Ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová se nedávno společně s dalšími ministry a premiéry obou zemí zúčastnila společného zasedání české a slovenské vlády. Poprvé se takové setkání konalo v roce 2012 a bylo pravidelně každý rok. Nyní ale bylo až po třech letech, každoroční tradici porušil v minulých rocích kabinet Petra Fialy.
Jaký máte pocit z prvního, po třech letech znovu obnoveného zasedání obou vlád České a Slovenské republiky?
Česko a Slovensko jsou si blízkými partnery nejen historicky, ale i ekonomicky. Naše spolupráce je klíčová pro zvládnutí současných výzev ve prospěch každodenního života našich občanů. Z mého pohledu bylo toto jednání především velmi pracovní a konkrétní. Nešlo o formální setkání, ale o otevřenou debatu nad tématy, která skutečně řešíme. Od energetiky přes veřejné finance až po podporu ekonomického růstu. Právě tato přímá výměna názorů mezi jednotlivými ministry je nenahraditelná.
Jaké společné priority nyní obě vlády mají?
Společné priority jsou naprosto jasné a vycházejí z toho, co občany nejvíc trápí, tedy především řešení energetické krize a s ní souvisejících dopadů na ceny i životní náklady. Jsme přesvědčeni, že bez těchto kroků budou národní rozpočty vystaveny obrovskému tlaku a pomoc průmyslu i domácnostem bude zbytečně dražší. Velký důraz také klademe na regionální spolupráci, ať už v rámci střední Evropy, nebo ve vztahu k Německu a Rakousku. Klíčové je pro nás zajištění energetických a ropných toků, třeba prostřednictvím ropovodu TAL, a plné využití kapacit rafinerií v regionu, což má přímý dopad na ceny pohonných hmot i energetickou bezpečnost.
Co jste společně dohodli s vaším protějškem, slovenským ministrem financí Ladislavem Kamenickým?
Jednali jsme především o prohloubení spolupráce v oblasti boje proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Shodli jsme se, že je potřeba ještě více posílit výměnu informací mezi našimi finančními správami a sdílet konkrétní zkušenosti s nástroji, které se v praxi osvědčily. Vedle toho jsme se věnovali i širší ekonomické agendě, tedy tomu, jak v současné situaci podpořit stabilitu veřejných financí a vytvořit podmínky pro zdravý ekonomický růst. Naše ekonomiky jsou velmi úzce propojené, a proto dává smysl postup koordinovat a hledat společná řešení. Důležitým tématem byly také společné priority na evropské úrovni. V této oblasti dlouhodobě zastáváme podobné postoje, například pokud jde o zachování práva veta v daňových otázkách, které považujeme za klíčové pro ochranu daňové suverenity členských států.
Prvního dubna uběhlo sto let od založení Národní banky, která vykonává dohled nad finančním trhem v naší zemi. Jak oslavy probíhaly?
Oslavy sta let od založení České národní banky se uskutečnily v jejím sídle ve slavnostní a velmi důstojné atmosféře. Pro mě osobně to byla především příležitost ocenit význam centrální banky jako stabilního pilíře českého finančního systému a připomenout si její stoleté poslání ve službě ekonomické stabilitě a důvěře veřejnosti.
Má ministerstvo financí s národní bankou dobré vztahy?
Osobně považuji vztahy mezi ministerstvem financí a Českou národní bankou za velmi dobré, a především profesionální. ČNB je nezávislým strážcem cenové stability, garantem důvěry i oporou ekonomiky v dobách růstu i nejistoty. Jako konstruktivní a věcnou vidím naši spolupráci v oblasti odpovědné hospodářské politiky, realistickém řízení veřejných financí i v boji proti inflačním tlakům. Je ale jasné, že zároveň existují oblasti, kde můžeme společně dosáhnout ještě lepších výsledků. Jednou z nich je pečlivé řízení likvidity státu, tedy schopnost včas a v plné výši dostát všem závazkům. Právě zde vidíme společnou výzvu, na které chceme s Českou národní bankou dále pracovat. Naším cílem je také zvýšit efektivitu nakládání s veřejnými prostředky. Na účtech obcí a krajů dnes leží značné objemy financí, které nejsou plně zapojeny do ekonomiky. Budeme proto samosprávy motivovat, aby své prostředky ve větší míře ukládaly na účty ČNB. Věřím, že tím posílíme stabilitu, důvěru i výkonnost české ekonomiky, bez nichž se žádný stát nemůže dlouhodobě rozvíjet.
