Rozhovory

Jaroslav Bžoch: Politika není fér a asi nikdy nebude

Publikováno: 10. 2. 2021
Autor: Šárka Jansová
Foto: archiv Jaroslava Bžocha
logo Sdílet článek

Člen hnutí ANO, poslanec, místopředseda zahraničního výboru a člen Výboru pro evropské záležitosti má před sebou v současné době vysloveně „třaskavý“ velký úkol. Na stole mu právě leží nový migrační pakt, který vzhledem k událostem v různých zemích Evropy bude určitě hodně sledovaný.

Je toto téma, které jste loni v zahraničním výboru řešili nejvíc?

Výbor pro evropské záležitosti je velmi specifický. Jako jediný rozhoduje za celou sněmovnu. I přesto, že byl rok 2020 poznamenám pandemií covid-19, řešili jsme běžnou legislativu. Ale ano − posledním velkým tématem, které zajímá hodně lidí, je nový migrační pakt, který je nyní na stole. Obsahuje několik legislativních aktů a soubor doporučení, jak se vyrovnávat s migrací. Většina návrhů bude velmi prospěšná a komise se konečně shodla na tom, že nelegální migraci je potřeba zastavit a víc regulovat. V návrhu je ale i dost věcí, nad kterými visí otazníky a kde se shoda bude hledat ještě velmi těžko a dlouho.


Jak se díváte na fakt, že se v Evropské unii odehrávají brutální teroristické útoky na obyvatele na ulici nebo na učitele ve školách? Po událostech ve Vídni se začalo bát i dost Čechů...

Nad tím hodně přemýšlím. V posledních letech jsme byli svědky několika teroristických útoků, a to vedených nejen radikálními islamisty. Bohužel zesilují i útoky pravicových extremistů, jako byl ten, který se odehrál v Christchurch. Žádné takové útoky nedokážu pochopit. Bezpečnostní složky všech států se snaží teroristickým útokům předcházet. Někdy ale taháme za kratší konec a pro EU, ale i pro svět, je to velký problém. A tak v rámci nejen migrační krize v roce 2015, ale i v dalších letech, se do Unie dostala řada osob, o kterých nemáme dostatečné informace, a může dojít k jejich radikalizaci. Já však věřím, že spolupráce uvnitř EU i s dalšími státy včetně USA, a přísnější migrační opatření nám pomohou těmto hrůzným činům předcházet.


Než jste se stal politikem, působil jste v logistice námořních a leteckých přeprav. Ovlivnilo to nějak váš pohled na svět?

Mé poslední zaměstnání v největší rejdařské společnosti A.P. Moller-Maersk bylo splněným přáním. S kolegy z celého světa jsme řešili možnosti přeprav a různých legislativních nařízení. Zajišťoval jsem zásilky i do zemí, kde není zcela demokratický systém a divil jsem se opatřením a podmínkám, které tyto státy vyžadovaly. Když jsem pak v roce 2011 vstupoval aktivně do politiky, zahraniční téma bylo mou jasnou volbou.

Jaroslav Bžoch a členka Sněmovny reprezentantů USA Jan Schakowsky ve Washingtonu před Kapitolem, sídlem amerického Kongresu.

Pobyl jste i rok na Novém Zélandu. Jak na něj vzpomínáte?

Je to úžasná země, kde jsou krásné pláže, národní parky, hory a ledovce na jednom místě. Prostě všechno, na co si jen vzpomenete. A nejvíc mě ohromili samotní Novozélanďané. Nikde jsem nepotkal tolik přátelských a pozitivních lidí, kteří ochotně pomůžou každému − místnímu i cizinci. To pro mě byl trochu kulturní šok, protože jsem přijel ze střední Evropy, kde to úplně tak běžné není.


Chcete tím říct, že v Evropě se lidé k sobě chovají hůř?

Myslím, že se u nás v Evropě se vytrácí základní slušné chování a respekt k ostatním. Společnost je často rozdělena do nesmiřitelných táborů a mizí jakýkoliv dialog. Zéland mě naučil vážit si práce ostatních, být více empatický, občas zpomalit. Z toho bychom si my Češi měli vzít rozhodně příklad.


A ještě něco vás Zéland naučil. Rugby. Vyzkoušel jste si i proslulý tanec a pokřik haka?

Rugby jsem hrál ještě dřív, než jsem na Zéland odletěl. V Oceánii to je součást kultury. Rugby je tvrdý sport, kde si na hřišti se soupeřem nic nedarujete, a právě u toho vznikají ta nejlepší přátelství. Po zápasech je zvykem mít „třetí poločas“, kdy si se soupeřem dáte večeři, drink a řeknete si, jak jste si to na hřišti parádně nandali. A právě úcta a respekt k soupeři, rozhodčím a divákům mi dal správný základ i do života. A ano, než jsme se vraceli ze Zélandu, mimochodem i proto, že má přítelkyně byla těhotná, tak jsem se naučil i tu pověstnou haku.


Jde tvrdý a férový sport dohromady s politikou?

Mým mottem bylo dělat politiku fair play, stejně jako to je v rugby. Jenže politika není fér a asi nikdy nebude. Je plná kompromisů, s čímž se počítá, ale také je plná polopravd, nespravedlností a mnohdy i osobních útoků. Na to si nikdy nezvyknu! I přesto se nevzdávám a snažím se do ní vnést více rozumu a férovosti. O politiku jsem se začal zajímat v roce 2007, kdy jsem v Teplicích vstoupil do ODS. Nasával jsem informace a politickou „kulturu“ a to, co jsem viděl a zažil, mě vedlo k tomu, že jsem tuhle stranu opustil. Nechtěl jsem přihlížet tomu, jak si pár „vyvolených“ rozděluje republiku a jak se chová. Poslední kapkou bylo, když se na kandidátce do komunálních voleb objevilo jméno bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka. A tak jsem v roce 2011 přešel do hnutí ANO. Bylo nové, plné energie a jeho hlavním cílem bylo dostat z politiky u nás všudypřítomnou korupci. Nikdo jsme si v té době asi nedokázali představit, do čeho se to vlastně pouštíme a jak těžké to bude.


CV BOX

Jaroslav Bžoch (narodil se 30. listopadu 1983 v Teplicích) je od roku 2017 poslancem a zastává pozici místopředsedy zahraničního výboru.

Zároveň je členem Výboru pro evropské záležitosti, jako člen těchto výborů se věnuje parlamentní diplomacii a byl také účastníkem několika programů v USA, kde mohl stínovat i vlivnou kongresmanku Jan Schakowsky. V rámci EU se věnuje převážně tématu migrace a bezpečnosti.

Do roku 2017 pracoval v oboru logistiky námořních a leteckých přeprav. Působil mj. jako manažer pro klíčové zákazníky ve společnosti A.P. Moller-Maersk.

#Devět let je členem hnutí ANO 2011. V letech 2014 až 2018 byl zastupitelem města Teplice, kde se zapojil do činnosti ve finančním výboru. Působil i jako zastupitel Ústeckého kraje.

#Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem získal bakalářský titul v oboru Podniková ekonomika a management. Nyní pokračuje ve studiu na Metropolitní univerzitě v Praze, obor Mezinárodní vztahy a evropská studia.

#S manželkou Nikolou má děti Járu a Lilli. Mezi jeho největší vášně patří CrossFit a rugby league, je dlouholetým českým reprezentantem a působí v týmu RLC Dragons Krupka, se kterým získal dvakrát mistrovský titul v nejvyšší české soutěži.

reklama

https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků