Sport

Věrný František Plánička

Publikováno: 10. 2. 2021
Autor: Karel Černý
Foto: SK Slavia Praha
logo Sdílet článek

Psal se leden 1926. A stejně jako v jiné měsíce a roky, se i v tomto událo hodně věcí. Například ve vesnici Ojmjakon byla naměřena historicky nejnižší teplota na obydleném území na severní polokouli (−71 °C). V české kotlině ale lidi mohla naopak hřát úplně jiná událost. V sedmnáctý den toho roku, tedy před 95 lety, totiž debutoval ve fotbalové reprezentaci František Plánička, jeden z nejlepších brankářů světa všech dob. A jeden z mála fotbalistů, kteří za celou svou kariéru nikdy nezměnili klubový dres.

Jeden klub

František Plánička byl věrný pouze Slavii Praha. Strávil v ní 15 let, odehrál za ni 969 zápasů (z toho 742 vítězných), pomohl jí k osmi mistrovským titulům a v roce 1929 se s ní probojoval do finále Středoevropského poháru, ve kterém podlehla maďarskému Újpest FC. Do Slavie se přitom Plánička dostal v roce 1923 poměrně kuriózním způsobem. Od 14 let hrál za SK Bubeneč, ale aby mohl chytat v dospělém týmu, museli funkcionáři udělat podvůdek a papírově ho ostaršit. Toužil jít do Sparty, ale ta ho odmítla se slovy, že je „malé pivo“. A tak jeho kroky zamířily na Slavii. Ta o něho stála, jeho klub ho ovšem nechtěl pustit. Tak se Plánička přestal ptát a prostě se Slavií odjel k zápasu do Vídně, kde nastoupil pod jménem Jakubec. To se ovšem nedalo utajit a SK Bubeneč celou kauzu poslal k trestní župní komisi. A tam se rozhodlo – Slavia musela zaplatit pokutu 300 korun, ale Plánička jí zůstal.


Bez rukavic pod nohy

Fotbal miloval a podřídil mu vše. Udržoval přísnou životosprávu, nikdy nekouřil, nepil kávu a jen občas si dal sklenku červeného vína. Proslul odporem k brankářským rukavicím, neobvyklou mrštností a častým chytáním míče „do koše“, což zvládal nejen vestoje nebo v klasickém výskoku, ale i v tzv. robinzonádě. Leckdy ho samozřejmě fotbal i bolel. Třeba i proto, že tehdy se ještě hrálo s míči, které měly šněrování. „To, když se uvolnilo a míč vletěl do obličeje, tak vám ho klidně rozseklo. Jindy zase třeba prsty,“ vzpomínal. Nikdy se nebál skočit útočníkovi pod nohy. „Hlavu jsem měl pokopanou každý zápas a postupně všechny zuby venku,“ vyprávěl.


Osudná zlomenina

Svůj typický klubový dres, modrý svetr s hvězdou na hrudi, měnil Plánička pouze v jednom případě − za dres reprezentační. Za Československo odehrál 73 oficiálních utkání, ve 37 z nich byl kapitánem. Vrcholem jeho reprezentační kariéry bylo Mistrovství světa 1934, kdy Československo podlehlo ve finále v prodloužení Itálii 1:2, a Plánička se zařadil mezi hvězdy turnaje. Mimochodem, na tomto šampionátu hrál i další slavný slávista Josef Bican. Reprezentoval ovšem Rakousko, se kterým obsadil 4. místo. Posledním Pláničkovým reprezentačním startem byl zápas proti Brazílii ve čtvrtfinále Mistrovství světa 1938. Stav zápasu byl 1:1 


Fotbal až do konce

Po zranění na světovém šampionátu ukončil František Plánička kariéru a dál chytal už jen za starou gardu Slavie. Ovšem až do svých skoro 70 let! A to až do chvíle, kdy si, věren svému stylu, skokem pod nohy útočníka vážně poranil koleno. Celkem za svou kariéru odehrál 1235 zápasů, ve kterých pustil jen 1073 gólů. Do posledních chvil života chodil do svého milovaného Edenu na zápasy Slavie. Zemřel v červenci 1996 ve svých 95 letech.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků