Na schůzku s poslankyní Taťánou Malou (ANO 2011) jsem šel s obavou, že po tom, čím si loni i kvůli médiím prošla, mě čeká opatrné a nervózní povídání. Přivítala mě ale příjemná, usměvavá bytost, nebránící se jakékoliv otázce. I přesto, že její život není zdaleka bez mráčků.
Když jsme šli k vaší kanceláři, říkala jste něco o špatné náladě. Co vás rozladilo?
Nemyslela jsem sebe. Obecně ve společnosti je teď napjatá nálada a trošku mě to straší. Roste agresivita až nenávist, ztrácíme schopnost respektovat jiné názory. Já také nesouhlasím s mnoha věcmi, ale respektuju je. A to se netýká jenom politiky, ale i soukromého života, názorů na různé věci obecně. Tohle se opravdu za poslední roky hodně změnilo.
A nemůžete za to i vy, politici? Když si jen vezmu, jakým stylem někdy hovoří pan prezident, co zaznívá od řečnického pultu ve sněmovně...
Samozřejmě i to má svůj vliv. Ale na druhou stranu – když se to lidem nelíbí, tak by se přece měli chovat jinak než ti, které za to kritizují. Ale mám pocit, že naopak ty způsoby přejímají. Opravdu si myslím, že se teď máme dobře a že bychom si toho měli vážit. Spíš čím dál víc kopeme kolem sebe a trošičku se bojím, kam až to může vygradovat.
Setkáváte se s nějakou agresí od lidí i vůči sobě? Přece jen jste se stala hodně známou ne úplně šťastným způsobem.
To ne, nijak dramaticky. Většinou se mnou nikdo nemá problém. Ale samozřejmě jsem poznala, jak politika umí být krutá. I to, že někteří lidé, které považujete za blízké a prožil jste s nimi dost životních situací, pracovních i soukromých, jsou schopni bodnout vám nůž do zad. To je docela kruté zjištění. Na druhou stranu – všechno, tedy i tohle, má v životě nějaký smysl, všechno člověka posune dál. Nicméně ten loňský rok byl opravdu hodně náročný.
Ale teď působíte optimisticky, příjemná, usměvavá...
Tak to děkuji.
Anebo to jsou jen mimikry?
Nejsou. Jsem životní optimista, mám to tak nastavené. Můj život nebyl od začátku úplně jednoduchý, tak se ze všeho snažím učit. Věřím, že všechno zlé je pro něco dobré. A lidi, které máte kolem sebe, nejvíc poznáte v krizových situacích. To je celé.
Do politiky jste vstoupila v roce 2014, stala jste se zastupitelkou Lelekovic. O dva roky později jste byla v krajském zastupitelstvu, o další rok později už ve sněmovně. To je docela rychlý postup.
Souhlasím, bylo to rychlé. Na druhou stranu jsem tomu musela dost obětovat, protože politika je hodně náročná disciplína.
Je víc náročná na čas, nebo na nervy?
Na obojí. Myslím, že jsem poměrně hodně pevná, co se týká psychiky, unesu fakt dost. Ale že jsem ten loňský rok přežila bez nějakých dávek lexaurinu, to mě samotnou překvapilo. Časově je to samozřejmě náročné také. Navíc když máte děti. A upřímně – ženy to v politice obecně nemají snadné. Nejsem určitě typ, který by volal po nějakých kvótách jejich zastoupení, ale jednoduché to nemají. Přesto jsem přesvědčená, že jsou v politice potřeba.
Neuvažovala jste třeba v tom loňském náročném roce, že to nemáte zapotřebí a že s politikou seknete?
Lhala bych, kdybych řekla, že neuvažovala. Ale hodně mě podpořili nejbližší lidé, včetně kolegů, že to nemám dělat. Navíc jsem měla rozjetých spoustu věcí na kraji i v ústavně právním sněmovním výboru. Že to je prostě jako ústup těm, kterým by se to samozřejmě hodilo. Takže ne, na odchod ještě čas nenadešel.
Ubrala vám politika hodně přátel?
Rozhodně je neubrala kvůli politickým názorům, mám kamarády i v jiných politických stranách. Ale ubrala je z toho pohledu, že na ně nemám dost času. Práce ho sebere opravdu hodně a volno se snažím věnovat hlavně svým dětem.
Co vás vůbec k politice táhlo?
To bylo v době kolem kauz Petra Nečase. To byl pro mě velký impulz a poslední kapka. Bude to znít jako fráze, ale já si opravdu řekla, že přece nejde jen sedět u televize a nadávat, ale že je čas se zvednout a něco fakticky dělat. Že nestačí jenom jít volit, ale udělat něco navíc. A opravdu se mi líbily názory Andreje Babiše, měly hlavu a patu.
Teď máte novou roli, jste něco jako velvyslanec Jižní Moravy v Praze. Proč tenhle post vznikl?
