Červnové volby rozhodly, že Tomáš Zdechovský načal v Evropském parlamentu své třetí volební období po sobě. I přesto, že „jeho“ KD????-ČSL oproti minulým volbám v počtu úspěšných kandidátů zaostala.
Začnu trochu netradičně. V létě jsem byl na spisovatelském pobytu v Broumově, kde jsem se dozvěděl, že chcete Broumovsko dostat do UNESCO. Proč by mělo být na seznamu světových památek?
Procestoval jsem toho po světě opravdu hodně, ale máloco se vyrovná malebnému Broumovsku. Z mého pohledu jde o unikátní kombinaci magické přírody, kde se nacházejí nádherné Broumovské stěny, a unikátních kostelů, které se snažíme zachránit. A daří se nám to. Za pomoci evropských fondů, podpory kraje, biskupství a příspěvků od drobných dárců získáváme finance potřebné pro jejich obnovu. Soubor deseti barokních perel a jedné kaple byl v katastrofálním stavu. Mnoho kostelů už prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, a proto si troufám tvrdit, že jejich zřícení nehrozí. Je to běh na dlouhou trať, ale děláme podstatné kroky, které směřují k tomu, že jednou Broumovsko bude v UNESCO. Zápis do Světového dědictví přitáhne pozornost lidí z celého světa, zvýší se turismus, což přinese regionu další finance. Musíme to dotáhnout. S farářem Martinem Lanžim pro to děláme maximum. Každoročně spolu představujeme kolegům nový kalendář s broumovskými kostely. Výtěžek z prodeje pak jde na opravy. Nedávno se spustila elektronická platba (QR kódem, kdy lidé mohou přispět naskenováním kódů na svém telefonu a zaslat libovolnou částku. Také díky tomu se zvýšil výběr peněz v kostelech asi o 70 procent. Bez pomoci EU, kraje, biskupství a ministerstva kultury bychom s tím ale tak nepohnuli.
Než se dostaneme k Evropskému parlamentu, tak ještě jedna vaše nepolitická aktivita. Jste také příslušníkem aktivních záloh české armády. Co vás k tomu vedlo?
Do aktivních záloh jsem vstoupil v roce 2020 po celkem dlouhé úvaze. Pradědečkové byli legionáři a já jsem čím dál tím víc cítil, že bych to chtěl zkusit. Když jsem zjistil, že bych to dokázal skloubit s prací europoslance, tak jsem se na to začal fyzicky připravovat, zhubl čtrnáct kilo a podstoupil náročný několikatýdenní výcvik, u kterého jsem si párkrát sáhl na dno. Chtěl jsem ale pracovat pro svou zem i jinak než jen jako europoslanec. Mrzí mě však, že novela zákona nově europoslancům zakazuje sloužit v zálohách. V současnosti probíhá řízení o tom, jestli u záložáků skončím, tak se k tomu v tuto chvíli nechci víc vyjadřovat. Jen řeknu, že mi zálohy daly strašně moc. Vedle poznání mnoha skvělých lidí jsem získal také spoustu zkušeností, které mohu využít i při své práci.
A už k Evropskému parlamentu, kam jste byl zvolen jako součást koalice SPOLU. Jak obtížné bylo vyjednat tuto kandidátku, když jste v europarlamentu v rozdílných frakcích? A mělo to z pohledu vašich mateřských lidovců takový efekt, jaký jste čekali? Nebyla prohra s ANO zklamáním?
Asi vás nepřekvapí má odpověď – bylo to velmi obtížné. V rámci kompromisu jsem se posunul na čtvrté místo, protože jsem chtěl, abychom v evropských volbách porazili ANO. To se nepovedlo a jako lidovci jsme ztratili jeden mandát. František Talíř i Míša Šojdrová se nedostali o zhruba 2000, respektive 600 hlasů. Oba do toho dali hodně energie, ale bohužel to nevyšlo. To ve straně hodně zabolelo. A řešit se to bude jistě i na sjezdu KDU-ČSL, kde se bude volit nové vedení. Jak sjezd dopadne, to je ve hvězdách. Ambici kandidovat na předsedu nemám, součástí vedení chci ale zůstat.
Čekal jste, že ANO hned po volbách zakormidluje do extrémně protievropské frakce Patrioti, nebo to bylo i pro vás překvapení? Byl to od ANO podvod na českých voličích, nebo by byl větší podvod, kdyby toto hnutí zůstalo v liberální proevropské frakci?
Už podle rétoriky bylo jasné, že zástupci ANO jedou stylem „slibem nezarmoutíš“. Slova paní Dostálové o tom, že se po svém zvolení zasadí o zrušení Green Dealu, se ukázala jako lživá. Její vysvětlení, že to byla nadsázka, je k smíchu. Někteří europoslanci za ANO byli velmi nepříjemně překvapeni, když Andrej Babiš oznámil přechod do nové frakce Patrioti pro Evropu. Pár z nich je na vážkách, jestli nadále pod hlavičkou tohoto politického uskupení pokračovat. Uvidíme, jak se rozhodnou. Paradoxem pak je, že se Babiš spojí s politickými stranami, které vystupují proti českým zájmům. Konkrétně jde o rakouské Svobodné. Ale podobných stran je tam víc. Jen to potvrzuje, že Babišovi na českých zájmech nezáleží. Jde mu jen o jeho zájmy. Soustředí se pouze na sněmovní volby příští rok, které budou pro další budoucnost naší země velmi důležité.
Proč se v celoevropském měřítku podařilo vyhrát volby Evropské lidové straně? Pomohl k tomu realističtější přístup k Zelené dohodě v posledních dvou letech? A bude v tom EPP pokračovat?
Evropská lidová strana dlouhodobě ukazuje, že se snaží o pragmatický přístup. Mnoho zelených návrhů bylo prostě „too much“ a my jsme si to uvědomovali. Vnímáme obavy evropských občanů o budoucnost, o to, kdo všechny ty změny zaplatí, jak to na nás dopadne, a jestli to vůbec dává smysl. Green Deal nezrušíme, můžeme ho však upravit. Jsem určitě pro, abychom ty nejproblematičtější návrhy upravili či odložili jejich účinnost do doby, než budeme mít opravdové robustní dopadové studie. V tom byl v minulém období určitý problém.
Letos v létě přišlo do Evropské unie výrazně méně žadatelů o azyl než v minulých letech. Je to trvalý stav, nebo je to jen dočasná úleva?
Obávám se, že je to dočasná úleva. Zatím vychází spolupráce se zeměmi na severu Afriky, které migranty zadržují, a daří se i chytat pašeráky migrantů. Ale to nebude trvat věčně. Potřebujeme, aby bohaté země, kam migranti směřují, zpřísnily své štědré sociální systémy. Ale těch kroků musí následovat víc. Obecně se bojím, že migračním paktem jsme promarnili příležitost víc zatočit s nelegální migrací. To ale ukáže čas. Zatím bych se neradoval. Musíme nicméně urychleně projednat a schválit kvalitní návratovou politiku migrantů, která v paktu chybí.
Ukrajina je třetí rok ve válce s agresorským Ruskem a zároveň se připravuje na vstup do Evropské unie. Je ale Unie připravena na rychlý vstup Ukrajiny po ukončení války?
Na rovinu – nejsme připraveni na rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie. Přes různé proklamace lídrů – a já jsem pro to, aby se Ukrajina jednou stala součástí Unie – je potřeba udělat ještě mnoho kroků. Přístup čtyřicetimilionové země by samozřejmě výrazně změnil rozdělování financí mezi státy. Ukrajina by se najednou stala svou velikostí a zastoupením jednou z těch vlivnějších a to by se mnoha členům nemuselo líbit. Ukrajina ale v prvé řadě musí dokončit vnitřní reformy. Vstup nesmí být urychlený ani uspěchaný. Proto existují mechanismy, které mají odhalit, jestli je země plně připravena stát se součástí elitního klubu s názvem EU.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Tomáš Zdechovský (narodil se 2. listopadu 1979 v Havlíčkově Brodě) je poslanec Evropského parlamentu a bývalý místopředseda KDU-ČSL.
V roce 2003 absolvoval bakalářský obor politická komunikace na Papežské salesiánské univerzitě v Římě, o rok později magisterské obory pastoračně - sociální asistent a pedagog volného času na Teologické fakultě Jihočeské univerzity a v roce 2008 mediální studia a žurnalistiku na MUNI. Roku 2021 získal titul MBA v oboru marketing, v současnosti pokračuje v doktorském studiu.
V roce 2004 založil komunikační a PR společnost Commservis.com s. r. o., o sedm let později se stal ředitelem společností WIFI Czech Republic a Brain2Win. Coby europoslanec za EPP se stal koordinátorem ve výboru na kontrolu rozpočtu (CONT) a poté jeho místopředsedou. Současně zastával i pozici místopředsedy výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL).
V roce 2020 vstoupil do Aktivních záloh ozbrojených sil ČR, kde má hodnost poručíka. Je autorem šesti básnických sbírek a jedné prózy, zajímá se o historii, heraldiku i agendu ochrany dětí. Je ženatý, má čtyři potomky.
