Od masového nástupu umělé inteligence uběhlo jen pár let, ale tempo jejího rozvoje je závratné. Pravděpodobně není obor, do kterého by nezasáhla, a možná nikdo si neumí pořádně představit, kde bude třeba za dalších deset let. Samozřejmě pronikla i do zdravotnictví. Jak se v něm využívá, o tom jsme mluvili s Tomem Philippem, poslancem za KDU-ČSL, přednostou jedné z klinik Fakultní Thomayerovy nemocnice a předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
V jaké oblasti zdravotnictví má tedy největší přínos?
Jednoznačně v diagnostice, respektive všude tam, kde lékaři pracují s obrazem. Typickým příkladem je screeningová mamografie. Umělá inteligence během několika minut projde snímek, označí podezřelá místa a upozorní radiologa na oblasti, které si zaslouží zvýšenou pozornost. Osobně bych dnes svou ženu na mamografii bez podpory AI už neposlal. Podobně důležitá je při screeningové kolonoskopii nebo v oftalmologii. Pak jsou tu snímky hrudníku, kterých se v Česku dělá velké množství. Lékař často hledá konkrétní problém – zlomené žebro, zápal plic nebo následek úrazu. AI ale může vedle toho fungovat jako bezpečnostní síť a upozornit i na nenápadný nález, například časný karcinom plic. A právě v tom je její hlavní hodnota. Nenahrazuje lékaře, nerozhoduje za něj, ale pomáhá mu nepřehlédnout důležité detaily. Je to další pár očí, které se neunaví, pracuje rychle a může pomoci zachytit nemoc včas, kdy je léčba jednodušší, účinnější a pro pacienta šetrnější.
A co vývoj konkrétních technologií?
Dobrá zpráva je, že nejsme jen pasivními příjemci technologií ze zahraničí. I v Česku vznikají firmy, které technologie založené na umělé inteligenci pro zdravotnictví vyvíjejí, testují v praxi a snaží se je dostat nejen do českých nemocnic, ale prosadit se i na zahraničních trzích. To je podle mě velmi povzbudivé. Ukazuje se, že Česká republika se v oblasti medicínské AI nesnaží jen dohánět svět, ale v některých konkrétních oblastech s ním minimálně drží krok. Máme šikovné lékaře, datové odborníky i technologické firmy.
Jaká rizika s sebou nese využití AI ve zdravotnictví?
Umělá inteligence na jedné straně slibuje zásadní posun v kvalitě a dostupnosti zdravotní péče, na druhé straně je třeba věnovat pozornost několika klíčovým rizikům – ochraně osobních údajů, přehnané důvěře v technologii nebo možnému oslabení praktických dovedností zdravotníků. U zdravotnické dokumentace, která obsahuje mimořádně citlivé informace, je důležité jasně určit, kdo má mít k takovým informacím přístup a za jakým účelem je může využít. Samozřejmostí by měla být práce s anonymizovanými daty a důsledná ochrana soukromí pacientů. Na pozoru bychom měli být také před přílišnou důvěrou v umělou inteligenci. Zdravotníci by mohli přehlédnout okolnosti, které algoritmus nedokáže zachytit, a pacienti z online AI konzultací získat falešný pocit jistoty, který by je vedl k odložení návštěvy lékaře. U začínajících lékařů by mohlo přílišné spoléhání na AI zpomalit rozvoj vlastního klinického úsudku a rozhodovacích schopností. Ostatně podobné debaty dnes probíhají například i mezi právníky.
Pohoda s manželkou Štěpánkou.
Největší problém tedy vidíte v možném nadužívání umělé inteligence?
Přesně tak. Největším rizikem umělé inteligence ve zdravotnictví není technologie sama o sobě, ale její nekritické a nepromyšlené používání. Budoucnost medicíny pravděpodobně nebude o tom, zda AI nahradí lékaře, ale o tom, jak ji lékaři dokážou využít ve prospěch pacienta. Nejlepší péči budou poskytovat ti, kteří spojí výhody moderních technologií se zkušeností, etickým úsudkem a schopností porozumět člověku – s vlastnostmi, které zatím žádný algoritmus nenahradí.
Může AI nabídnout řešení nedostatku lékařů?
V době stárnutí populace je to velmi aktuální otázka. Umělá inteligence může lékařům významně ulehčit práci například s rutinními nebo administrativními úkony, přípravou zdravotnické dokumentace, vyhodnocováním výsledků vyšetření, tříděním pacientů podle naléhavosti nebo s podporou diagnostického rozhodování. Lékař pak může věnovat více času samotnému pacientovi, komunikaci a složitějším klinickým rozhodnutím. AI tedy může zvýšit produktivitu zdravotnického systému a částečně zmírnit dopady nedostatku zdravotnického personálu, sama o sobě ale problém nevyřeší. Jak už zaznělo, AI může být velmi dobrým pomocníkem, nikoli ale náhradou lékaře.
Jak velkým pomocníkem je v oblasti vědy a výzkumu?
Zde se stává významným nástrojem. Její největší předností je schopnost zpracovat a analyzovat obrovské množství dat v řádu minut či hodin, zatímco člověku by stejná práce trvala měsíce až roky. Významný je i přínos pro samotné vědce. Každý rok vyjdou miliony odborných článků, které není nikdo schopen přečíst kompletně. Až na AI nástroje, které dokážou rychle procházet odbornou literaturu, shrnovat nové poznatky a upozorňovat na zajímavé souvislosti, které by mohly uniknout lidské pozornosti. Velmi intenzivně se umělá inteligence začala využívat například v oblasti vývoje nových léčiv. Dokáže vyhledávat vhodné molekuly pro nové léky, předpovídat jejich účinnost i možné nežádoucí účinky nebo optimalizovat jejich chemickou strukturu. V oblastí genomiky a personalizované medicíny pomáhá analyzovat genetické informace milionů pacientů a hledat souvislosti mezi genetickou výbavou, vznikem onemocnění a odpovědí na léčbu. Důležité je nezapomenout, že sama AI ve vědě netvoří nové objevy, ale přináší hypotézy, odhaluje vzorce v datech a urychluje výzkum. Konečné ověření musí vždy proběhnout standardními vědeckými metodami a klinickými studiemi.
České projekty AI ve zdravotnictví
Carebot (radiologie): AI nástroj pomáhá vyhodnocovat snímky plic, kostí, mamografie či CT.
Aireen (oftalmologie): Pomáhá s odhalováním změn na oční sítnici u diabetiků; díky evropské certifikaci jako zdravotnického prostředku může být využit i v jiných evropských zemích.
MAIA Labs (kolonoskopie): Systém ColoMaia během vyšetření sleduje obraz z endoskopu a upozorňuje na podezřelá místa.
Kardi Ai (kardiologie): Pomáhá dlouhodobě sledovat srdeční rytmus; využití už našla také v dalších evropských zemích (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a další).
Datlowe: Vyvíjí systém HAIDI, který pomáhá nemocnicím pracovat s daty a například včas upozornit na riziko nemocničních infekcí, na nebezpečné kombinace léků a podobně.
CV BOX
Tom Philipp (narodil se 26. prosince 1968 v Praze) je přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, poslanec, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, zastupitel městské části Praha 12 a bývalý místopředseda KDU-ČSL.
Po vystudování 2. lékařské fakulty UK začal v roce 1993 působit jako lékař na oddělení revmatologie v Thomayerově nemocnici, později zde již působil jako náměstek ředitele (2005–2014). Od roku 2014 pracoval čtyři roky jako náměstek ministra zdravotnictví. Od konce listopadu 2018 pracoval ve společnosti Agel, a. s., kde působil na postu 1. místopředsedy představenstva a jako ředitel Nemocnice Jeseník. S Thomayerovou nemocnicí ale nikdy nepřestal zcela spolupracovat a nakonec se do ní naplno vrátil.
Členem KDU-ČSL je od roku 2002, v roce 2021 byl zvolen poslancem. Po osmi letech, kdy byl členem správní rady VZP, se v únoru 2022 stal jejím předsedou.
Žije v Praze, je ženatý a má pět dětí. Baví ho turistika, cyklistika, kynologie a rybaření, jeho hlavním koníčkem ale zůstává politika.
reklama