Z mého pohledu to byl naprosto logický krok. Jako poslankyně jsem v Praze hodně často, setkávám se nejen s kolegy, ale i s ministry, a řešíme hodně věcí týkajících se Jižní Moravy. Na kraji jsem měla na starosti oblast majetku a investic. A nebylo to málo práce, protože kraj má řadu příspěvkových organizací, spoustu nemovitostí a podobně. A začala jsem se dostávat do situace, kdy jsem svoje děti znala víc z fotek, a i když jsem s nimi byla, vyřizovala jsem telefony a maily. Takže to teď převzal kolega a já budu mít na starosti jen majetek a komunikaci s vládou a centrálními orgány. Jsem přesvědčená, že pro kraj je to důležité. Ukázalo se to třeba při debatách kolem Moto GP. Na pracovním rytmu se toho pro mě zas moc nezmění, nad rámec současné práce v Praze se budu věnovat tomu, co potřebujeme vyjednat za kraj. Za ty dva roky, co jsem poslankyní, jsem poznala, že propojení sněmovny s kraji je fakt důležité. Člověk, který na kraji nikdy nepůsobil, nevidí dovnitř krajských problémů a potřeb, takže to na sněmovní půdu hůř přenáší.
Takže kdyby se někdy Morava odtrhla od Čech, budete tady určitě velvyslankyní...
Jo, s tím můžete počítat (směje se).
Moto GP a jeho financování je každoročně velké téma. Je ještě nějaké další, stejně velké?
Asi úplně největším projektem je multifunkční hala v Brně. Tomu se chci hodně věnovat. Slibujeme ji nejen Brňanům, ale všem Jihomoravanům už dlouho. Nedávno jsem byla s panem premiérem v Rondu na koncertě Paľa Habery a viděla jsem, že hala už opravdu nestačí. Jižní Morava si zaslouží něco důstojného, kde se bude hrát hokej, budou tam koncerty a jiné akce. Takže toto považuji snad ještě za větší výzvu než Moto GP a bude to určitě moje velké téma následujících měsíců.
Myslíte si o sobě, že jste dobrá diplomatka?
Je hrozně těžké hodnotit sama sebe. Nicméně ano, myslím, že umím komunikovat s lidmi. Také umím jít za svým, ale stejně tak vím, kdy je potřeba ubrat plyn. Nicméně diplomatka... Třeba Petr Vokřál je rozhodně větší diplomat než já. Na druhou stranu si myslím, že je potřeba vždycky správně odhadnout, kdy je potřeba jít asertivně a kdy diplomaticky. To je tenká hranice. A například při jednáních s panem premiérem diplomacie nefunguje. U něho musíte jasně přednést a obhájit si své požadavky, důvody, argumenty.
Co vás dosavadní fungování v politice naučilo?
Komunikaci. Dřív jsem si neuměla představit neustálé hledání dohod a kompromisů a všechno do posledního písmenka vysvětlovat. Nevyřčená věc, kterou nevyslovíte proto, že ji považujete za samozřejmou, se vám může vrátit jako bumerang. Něco je vám naprosto jasné, ale toho druhého to nemusí napadnout. Musíte hodně komunikovat. Přímo, se všemi, kterých se to týká. Nespoléhat se na to, že si to řeknou. Tohle jsem se fakt musela naučit.
Když je už té komunikace nad hlavu, čím nebo kde si odpočinete?
Na zahradě. Často se třeba i o víkendu probudím před šestou, vylezu na terasu, sednu si tam a jenom koukám na keře a stromy, jak všechno roste, na posekanou trávu. To je relaxace. A potom s dětmi, protože ty mě nenechají, aby mi hlavou pořád plynuly jen pracovní věci. A hodně mi pomohl i golf. Začala jsem ho hrát teprve loni a myslím, že i díky němu jsem všechno nakonec ve zdraví ustála. Soustředíte se při něm jenom na míček, všechno ostatní jde stranou. A perfektně při něm poznáte i sám sebe, svoji povahu. Když máte „zapatovat“ míček, tak já jsem třeba taková „už aby to tam bylo“. Jiný zase váhá, přeměřuje. Leckdy vás to učí pracovat na tom, co vám není vlastní – na trpělivosti, rozvaze. Chodí na něj i můj sedmiletý syn a je báječné sledovat, jak se k čemu staví, jak se na něm projevují různé vlastnosti. Nádherně si tam vyčistím hlavu. No a navíc – mám hřiště asi deset minut od domu. Jediná věc mě na golfu mrzí – že si pořád hodně lidí myslí, že je to zábava bohatých snobů. Tak to ale opravdu není.
Co je z vašeho pohledu teď ve sněmovně nejdůležitější, co by se mělo co nejdřív po prázdninách rozjet?
