Rozhovory

Pořád je co zlepšovat

Publikováno: 3. 1. 2020
Autor: Lubor Winter
Foto: Velvyslanectví Kuvajtu v ČR
logo Sdílet článek

Kudy by se měla ubírat další spolupráce mezi Kuvajtem a Českem? Na otázky související s tímto tématem pro časopis The Business Soirée odpovídal kuvajtský velvyslanec v Česku Rashed Faleh Rashed Al Fwaidel Al Hajri.

Jak byste zhodnotil současné vztahy mezi Kuvajtem a Českem?

Vztahy mezi našimi zeměmi jsou na velmi dobré úrovni, čemuž přispívají zvláště pravidelné návštěvy představitelů Kuvajtu v Česku a naopak. Ovšem samozřejmě vždycky je co zlepšovat.

Česko nemá v Kuvajtu žádné výrazné investice, stejně tak Kuvajt nemá žádné velké investice u nás. Čím to je?

Hlavní problém je, že v Česku a v Kuvajtu se dostatečně neprezentují investiční možnosti, které si vzájemně naše dvě země můžou nabídnout. Hlavní zodpovědnost za tento stav věci nesou pochopitelně české a kuvajtské hospodářské komory, které by měly být aktivnější v organizování akcí, jež by investiční příležitosti představovaly. Pokud jde o velvyslanectví, snažím se navazovat zde v Česku kontakty s podnikateli a propojovat je s byznysmeny v Kuvajtu. Mohu říci, že velká část mé každodenní práce souvisí právě se snahou podpořit česko-kuvajtské ekonomické vztahy. 

Rashed Al Hajri s českým premiérem Andrejem Babišem.

Které oblasti české ekonomiky by mohly zajímat kuvajtské investory? A naopak – která odvětví kuvajtského hospodářství by mohla být zajímavá pro investory z Česka?

Česko má bohatou průmyslovou tradici a jeho výrobky se těší velmi dobré pověsti. Proto si myslím, že pro kuvajtské investory může být zajímavé prakticky jakékoli odvětví českého průmyslu. Naproti tomu čeští investoři by se mohli podílet na kuvajtských projektech v oblasti stavebnictví, dopravy, zdravotnictví a zbrojního průmyslu, ale také na rozvoji nových technologií a umělé inteligence.

V Kuvajtu má dobrou pověst české lázeňství a zdravotnictví. Loni navštívilo Česko celkem 5000 Kuvajťanů, kteří využili naše zdravotní a lázeňské služby. Která další oblast českého hospodářství by se mohla stát tak výraznou, aby si ji Kuvajťané spojili s Českem na první dobrou?

Myslím si, že turismus. Česko je atraktivní turistickou destinací a navíc má velmi výhodnou polohu ve středu Evropy, takže to odtud není daleko do jiných evropských zemí. Kuvajťané totiž do Evropy velmi rádi jezdí, rádi poznávají různé její části. Že je turistický ruch mimořádně zajímavou oblastí naší spolupráce, na to poukazuje i fakt, že 450 až 500 Kuvajťanů vlastní v Česku nemovitosti, které využívají při svých cestách do Evropy. Nežijí v nich tedy trvale, ale třeba jen během teplé části roku.  

Kuvajt je velmi bohatá země, nicméně je třeba říct, že kuvajtská ekonomika je výrazně závislá na příjmech z ropy. Jak chce Kuvajt tuhle nebezpečnou závislost překonat?

Řešení má dva směry. Jednak je to diverzifikace hospodářství a za druhé jsou to investice v zahraničí. V diverzifikaci hospodářství Kuvajt postupuje podle celonárodního strategického plánu New Kuwait 2035, který proměnu naší ekonomiky v různorodější celek řeší v konkrétních krocích. Samozřejmě v souvislosti s naplňováním tohoto plánu u nás vzniká mnoho investičních příležitostí v různých oborech, které mohou být zajímavé pro zahraniční, a tedy i pro české firmy. No, a pokud jde o majetek v zahraničí, Kuvajt má dnes obrovské investice zvláště v Evropě.

Když jsme u Evropy, letos byla 14. července v Kuvajtu otevřena tzv. delegace Evropské unie, což je vlastně unijní obdoba klasického velvyslanectví. Co to vypovídá o vztazích mezi Kuvajtem a EU? 

Kuvajt a Evropskou unii pojí velmi silné vazby, v mnoha politických otázkách zaujímá Kuvajt obdobné stanovisko jako EU. Pokud jde o ekonomickou stránku věci, jak už jsem řekl, Kuvajt má dnes v Evropě obrovské investice, z čehož vyplývá, že dobré vztahy s Evropskou unií jsou pro Kuvajt prioritou. Tím, že EU otevřela svou delegaci právě v Kuvajtu, vyjádřila naší zemi uznání za to, nakolik přispíváme k míru a stabilitě na Blízkém východě a potažmo na celém světě. V této souvislosti je třeba zmínit aktivity kuvajtského emíra Sabaha, který velkou měrou přispěl například ke zklidnění katarské krize v roce 2017. A velké uznání mezinárodního společenství Kuvajt sklidil také díky emírovým humanitárním aktivitám v Iráku, Sýrii a Jemenu. Díky jeho práci je dnes Kuvajt všeobecně považovaný za ústřední zemi humanitární pomoci v celém blízkovýchodním regionu. Kupříkladu zrovna nyní v Kuvajtu vrcholí přípravy velké konference, která by měla podpořit vzdělávání v Somálsku. 

Plánují se nějaké aktivity na podporu česko-kuvajtské spolupráce?

V nadcházejícím roce je v plánu hned několik vzájemných návštěv na nejvyšší úrovni, které si kladou za cíl podpořit především ekonomickou spolupráci našich zemí. Kromě toho začne v lednu nebo únoru pracovat smíšený česko-kuvajtský výbor pro politické konzultace, který bude řešit možnosti spolupráce našich zemí i v dalších oblastech, nejen v ekonomické sféře.

 

Rashed Faleh Rashed Al Fwaidel Al Hajri, velvyslanec Státu Kuvajt v České republice

Narodil se 2. dubna 1964 a vystudoval historii na Kuwait University. Je ženatý a má pět dětí.

V diplomatických službách pracuje od roku 1992. 

V letech 1994–1997 působil na Velvyslanectví Kuvajtu v Česku.

V letech 1997–2000 působil na Velvyslanectví Kuvajtu v SAE.

V následujícím období 2000–2011 pracoval na kuvajtském Ministerstvu zahraničních věcí, kde se věnoval problematice regionů Asie a Afriky.

V letech 2011–2018 pracoval na rozvoji spolupráce mezi arabskými a africkými zeměmi a zastával také pozici kuvajtského velvyslance v Etiopii a Ugandě.

V listopadu 2018 se pak znovu stal velvyslancem Kuvajtu v ČR.

reklama

https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků