Vlna diskusí kolem povolení, regulace či zákazu konopí nebo kratomu už sice poté, co prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona o návykových látkách, utichla, ale zcela nezmizela. A navíc – s čím nebude problém v Česku, s tím se dá tvrdě narazit například na Slovensku. Nejen o tom povídají Marek Lončík a Josef Düringer z Česko-Slovenské asociace za kratom (ČSAK).
Novela zákona začne platit v roce 2025. Vy jste ale byli dost aktivní už před jejím schválením...
M. Lončík: Ano. Česko-slovenská asociace za kratom důrazně podporovala přísnou regulaci a kontrolu prodejců kratomu, aby ještě před platností nové legislativy o psychomodulačních látkách byly bezvýhradně dodržovány všechny stanovené podmínky. Například jsme nad rámec dosavadního zákona zavedli povinné testování kratomu na mikrobiologii a těžké kovy. Tento proaktivní přístup je nezbytný pro ochranu spotřebitelů, a zejména mladistvých, kteří by v období vývoje neměli užívat žádné látky měnící vnímání. Zvláštní důraz klademe na kontrolu bezpečnosti spotřebitelů, včetně prevence nebezpečných kombinací kratomu s léky nebo jinými látkami (legálními či nelegálními), což může zvyšovat zdravotní rizika. ČSAK se zároveň zavazuje k podpoře osvěty, programů harm reduction a otevřené společenské debaty založené na faktech a odborné diskusi. Naším cílem je vytvořit bezpečné a informované prostředí pro všechny.
Je skutečně kratom dostatečně prozkoumaný a nehrozí při jeho užívání vážnější rizika?
J. Düringer: Kratomem se zaobírají desítky veřejně dostupných studií a podrobně se mu věnovala i Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své zprávě z roku 2021. Závěr zněl jasně: WHO nedoporučuje látku globálně zakázat, neboť pro zdravotnický systém nenese velká rizika, naopak, látku je potřeba nadále zkoumat. Za pozornost také stojí, že neexistuje jediný známý případ úmrtí čistě na kratom. Je technicky nemožné zkonzumovat tak velké množství, aby uživatel v důsledků toho zemřel. Veškeré fatální případy spojené s konzumací kratomu byly vždy v kombinaci s dalšími látkami jako kokain, heroin, pervitin, alkohol a podobně. Nicméně ano, je zde riziko vzniku závislosti. Ta se podle veřejně dostupných údajů objevuje po třech až šesti měsících pravidelné nadměrné konzumace. Sílu závislosti odborníci popisují jako „větší než u kávy a menší než u cigaret“, ale je nesrovnatelná s heroinem nebo jinými silnými opiáty, ke kterým ho někteří lidé přirovnávají.
Lidé občas dávají do jednoho pytle kratom a produkty s kanabinoidem HHC. Je to stejná skupina, nebo to spolu nemá nic společného?
M. Lončík: Kratom a HHC nelze porovnávat. Látky se liší původem, mechanismem fungování i účinky. Kratom je čistě přírodní látka, která se v Jihovýchodní Asii používá stovky let pro celou řadu účelů. Je i součástí tamní bylinné medicíny a slouží k léčbě různých zdravotních problémů, zejména bolesti. Ale i ke zvýšení energie a snížení únavy (zejména u manuálně pracujících lidí) nebo jako substituční látka při léčbě závislosti na opioidech. V Česku se prodává ve formě prášku z namletých listů z kávovníku příbuzné rostliny Mitragyna speciosa. Naopak HHC je oproti zcela přírodnímu kratomu polosyntetický kanabinoid, čili vzniká v laboratoři. Účinky HHC jsou dle výpovědí uživatelů podobné jako u THC, a byť byl poprvé syntetizován již v roce 1947, na popularitě nabyl až v posledních třech letech. Jeho výzkum je zatím limitovaný, takže nelze s jistotou říct, jaká dlouhodobá rizika se s užíváním HHC pojí. Co však s jistotou říct můžeme, je fakt, že po zákazu HHC český trh zaplavily jeho deriváty, které mohou být mnohonásobně silnější, a studie, které by se jimi zabývaly, v podstatě neexistují. Těchto derivátů jsou desítky a neustále vznikají nové.
