Slavia - „Sešívaná“ historie vzestupů i pádů

Publikováno: 30. 3. 2019
Autor: Karel Černý
Foto: Archiv SK Slavia Praha

Sdílet článek

Jestli se v Česku dá o nějakém fotbalovém klubu mluvit jako o seskupení, které si prošlo cestu z nebe do pekla a zase zpět a zažilo několik zmrtvýchvstání, je to pražská Slavia. V současnosti tým, který v naprosté většině předvádí nejhezčí hru ze všech českých klubů.

Sparťané, baníkovci a možná i další asi právě cupují tuto stránku na kousky. Pokud jim ale zbyl kousek sebereflexe, i oni musejí uznat, že je to pravda. Přitom „sešívaným“ několikrát v historii hrozilo nejen setrvání v nižších soutěžích, ale i úplný konec.

Literáti na kolech

Zpočátku vůbec nebyla fotbalovým týmem. Vznikla 2. listopadu 1892 jako cyklistický odbor ACOR (Akademický cyklistický oddíl Slavia) pražského vlasteneckého studentského sdružení Literární a řečnický spolek Slavia. Pro údajnou protirakouskou činnost byl však záhy zakázán. Znovuzrození přišlo po zhruba dvou letech − už pod názvem Sportovní klub Slavia. První oficiální kopnutí do míče se odehrálo v listopadu 1895 na tréninku na pražské Císařské louce. 

Už tehdy měl klub barvy, které nosí dodnes – červená a bílá s červenou pěticípou hvězdou směřující hrotem dolů. A prakticky od onoho prvního tréninku se stal postrachem konkurence v Čechách i celé Evropě. Tehdy Slavia vybudovala svůj stadion na Letné, ve stejné době v ní působil dodnes vzpomínaný skotský trenér John Madden.

Legendy a tituly

 Ve finále pak doma remizovala s Ferencvárošem Budapešť 2:2, ale v odvetě na půdě soupeře dokázala zvítězit 2:0. 

Druhá světová válka slavnou epochu klubu přerušila a poválečná éra začala opravami. Vojáci wehrmachtu totiž 6. května 1945 záměrně zapálili stadion na Letné. Shořely tribuny, vybavení, zničeny byly i kroniky a trofeje. Slavia nějakou dobu hrála po všech možných jiných stadionech, přesto už v sezoně 1946/47 přidala do sbírky další mistrovský titul. Zřejmě ani největší skeptik v tu chvíli nepředpovídal, že bude na dlouhých 49 let posledním.

Smyčka kolem krku

Přišla o svůj stadion − musel ustoupit výstavbě monumentálního Stalinova pomníku, nezůstalo jí ani jméno. Ze Slavie najednou bylo Dynamo. V roce 1951 dostalo deset jeho hráčů tresty za to, že bez vědomí klubu sehráli několik „přáteláků“. Není divu, že Slavia nakonec spadla do nižší soutěže. 

Z té se ale rychle vyškrábala zpět nahoru a zdálo se, že se blýská na lepší časy. V roce 1953 klub otevřel nový stadion v Edenu a do jeho řad se vrátil Josef Bican, který zůstal i ve čtyřiceti skvělým střelcem. Už o dva roky později ho ale ministr obrany Alexej Čepička označil za „představitele buržoazních prvků v kopané“ a Bican skončil u lopaty v kladenských hutích. Krize pokračovala i v 60. letech. Slavia spadla do druhé ligy a vypadalo to, že ani v té se neudrží. Hrozilo dokonce její rozpuštění, veřejně se mluvilo o tom, že její stadion získají Bohemians. Pak ale zapracovali fanoušci.

Záchrana od přátel

Po výzvě literárního kritika Jiřího Hájka se jich v březnu 1964 sešlo ve Slovanském domě kolem tisícovky. Založili Sdružení přátel Slavie (později Odbor přátel a příznivců Slavie) a začali klubu nejen finančně pomáhat. Sdružení hned na začátku dosáhlo kromě jiného i navrácení jména − z Dynama se od roku 1964 opět stala Slavia. 

Od chaosu k titulu

Přišla listopadová revoluce 1989, a když se dnes někdo zeptá na Slavii z těchto a dalších let, jen skuteční fanoušci si vybaví umístění či výsledky. Mnoha dalším samozřejmě naskočí jména několika fotbalistů, snad si někdo vzpomene na tituly v letech 1996, 2008 a 2009, ale hodně lidí má toto období ve spojení se Slavií zafixováno jen jako dobu naprostého majetnického chaosu. Od 90. let a Borise Korbela až po současnost v souvislosti s ní zaznívala jména firem jako PPF, ENIC, Key Investments, Dartmoor Association, Egida, Falkonida, Natland Group, Lukoil a kdoví kolika dalších. V některých momentech možná nikdo ani netušil, komu ve skutečnosti patří klub a komu stadion. 

Uklidnění přišlo až v roce 2017, kdy se majitelem klubu i jeho arény staly postupně čínské CEFC, pak CITIC a nakonec Sinobo Group. V květnu 2017 oslavil 18. mistrovský titul v historii, o rok později skončil druhý za Plzní. A letos? Vypadá to opět na osamocený souboj o titul s Plzeňáky. Ale bez ohledu na to, jak celý ročník skončí, nezbývá než se vrátit ke slovům ze začátku tohoto článku: Ať si kdo chce co chce říká, Slavia je tým, který v současné době v naprosté většině předvádí nejhezčí hru ze všech českých klubů...