Souvisí současná spolupráce i s chystanými dluhopisy?
Vývoj státního dluhu byl samozřejmě jedním z témat, o kterých jsme jednali i s našimi slovenskými protějšky. Je to oblast, která je pro obě země klíčová, a sdílení zkušeností v řízení státního dluhu i financování potřeb státu považuji za velmi přínosné. Vy ale zřejmě máte na mysli chystané Dluhopisy republiky, které znovu v gesci Ministerstva financí připravujeme. Ty budou pro občany velmi zajímavé a myslím si, že i žádané, protože o ně evidujeme ze strany veřejnosti velký zájem. Naším cílem je nabídnout občanům bezpečnou a atraktivní možnost zhodnocení úspor a zároveň posílit domácí financování státního dluhu. Když už si stát půjčuje, pak nevidím důvod, proč by z úroků měly profitovat jen zahraniční banky a proč by tuto možnost nemohli dostat čeští občané.
Kdy budou dluhopisy k dostání?
V tuto chvíli mohu prozradit, že budou tři druhy dluhopisů a všechny budou velmi zajímavé. Klasický fixní a protiinflační už občané znají z roku 2018. První emise bude před prázdninami, druhá na podzim. Všechny detaily představím na tiskové konferenci zhruba v polovině května.
Jak se rozjíždí avizovaná KOBRA, která bude hlídat práci načerno?
Projekt KOBRA 26, jak jsme tuto iniciativu nazvali, jsme rozjeli velmi rychle a bez zbytečných odkladů. V březnu jsme podepsali memorandum o spolupráci mezi všemi zúčastněnými institucemi od ministerstva financí přes ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo vnitra až po Finanční správu, Celní správu, Finanční analytický úřad, Státní úřad inspekce práce, Českou správu sociálního zabezpečení a Policii České republiky. Je důležité, že nezůstalo jen u podpisu na papíře. Koordinované společné kontroly začaly prakticky okamžitě po podpisu memoranda a vše už běží. Právě propojení jednotlivých složek státu a sdílení informací je podle mě klíčem k tomu, abychom byli v boji proti práci načerno skutečně efektivní. Dosažené výsledky potvrzují, že jdeme správným směrem, a již brzy o nich budeme podrobně informovat.
Írán a pohonné hmoty
„Pro mě bylo zásadní, abychom pracovali s přesnými daty, proto jsme využili i úzkou spolupráci se státní společností ČEPRO,“ říká Alena Schillerová. „Reagovali jsme konkrétním opatřením a od 8. dubna jsme přistoupili k zastropování marží, abychom zabránili nepřiměřenému zdražování na některých čerpacích stanicích, zejména na klíčových dálničních tazích. Tento krok se ukázal jako správný a opatření plní svůj účel. Ale rozhodli jsme se jít ještě o krok dál. Vláda schválila Zákon o regulaci cen pohonných hmot, který dá státu pro případ krizí ústavně i legislativně silnější nástroj. Konkrétně umožní reagovat formou nařízení vlády namísto nutnosti vydávat opatření obecné povahy, jako je tomu dnes. V kombinaci s daňovými nástroji tak dokážeme efektivněji tlumit dopady globálních výkyvů na domácnosti i firmy. Naší prioritou je, aby tento robustní systém měla k dispozici nejen naše, ale i jakákoliv budoucí vláda a aby se situace na trzích co nejméně promítala do každodenního života lidí a fungování ekonomiky.“
CV BOX
Alena Schillerová (narodila se 18. března 1964 v Brně) je ministryně financí za hnutí ANO 2011.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracovala na Finančním úřadu Brno-venkov, kde byla po čase i ředitelkou.
Od roku 2016 byla odbornou náměstkyní ministra financí pro daně a cla. V prosinci 2017 se stala ministryní financí. Tento post zastávala až do voleb 2021. Od února 2022 je místopředsedkyní hnutí ANO 2011.
Po vítězných volbách 2025 začala opět šéfovat resortu financí.
reklama
