V době výbuchů ve Vrběticích v roce 2014 jsem byl místopředsedou vlády. Také jsem byl v Bezpečnostní radě státu. Že se nakonec ukáže, že za výbuchy, které skončily nejen obrovskými materiálními škodami, ale stály i dva životy zkušených pracovníků, stojí ruská tajná služba, to mě tehdy ani nenapadlo.
V posledních letech jsou zejména ruské, ale i čínské tajné služby v Česku velmi aktivní. To konečně dlouhodobě uvádí i veřejné části zpráv Bezpečnostní informační služby (BIS). Jelikož jsem poslední roky předsedou Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS, vím, jak jsou i v neveřejných zprávách kontrarozvědky tyto aktivity popisovány. Není ani žádným tajemstvím, že ruská ambasáda je na poměry naší republiky velmi početná. Již v minulém volebním období zejména tehdejší poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal upozorňoval na mimořádně vysoký počet diplomatů Ruska na našem území a navrhoval tuto neobvyklou situaci řešit. K částečné redukci došlo až letos – po zveřejnění informací o přímém podílu ruských agentů na vrbětické katastrofě.
Jediná verze
Aktivity ruských služeb u nás jsou rozsáhlé, dlouhodobé a opřené o mnoho Čechů, kteří jim slouží. Z přesvědčení, hlouposti i prospěchu. Bohužel je máme i v rámci parlamentních politických stran. Je zjevné, že právě naše země je vítanou základnou pro proruské aktivity. Nenávist vůči EU, NATO a jejich členským zemím, šíření podvrhů, hybridní kampaně, ovlivňování veřejného mínění atd., o tom se ví dlouho. Ovšem že by si cizí tajná služba dovolila akci, jaká se stala ve Vrběticích, to jsem nečekal.
Je jediná vyšetřovací verze. Výbuchy nebyly náhodné a stojí za nimi agenti GRU. Je to zcela zjevné. Vůbec si nemyslím, že bychom oba agenty a jejich eventuální spolupracovníky měli považovat za nemehla, kterým nálož explodovala dříve, než měla. Selhání techniky i lidí se stává i absolutním a špičkovým profesionálům. Každopádně je velkou drzostí, co se stalo. A je naprosto nepřijatelné, že při tom zahynuli naši občané.
Ponaučení
Musíme si vzít z celé aféry ponaučení. V areálech ministerstva obrany (i když pronajatých), kde se skladuje vojenský materiál a manipuluje se s ním, musí být velmi přísný režim a pořádek. Musíme vědět, že jsou zde státy, které nemají v zásadě žádné zábrany. Že jsou agenti s povolením zabíjet a činí tak i na našem území. Také musíme dále podporovat naše orgány, ať už je to BIS, či NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu), které odvedly výbornou práci. Už v tom, že si vyšetřovatelé po tolika letech dali dohromady dva útočníky ze Salisbury s našimi Vrběticemi.
Souhlasím s Mirkem Topolánkem, který kdysi řekl, že má rád Rusy, Rusko, jejich hudbu, výtvarné umění, literaturu. Nenávidí ovšem ruský imperialismus. Je nutno nepodléhat primitivní rusofobii, ale být ve střehu před režimem, který je schopen akcí, jako byly ty v Salisbury nebo Vrběticích.
O AUTOROVI
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA (narodil se 25. prosince 1976 v Náchodě) je poslanec za KDU-ČSL a zastupitel Královéhradeckého kraje a města Náchod.
Vystudoval Fakultu veterinární hygieny a ekologie na univerzitě v Brně, na VŠ CEVRO Institut Liberárně-konzervativní akademii a postgraduální MPA program - Bezpečnostní a krizový management.
V roce 2004 vstoupil do KDU-ČSL, od roku 2010 byl devět let jejím předsedou. Čtyři roky byl místopředsedou vlády.
Je ženatý, s manželkou Janou mají tři děti: Josefa, Anežku a Marii.
reklama
