V lednu 2025 by oslavil 120. narozeniny ikonický návrhář Christian Dior. Podařilo se mu vytvořit značku, která se stala doslova fenoménem. Jeho jméno je dodnes spojováno s elegancí a vkusem nejen v módním, ale také kosmetickém průmyslu. Málokdo ale ví, že Christian Dior věřil na osud a byl až extrémně pověrčivý.
Byl jedním z nejvlivnějších a nejtalentovanějších francouzských i světových módních
návrhářů všech dob. Narodil se 21. ledna 1905 v normandském Granville. Do malého městečka se tehdy sjížděla francouzská smetánka a malého Christiana uchvátily luxusní róby a elegantní obleky, které bohatí lidé nosili. Přesto jeho rodiče dlouho věřili, že se z něj stane uznávaný diplomat.
Setkání s osudem
V roce 1919 se čtrnáctiletý chlapec poprvé setkal s věštkyní a celý život pak věřil, že byl jeho osud předurčen. V Granville jej tehdy na ulici zaujal romský charitativní jarmark. Oblékl si jeden z oděvů a začal jedné věštkyni pomáhat s prodejem magických artefaktů. Jelikož se mu to dařilo, cikánka mu večer za odměnu věštila z dlaně. „Budeš na mizině, ale ženy se k tobě budou vždy chovat dobře a právě díky nim nakonec uspěješ. Vyděláš obrovské bohatství a budeš nucen podstoupit celou řadu přejezdů.“ Christianu Diorovi, který si tuto věštbu zaznamenal do svých memoárů, se předpověď budoucnosti vyplnila téměř do puntíku.
Pouliční prodavač
Mladý Christian byl poslušný syn, a přestože ho to táhlo úplně jiným směrem, vyslyšel přání rodičů a šel studovat politologii na École des Sciences Politiques. Už během studií bylo jasné, že tudy jeho další kroky nepovedou, neboť intenzivně se věnoval jen svému jedinému koníčku - navrhoval a kreslil kostýmy a šaty. Po dokončení střední školy šel velmi neotřelou cestou za svým uměleckým snem, když svou kariéru započal jako pouliční prodejce vlastních návrhů, které prodával za cenu kolem deseti centů.
Krize a bankrot
Jak mu věštkyně předpověděla, v začátcích svého pracovního života byl opravdu chudý a neměl vůbec na růžích ustláno. Od roku 1928 sice provozoval malou galerii, avšak jen díky penězům otce. I zde se projevila jeho pověrčivost, protože trval na tom, že na vnějším štítu galerie se vůbec nikde nesmí objevit jméno Dior. Když pak přišla hospodářská krize, která byznys jeho otce zlikvidovala, bez finanční podpory rodiny skončila v bankrotu i Diorova galerie.
Madame Delahaye
Když se začal stavět na nohy a chtěl to ve svém milovaném oboru rozjet, ambice mu překazila druhá světová válka. V té době už měl po boku svou nejoblíbenější a nakonec celoživotní věštkyni Madame Delahaye. Jak vzpomínal posléze módní návrhář Pierre Cardin: „Bez ní neudělal nic. Doslova nic. Nic, nic, nic.“ Madame Delahaye mu také více než rok tvrdila, že jeho milovaná sestra Catherine, která byla deportována, přežije pobyt v koncentračním táboře a to se skutečně stalo. Od té doby nedal Dior na věštkyni dopustit a radil se s ní o každém svém kroku.
Poslechl, a vyplatilo se
Těsně po válce se rozhodl průmyslník Marcel Boussac, jeden z jeho zámožných přátel, obnovit předválečný nákupní dům Philippe et Gaston a Christiana přizval ke spolupráci. Dior samozřejmě nelenil a hned šel zkonzultovat nabídku s Delahaye. Ta mu prý přímo rozkázala, ať hozenou rukavici přijme, protože nic, co by mu mohlo být v budoucnu nabídnuto, nebude srovnatelné s touto příležitostí. Doslova prý řekla: „Musíte vytvořit módní dům Christiana Diora. Ať už jsou podmínky jakékoli.“ Dior tedy na základě jejího doporučení svého přítele přesvědčil, aby se vzdal původní zavedené značky a místo toho zafinancoval vznik zcela nové, nesoucí právě Diorovo jméno. Málokdo ale ví, že po celou dobu své kariéry byl Dior pouhým zaměstnancem a slavná značka Christian Dior patřila nadále Marcelu Boussacovi.
Návrhář květinových žen
Modely Christiana Diora vešly do dějin pod označením „new look“ a hned první módní kolekce měla obrovský úspěch. Vypasovaná silueta, oblé tvary, nabírané sukně, které připomínaly okvětní lístky, to byl trend do té doby zcela nevídaný. Dior byl mistrem v objevování tvarů a siluet a sám se nechal slyšet, že navrhuje květinové ženy. I při budování módní značky se ale v řadě důležitých rozhodnutí nechal ovlivnit svou dvorní věštkyní. Jeho kolekce vždy obsahovaly přesně třináct modelů a do lemu každého z nich vždy umístil suchý květ své „květiny štěstí“, za kterou považoval konvalinku. Její květ rovněž nosil neustále při sobě. Módní přehlídky vždy plánoval ve dnech, které nekolidovaly s nějakým nešťastným číslem nebo jiným symbolem přinášejícím smůlu. Zároveň měl velkou slabost pro číslo osm, a tak svůj módní dům založil osmého října v osmém pařížském okrsku v budově s osmi patry. Sbíral také různorodé talismany, které mu měly pomoci zvládat chronické stavy úzkosti, jimiž trpěl.
Vyložené karty
Stejnou věštkyni jako Christian Dior navštěvovala také módní ikona Jacqueline, hraběnka z Ribes, kterou slavný návrhář oblékal. Ta se později nechala slyšet, že Madame Delahaye Diorovi opakovaně rozmlouvala jeho záměr odjet v roce 1957 na dovolenou do italského Montecatini. Tentokrát ji ale Dior neposlechl a tragédie na sebe nenechala dlouho čekat. Když hrál v podvečer u stolu s přáteli karty, dostal ve svých 52 letech infarkt, který nepřežil.
Nesmazatelná stopa
Ač byl život Christiana Diora poznamenán hektickým životním stylem i neustálými konflikty kvůli jeho homosexuální orientaci, zapsal se tento velikán nesmazatelně do srdcí lidí po celém světě. Šaty od Diora šly v té době doslova na dračku, objednávky přicházely nejen z Evropy, ale také z Hollywoodu. A nezůstalo samozřejmě jen u módy, parfémy Dior jsou ikonické. Po prvním veleúspěšném parfému Miss Dior vyvinul vůni Diorama, která vznikla o rok později. Za zmínku stojí také první unisexová vůně na světě Eau de Cologne Fraîche. Květiny, které miloval, mu byly předlohou nejen při tvorbě oblečení, ale tvořily také hlavní ingredienci jeho parfémů. Mezi další voňavé hity patří kolekce parfémů Poison a pánský charismatický Fahrenheit, který muži i ženy milují dodnes.
MISS DIOR
Jedním z ikonických parfémů módního domu Dior je vůně Miss Dior z roku 1947. Podle legendy byl parfém hotový, ale Christian Dior a jeho spolupracovníci stále neměli vhodný název. A když jednou Dior jednal se svou múzou Mitzah Bricard, vstoupila do ateliéru jeho mladší sestra Catherine, která se na vývoji vůně také podílela. Když na ni Bricard pohlédla, zvolala: Ach, tady je slečna Dior! (miss Dior) A hledání názvu bylo u konce.
