné kandidátce s ODS?
Především kvůli jeho dlouhodobému protiunijnímu smýšlení. Stačí se podívat, jak odlišně v Evropském parlamentu hlasujeme. A to neříkám jen já, ale i kolegové z ostatních stran koalice SPOLU. Samozřejmě bude záležet na něm, jak se rozhodne a jestli ho ODS podpoří. Evropské volby jsou až za rok, což je dostatečně dlouhá doba.
Prezident Petr Pavel má za sebou první bruselskou cestu, kde kladl důraz na NATO, ale podpořil i korespondenční hlasování a přijetí Istanbulské úmluvy Českou republikou. Jak hodnotíte jeho první „evropské“ kroky?
Aktivní politika prezidenta Petra Pavla na mezinárodní úrovni je příjemnou změnou oproti jeho předchůdci. Jsem rád, že po svém zvolení nezahálí a jedná. Jeho zkušenosti a expertiza v oblasti bezpečnosti jsou v dnešní době neocenitelné a je patrné, že mu světoví politici naslouchají. I když se nemusím s prezidentem na všech záležitostech shodnout, zatím jeho počínání hodnotím pozitivně.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Tomáš Zdechovský (narodil se 2. listopadu 1979 v Havlíčkově Brodě) je poslanec Evropského parlamentu a bývalý místopředseda KDU-ČSL.
V roce 2003 absolvoval bakalářský obor politická komunikace na Papežské salesiánské univerzitě v Římě, o rok později magisterské obory pastoračně-sociální asistent a pedagog volného času na Teologické fakultě Jihočeské univerzity a v roce 2008 mediální studia a žurnalistiku na MUNI. Roku 2021 získal titul MBA v oboru marketing, v současnosti pokračuje v doktorském studiu.
V roce 2004 založil komunikační a PR společnost Commservis.com s.r.o., o sedm let později se stal ředitelem společností WIFI Czech Republic a Brain2Win. Coby europoslanec se stal za EPP koordinátorem ve výboru na kontrolu rozpočtu (CONT) a poté jeho místopředsedou. Současně zastával i pozici místopředsedy výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).
V roce 2020 vstoupil do Aktivních záloh ozbrojených sil ČR, kde má hodnost poručíka. Je autorem šesti básnických sbírek a jedné prózy, zajímá se o historii, heraldiku i agendu ochrany dětí. Je ženatý, má čtyři potomky.
reklama
