Poslancem za KDU-ČSL je Marek Výborný od roku 2017, preferenční hlasy ve volbách o čtyři roky později ho dokonce vynesly na první místo kandidátky. Když v červnu 2023 rezignoval Zdeněk Nekula na post ministra zemědělství, byl jmenován jeho nástupcem. Je také čerstvě opět předsedou strany.
Naskočil jste do rozjetého vlaku a agenda resortu je poměrně rozsáhlá. Jak náročné pro vás bylo zorientovat se?
Určitě mohu podepsat, že ministerstvo zemědělství má jednu z nejrozsáhlejších agend ze všech resortů. Zahrnuje jak zemědělství, rostlinnou a živočišnou výrobu, tak i vodní hospodářství, lesy, kvalitu a bezpečnost potravin, nebo specifické agendy týkající se Státního pozemkového úřadu a katastru nemovitostí a řady dalších, nevládních organizací a svazů. Šíře záběru je skutečně obrovská a nebudu zastírat, že to pro mě byla a stále je velká výzva. Dodnes se snažím navnímat různé odborné záležitosti, ale, a to bych rád zdůraznil, odborník ze mě nikdy nebude. Stěžejní pro mou práci je mít dobrý tým poradců, expertů. A to byla moje výhoda, která mi začátek na ministerstvu usnadnila. Nastoupil jsem do týmu, který je odborně velmi erudovaný a loajální.
Po jmenování jste na svých stránkách uveřejnil příspěvek, v němž mimo jiné píšete o konceptu otevřeného ministerstva…
Koncept otevřeného ministerstva je o naslouchání, trpělivém vysvětlování a dialogu. Troufám si říct, že naplňovat tento koncept se mi daří. Ostatně vždy jsem si zakládal, bez ohledu na to, zda v pozici ministra, předsedy poslaneckého klubu nebo ředitele gymnázia, na otevřenosti a komunikaci. A právě ve stávající pozici se mi potvrzuje, jak dalece jsou tyto hodnoty důležité. Komunikovat se všemi zainteresovanými subjekty, ať už to jsou kolegové z koaličních politických stran, opozice, média, nebo různé nevládní organizace, považuji za nesmírně důležité, stejně jako vnímat zpětnou vazbu a konkrétní rozhodnutí činit na základě kritických připomínek.
Vládě Petra Fialy je vyčítána nedostatečná komunikace. Domníváte se, že oprávněně?
Mám pocit, že se z toho stalo klišé. Nepopírám, že první rok dva jsme jako vládní koalice měli s komunikací do určité míry problém. Zároveň jsem ale toho názoru, že situace se výrazně zlepšila. Samozřejmě vždy najdete téma, které by mohlo být komunikováno jinak, lépe, intenzivněji či k jiným skupinám. Jak jsem ale zmiňoval v předchozí odpovědi, osobně se snažím být v tomto ohledu velmi otevřený, což se mi vždy vyplatilo. Jsem přesvědčený, že i díky tomu se nám podařilo zvládnout bouřlivou situaci během letošního jara, kdy část zemědělců opakovaně protestovala v ulicích. Je potřeba nebát se jít mezi lidi, vyslechnout je, nechat si třeba i vynadat a zároveň trpělivě vysvětlovat, jaké jsou možnosti řešení. Nikdy nejsme schopni vyhovět všem, ale pomůžeme všude tam, kde to dává smysl.
Na agrosalonu Země Živitelka.
Pojďme k nedávno zveřejněné Zelené zprávě za uplynulý rok. Co z ní vyplývá,
s jakými problémy zejména se zemědělci potýkají?
Zpráva je spíše statistickým dokumentem, který odráží situaci v zemědělském sektoru. Jak se ukazuje, jedním z významných problémů jsou nízké výkupní ceny u některých komodit, typicky obilí. Problémem v tomto případě není Ukrajina, ale přebytky, které výrazně stlačují cenu dolů. Řešení přitom nemám v ruce já jako ministr zemědělství, ale je třeba ho hledat u zemědělců samotných. Ti by měli přemýšlet, zda nevyužít půdu k pěstování jiných plodin, pokud dva roky po sobě řeší, komu a za jakou cenu obilí prodat. Myslím si ale, že situace není neřešitelná a zemědělci už na ni reagují. Ostatně objem sklizeného obilí meziročně poklesl z osmi na sedm milionů tun, přičemž naše spotřeba je pět milionů tun. Stále jsme sice dva miliony tun v přebytku, ale už je to o třetinu méně než v uplynulém období. Rozdíl přitom není dán špatnou úrodou, ale skutečně osetím menší plochy.
Souhlasíte s tím, že vůbec největším problémem je byrokracie?
Přemíra byrokracie v zemědělství je jeden z velkých problémů. Snažíme se s tím bojovat, a ačkoliv je to občas boj sisyfovský, nemyslím si, že by se úplně nedařil. V létě jsem nechal sepsat všechna protibyrokratická opatření, která jsme zatím zrealizovali, a bylo jich asi na sedm stran. Někdy to jsou úplné drobnosti typu zjednodušení formuláře žádosti o investiční dotace, někdy rozsáhlejší, například novela veterinárního zákona, která se de facto stala zemědělským antibyrokratickým balíčkem. V jejím rámci novelizujeme dalších šest zákonů a snažíme se věci zjednodušovat.
Často i laická veřejnost řeší otázku soběstačnosti Česka u jednotlivých komodit. Do jaké míry je vhodné lpět na plné soběstačnosti, pokud vůbec?
Spíše než o potravinové soběstačnosti bych hovořil o potravinové bezpečnosti. Česká republika u řady komodit soběstačná není, nebude a ani nedává smysl o to usilovat. Opět jeden příklad za všechny. Nikdy nebudeme soběstační ve vepřovém mase. Máme určité množství chovů a není reálné otevírat větší množství dalších. Jen si představte, že by někdo chtěl postavit vepřín dvě stě metrů za vaším domem. Pracujeme tedy s určitými kapacitami, které chceme stabilizovat. Jinak řečeno, nechceme jít s mírou soběstačnosti dolů, ale zároveň víme, že nikdy nebudeme schopni vrátit se z necelých šedesáti procent na sto. Jsou ale i komodity jako mléko nebo hovězí maso, kde jsme plně soběstační a exportujeme. Ono to všechno do sebe zapadá. Díky tomu, že jsme součástí jednotného evropského trhu, respektive volného světového obchodního trhu, nejsme ohroženi nedostatkem žádné komodity.
A potravinová bezpečnost?
Potravinová bezpečnost znamená, že v případě krizových událostí, ať už myslíme přírodní jevy, jako jsou třeba povodně, nebo problémy geopolitického charakteru, budeme schopni se o obyvatelstvo plně postarat a zásobit ho základními potravinami.
„Ministerstvo zemědělství má jednu z nejrozsáhlejších agend ze všech resortů.“ říká Marek Výborný.
Ve zprávě zaznívá také téma zvyšování kvality potravin. Jak podpořit prodej českých potravin, které jsou leckdy kvalitnější než dovážené, ale levnější varianty?
Nemůžeme lidem direktivně nařizovat, co a kde mají nakupovat, to ostatně není ani moje role. Já jako ministr zemědělství mohu zdůrazňovat, a to naopak moje role je, že naše potraviny jsou kvalitní, bezpečné a zdravé. Potvrzují to i data Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy, kdy záchyty potravin obsahujících ať už jakékoliv škodlivé látky se v případě potravin českého původu pohybují do osmi procent, u potravin ze států Evropské unie do asi patnáct procent, u potravin dovážených ze zemí mimo EU už mluvíme o zhruba třiceti procentech. To je pro mě jasný a neoddiskutovatelný důkaz o kvalitě a bezpečnosti tuzemských potravin. Tento fakt se snažíme komunikovat veřejnosti například prostřednictvím značek kvality (Klasa, Regionální potravina a další), u nichž se záchyt problémových potravin dokonce pohybuje pod hranicí jednoho procenta.
Regionální potraviny chcete představit na veletrhu Expo 2025 v Ósace. Jaké další plány ministerstvo v souvislosti s expozicí má?
Český národní pavilon na expo 2025 bude unikátní dřevostavba, která má podle mne potenciál stát se jednou z dominant celé světové výstavy. Spolu s organizátory a naším generálním komisařem Ondřejem Soškou jsme dospěli ke shodě, že dřevo na stavbu pavilonu bude poskytnuto z českých lesů. Chceme tím ukázat, že dřevo je stavební materiál budoucnosti. V rámci naší Surovinové politiky pro dřevo, kterou jsme na vládě schválili a zveřejnili v květnu letošního roku, tak chceme dosáhnout některých cílů, například do roku 2030 zvýšit podíl dřevostaveb na celkovém objemu obytných domů na 25 procent.
To je docela smělý plán…
Je to cíl náročný, ale domnívám se, že není nedosažitelný. Zatímco v roce 2000 tvořily dřevostavby z celkového počtu obytných domů pouze 1,4 procenta, v roce 2022 už to bylo 14,1 procenta. Rádi bychom se tak přiblížili okolním státům, Rakousku nebo Německu, zároveň jsme si ale vědomi, že se nikdy nebudeme moci poměřovat se severskými zeměmi, kde dřevostavby mají asi devadesátiprocentní podíl na všech obytných domech. Jako ministerstvo v tomto ohledu jdeme příkladem - už dnes jsou veškeré nově budované provozní budovy Lesů České republiky dřevostavby, nově také budeme mít v pokynech v rámci vnitřní metodiky ministerstva formulaci, že dřevo je preferovaným stavebním materiálem.
Novinkou jsou také agrovoltaické elektrárny…
Agrovoltaiku jsme poprvé definovali v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu jako jeden ze segmentů obnovitelných zdrojů energie a v tuto chvíli finalizujeme ve spolupráci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem prováděcí vyhlášku, že se skloubí vedle sebe zemědělská činnost a výroba elektrické energie. Rád bych zdůraznil, že agrovoltaika není fotovoltaický park na půdě, polích nebo travních porostech. Agrovoltaika je skloubení zemědělské činnosti a výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V první fázi bude možné využít agrovoltaiku v ovocných sadech, vinohradech či chmelnicích, kdy solární panely budou moci sloužit jako zastínění nebo například jako ochrana před krupobitím, a zároveň elektrická energie bude moci být využívána místními spotřebiteli. Není to ale žádné novum, podobný systém využívají třeba ve Švýcarsku nebo Německu.
Na agrosalonu Země Živitelka s hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou, prezidentem Petrem Pavlem a jeho manželkou Evou.
Je naše zemědělství udržitelné, moderní a konkurenceschopné?
Určitě ano. Podporujeme vědu a výzkum i zemědělské školství, přispíváme na nákup moderních technologií do zemědělství, máme opatření pro mladé zemědělce. Naše zemědělství má velký potenciál a pracuje v něm mnoho šikovných lidí. Je to zodpovědná a zároveň i velice záslužná práce a já jsem našim zemědělcům vděčný za jejich úsilí.
PRIORITY
Rok 2025 bude opět volebním. Co by do té doby Marek Výborný ještě chtěl ve svém resortu stihnout: „Máme k dispozici pouhý rok, což výrazně omezuje manévrovací možnosti. Ale rád bych zmínil dvě záležitosti,“ říká. „Za prvé je to dokončení novely zákona o lesích a zákona o myslivosti, zákonů naprosto zásadních pro budoucnost českých lesů, české krajiny a přírody. No a pak je to aktualizace strategických cílů zemědělství 2030+. V současné chvíli vypořádáváme připomínky nevládních organizací, čekají nás jednání s poslanci, senátory, na přelomu roku bychom pak chtěli tento „jízdní řád“ českého zemědělství nechat schválit vládou. Je to důležitý materiál, na jeho základě povedeme intenzivní debatu o tom, jak má vypadat evropské zemědělství do budoucna, a já bych si přál, aby Česká republika v tomto ohledu byla aktivní.“
CV BOX