Když jsme spolu poprvé mluvili ještě před tímto rozhovorem, zmínil jste, abych si dal případně pozor třeba při cestě na Slovensko, pokud bych měl v kapse sáček s kratomem. U našich sousedů je tedy situace hodně odlišná?
M. Lončík: Naprosto! Zatímco v Česku bude prodej kratomu rozumně regulovaný, na Slovensku byl bez jakékoli odborné diskuse zařazen mezi nejtvrdší drogy v 1. skupině, což znamená nejpřísnější možné postihy. Tento přístup zcela ignoruje stanovisko široké odborné veřejnosti. Člověk, který si kratom zapomene v batohu a převeze jej přes hranice, riskuje trestní stíhání a mnoho let za mřížemi. Absurdní je, že například kokain, droga s nesrovnatelně většími riziky, zůstává ve 2. skupině s mírnějšími tresty za držení.
Jste ale česko-slovenská asociace. Snažíte se tedy tuto situaci na Slovensku nějak změnit?
J. Düringer: Doposud jsme se soustředili především na Česko. Nicméně zákon o psychomodulačních látkách brzy vstoupí v platnost. Budeme tak mít prostor otevřít diskusi o kratomu i na Slovensku. Vzhledem k tomu, že je ale kratom na Slovensku v ilegalitě, bude tento úkol podstatně náročnější. My to však nevzdáme.
KRATOM VS. HHC
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice
a poslanec za KDU-ČSL
Upřímně řečeno, ani jednu z těchto látek bych jako lékař nedoporučil užívat, a už vůbec ne pravidelně. Nicméně kratom považuji za společensky podstatně méně nebezpečný, přestože jeho závislostní potenciál je neoddiskutovatelný. V malých dávkách u dospělých uživatelů může být jeho užívání přijatelné, avšak neregulované užívání, zejména v kombinaci s jinými látkami, přináší značná rizika. HHC (hexahydrokanabinol) je syntetický kanabinoid, který má výrazný potenciál ovlivňovat psychiku, zvyšuje riziko psychických problémů a nebezpečných interakcí s jinými látkami a vyvolává silnou závislost. Právem byl proto zařazen na seznam zakázaných návykových látek. Samotný zákaz však nestačí. Klíčová je osvěta – jak v rodině, tak ve školách, především mezi mládeží, která je vůči těmto látkám obzvláště zranitelná.
KRATOM VS. HHC
Doc. Ing. Martin Kuchař, Ph.D., VŠCHT Praha
Kratom je čistě přírodní látka, drcené listy stromu Mitragyna speciosa, které se užívají tradičně v jihovýchodní Asii pro své stimulační účinky. Větší dávky pak slouží jako podpůrný prostředek ke zvládání bolesti. Kratom obsahuje okolo 40 alkaloidů, u většiny z nich jsou již známé farmakologické vlastnosti a celkově se v malých dávkách jedná o bezpečnou rostlinu. Kratom užívají po světě miliony lidí z různých důvodů jako lehký stimulant, antidepresivum i ke zvládání bolesti. Poslední hodnocení WHO hovoří o tom, že by se kratom neměl zařadit mezi zakázané návykové látky. Hexahydrokanabinol neboli HHC je synteticky připravená látka, poprvé připravená v roce 1942 a znovuobjevená před několika lety. Rozšířila se jako legální náhrada přírodní látky THC. Přestože se HHC vyskytuje v malém množství v rostlině konopí, je připravován čistě synteticky. Za posledních několik let přibyla řada nových informací ohledně farmakologie a toxikologie HHC, která jej řadí podobně jako THC k toxikologicky relativně bezpečným látkám, nicméně stále probíhá hodnocení rizik i na mezinárodní úrovni.