Je toho hodně, ale řeknu vám něco jiného – nedávno večer v televizních Událostech někdo prohlásil, že současná vláda a sněmovna produkují strašně málo zákonů. To mě tak zdvihlo, že jsem musela televizi vypnout. Není přece cílem chrlit množství zákonů, cílem je produkovat zákony kvalitní. Promyšlené, prodiskutované se všemi profesními a odbornými skupinami, které k nim mají co říct. Zákony, které budou co nejméně obtěžovat a nebudou způsobovat problémy. Jestli si někdo myslí, že jsme tu především pro kvantitu, tak pánbůh s námi.
Takže na nic konkrétního se zvlášť nepřipravujete?
Připravuju se na všechno (směje se). Ale dobře – tak třeba změna trestního zákoníku ve věci týrání zvířat. Myšlenka je to výborná, je to potřeba, na zvířata nelze v žádném případě pohlížet jako na nějakou věc. Na druhou stranu se to musí udělat citlivě, aby to trestní zákoník naprosto nerozkolísalo. Abychom týrání zvířat netrestali stejně, jako třeba sexuální zločiny. Sama mám psa a koně, zvířata miluju, takže mě nikdo nemůže podezírat, že bych byla proti nim. Ale určitá rovnováha být musí. A měli bychom se také zaměřit na prevenci. Podporovat v dětech skutečnost, že zvíře není věc, ale že jde o živého tvora, který si zaslouží důstojné zacházení.
Povídáte si s některým z kolegů hodně o politice?
Nejvíc s Petrem Vokřálem. Je často v Praze, tak jezdíme spolu. A víte, na co jsme přišli, že máme společné? Tedy nejen já a Petr Vokřál, ale politici ANO obecně. V našich DNA nějak není zakódováno umět pořádně prodat svou práci. Což je v politice hodně důležité. Protože když to neumíte, je to, jako by se ta práce ani nestala. A rychle si ji někdo jiný vezme za svou. Mám s tím fakt problém. Cítím se hloupě třeba teď vám tady obšírně vykládat, že se mi podařilo Velkou cenu vykopat z hrobu, že jsme s Klárou Dostálovou kvůli ní neustále bombardovaly premiéra a podobně. Pro mne je důležité svou práci pořádně odvést, ale to následné PR mi už nejde, cítím se u toho hloupě.
Tak v nejhorším vám vždycky zbude ta vlastní spokojenost.
Leckdy ani ta ne. Protože si neustále říkám, že jsem to mohla udělat ještě lépe (směje se).
Taťána Malá (narodila se 1. října 1981 v Moravské Třebové) je poslankyně, zastupitelka Jihomoravského kraje za ANO 2011 a nově má coby uvolněná radní na starosti komunikaci za kraj s vládou a centrálními orgány.
Vystudovala zemědělské inženýrství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně a poté ještě právo na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.
Působila jako právnička a mediátorka, externě vyučovala na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně.
Do ANO vstoupila v roce 2013, o tři roky později se stala předsedkyní hnutí v Jihomoravském kraji. V komunálních volbách v roce 2014 sice skončila v Lelekovicích jako první náhradnice, po rezignaci jednoho z kolegů se ale stala zastupitelkou. V roce 2016 uspěla v krajských volbách a zaujala post náměstkyně hejtmana pro oblast majetku a financí. Ve volbách do sněmovny v roce 2017 byla lídryní hnutí ANO 2011 a byla zvolena.
27. června 2018 byla jmenována do funkce ministryně spravedlnosti. Poté se však rozpoutala aféra s údajným plagiátorstvím v jejích diplomových pracích a po 13 dnech ve funkci na post ministryně rezignovala.
Je rozvedená, má tři děti − Apolenu (17), Justýnu (13) a Olivera (7). Žije v Lelekovicích, ráda lyžuje, hraje golf a čte knihy.
Diplomky
Taťána Malá byla jmenována ministryní spravedlnosti 27. června 2018. Už o den později přinesla média podezření z plagiátorství týkajícího se její magisterské práce z roku 2011, kterou obhájila na právnické fakultě soukromé Panevropské vysoké školy v Bratislavě. Škola poté reagovala oznámením, že diplomová práce Malé prošla standardním systémem kontroly a její práce tudíž není opsaná.
O pár dnů později se objevilo stejné podezření kolem její druhé diplomové práce, tentokrát z Mendelovy univerzity v Brně z roku 2005. Její rektorka tehdy reagovala slovy, že v teoretické části opisování bylo, nicméně ve výsledcích měření, statistikách a závěru je práce zcela originální a přinesla nové výsledky.
Ani jedna ze škol nesáhla k odebrání titulu či jiným podobným krokům. Samotná Taťána plagiátorství odmítla. Přesto nakonec po 13 dnech od jmenování post ministryně opustila. „Nechci, aby kvůli této kampani, která je proti mně vedena, bylo dál poškozováno hnutí ANO ani nově vznikající vláda,“ řekla tehdy.
reklama
