Cestování

Kuvajt: 7 zajímavých faktů

Publikováno: 30. 12. 2019
Autor: Lubor Winter
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Když se řekne Kuvajt, našinec si obvykle představí nekonečnou poušť, spalující slunce a ropné vrty. Tahle země je ale mnohem barvitější, než byste čekali. Kuvajt totiž je...

Země kultury

V Kuvajtu se daří umění, což sociologové dávají do souvislosti s kosmopolitním charakterem téhle země. V hlavním městě najdete třeba nádherné kulturní centrum šejka Džabera Al-Ahmada s největší operní scénou na Blízkém východě. Jeho výstavba byla součástí velkého projektu vybudování celé umělecké čtvrti, do kterého vláda investovala miliardu amerických dolarů. Zvláštní pozornost Kuvajt věnuje také výtvarnému umění, Sultánova galerie byla vůbec první profesionální uměleckou galerií v Perském zálivu. Dnes jich má Kuvajt asi třicet. Země je také jediným státem v oblasti, který má svou vlastní divadelní tradici – sahá až do 20. let minulého století. Vláda divadlo štědře podporuje jako specifickou kuvajtskou národní tradici a aby zajistila jeho další rozvoj, otevřela zde už v roce 1973 Vysokoškolský institut divadelního umění.

Země bez řek

Na území Kuvajtu nenajdete žádné řeky ani jezera, z čehož plyne, že sladká voda je zde skutečnou vzácností. Hendikep ale často podnítí rozvoj, a tak se Kuvajt naučil získávat použitelnou vodu odsolováním vody mořské. Dnes je země v odsolovacích technologiích na světové špičce. Ostatně Kuvajt byl první zemí na světě, která začala používat odsolenou mořskou vodu jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Tradici získávání vody z moře velkolepě připomíná i dominanta hlavního města Kuwait City, komplex tří obrovských vodárenských věží. Stavbu, která je dnes hlavním poznávacím znamením města, postavili v roce 1979 podle návrhu dánské architektky Malene Bjørn jugoslávští stavaři. Nejvyšší z věží měří 187 metrů a kromě zásobníku vody v ní najdete také restauraci a vyhlídku.

Země cizinců

Je to zvláštní, ale Kuvajťané jsou ve své vlastní zemi menšinou. Tvoří totiž jen 31 % ze 4,2 milionu lidí, kteří zde žijí. Jsou arabského původu a drtivá většina z nich vyznává islám sunnitského směru. „Zbylých“ 80 % obyvatel země tvoří cizinci, mezi kterými převládají Indové (825 000), z nichž většina pochází z jihoindických států Tamil Nadu a Kerala. S vědomím téhle skutečnosti pak asi nikoho nepřekvapí, že v Kuvajtu je celkem 7 indických škol a 164 indických komunitních spolků. Dalšími cizinci, kteří trvale žijí a pracují v Kuvajtu, jsou Egypťané (518 000), Bangladéšané (181 000), Syřané (126 000) a další.

Země jako pevnost

Kuvajt znamená v arabštině malá pevnost a země toto označení dostala v 18. století, kdy se zde natrvalo usídlily kmeny, které původně kočovaly po Arabském poloostrově. Kolem shluku osad v místě dnešního hlavního města pak vyrostlo opevnění, čímž vznikla pevnost – odtud to jméno. Tehdejší Kuvajťané se živili především obchodem s dalekými zeměmi, rybolovem a lovem perel. Zemědělství se tu nikdy nedařilo, protože tu není sladká voda.

Země umění al sadu

Jde o staré lidové řemeslo pěstované kočovníky na Arabském poloostrově. Věnovaly se mu výhradně ženy, které z vlněných nití tkaly různé užitkové i ozdobné textilie. Látku al sadu poznáte celkem snadno podle typických geometrických motivů, výjimkou ale nejsou ani motivy přírodní. Mezi nimi má zvláštní postavení velbloud, a to ze zřejmých důvodů – pro pouštní nomády byl vším. Sloužil k cestování, přepravě nákladu, ale i jako zdroj masa a mléka. Dnes tkalcovské umění al sadu rychle mizí, a tak vznikla iniciativa na jeho záchranu, kterou ztělesňuje Al Sadu Weaving Co-operative Society. Tato organizace provozuje v Kuwait City známý Sadu House, což je zároveň muzeum, dílna, přednáškové centrum i obchod, kde si lze nějaký originální kousek koupit.

Země sokola

Mezi zvířaty je národním symbolem Kuvajtu sokol. Tohoto krásného dravce si tady cení natolik, že se dostal až do kuvajtského státního znaku. A proč zrovna sokol? Sokol a sokolnictví je odpradávna důležitou součástí zdejší tradice. V arabské kultuře obecně je sokol symbolem síly, úspěchu a nezávislosti. Na mentální úrovni pak symbolizuje jasnou a bystrou mysl a hluboký vhled do věcí. 

Země televizní zábavy

Mimo arabský svět to ví málokdo, ale Kuvajt má vyspělý televizní průmysl, který každoročně vyprodukuje stovky pořadů − od telenovel až po dokumenty. Hlavně zábavní formáty se pak ve velkém exportují do ostatních arabsky hovořících zemí, takže není vůbec nic zvláštního sledovat kuvajtské romantické drama například v ománské televizi. Kvůli velikosti své televizní produkce je Kuvajt někdy nazýván Hollywoodem Zálivu.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků