Loni na podzim uspěla ve volbách jako nestranická kandidátka za Motoristy a vrhla se do nové etapy profesního života, tedy jako poslankyně. V advokátní praxi chce Renata Vesecká pokračovat i nadále, razí názor, že každý poslanec by měl mít i civilní povolání, aby neztratil kontakt s profesí. Přesto ji v dohledné době čekají hlavně úkoly na novém postu, mimo jiné prosadit snížení věku trestní odpovědnosti u mladistvých. „Závažné trestné činy u této skupiny bohužel stoupají,“ říká.
Jak coby právnička vnímáte debaty politiků na právní témata, nebudí ve vás někdy úsměv? Lze tyhle světy práva a politiky konstruktivně propojit?
Myslím, že lze nadneseně říct, že právo a justice je jedna nádoba, zatímco právo a politika jsou nádoby spojené. Poslanci tvoří zákony, tvoří právo – skrze které pak ovlivňují činnost justice. Není ale rozhodně dobře, když si politici osobují i nárok na výklad práva – což se někdy děje. To přísluší jen soudům. Totéž platí v případě, kdy si osobují právo prosadit si v justici své konkrétní rozhodnutí. Stručně řečeno, oba světy jsou propojené a vzájemně se ovlivňují. Je ale třeba, aby se důsledně respektovaly, tedy aby každá strana respektovala pravomoci té druhé. Pokud se to neděje, dochází k vzájemnému napadání a kritice, což vyvolává u veřejnosti pochybnosti o justici i o politicích. Téhle eroze důvěry lidí v právní systém si v posledních letech nelze nevšímat. Poškozuje to obě strany.
Často se teď diskutuje o slučování velkých i malých (regionálních) soudů kvůli úsporám. V jaké fázi jsou tyto úvahy? A jaký je váš osobní názor?
Česká republika patří k zemím s poměrně bohatě obsazenou justiční mapou, která vznikala přibližně na přelomu 60. a 70. let. Což znamená, že okresní soudy jsou i v menších městech, kde obsazenost čítá obvykle čtyři až pět soudců. Je to poměrně neefektivní rozvržení, protože obsluha takových soudů je finančně poměrně nákladná. Ministerstvo spravedlnosti proto usiluje o sloučení malých okresních soudů. Věc je ale teprve v úvahách, neexistuje zatím konkrétní návrh zákona, povede se určitě ještě dlouhá diskuse s pracovníky justice. Řekla bych, že blíže jsou tomuto rozhodnutí o sloučení spíše soudy na úrovni velkých měst, jako je například Praha. Protože by z hlediska zajištění fungování nebylo spojení všech obvodních soudů v jeden celek, zajištující efektivní a levnější službu, takový problém.
Podle statistik stoupá v posledních letech agresivita mladistvých, přičemž se snižuje i věková hranice. Je řešením jen věkové snížení trestní odpovědnosti, nebo je třeba změnit radikálně celý systém včetně navýšení psychologických a sociologických kapacit i jejich odbornosti?
Důležitý je komplexní přístup: jak zefektivnění stávajících možností a zavedeného systému, tak nový přístup ke snížení věku trestní odpovědnosti. Pravdou je, že ve společnosti násilí mezi nezletilci a mladistvými roste. Týká se skupiny mezi patnácti a osmnácti roky. Stoupá i počet násilných trestných činů v této věkové kategorii – množí se loupeže, znásilnění nebo vraždy. Nejsou to nárůsty stovek případů, u vražd je to vyloženě jednotkový vývoj, pro představu – předloni šlo o jeden případ, letos registrujeme šest vražd u mladistvých. Přesto je to výrazný signál upozorňující na to, že současná opatření nejsou dostatečná. Připravujeme proto s ministerstvem spravedlnosti právní úpravu, která by postihovala pachatele těchto závažných činů v nižším věku – mluvíme o hranici třináct až čtrnáct let. Tuto trestní úpravu mají i okolní státy, existuje v Německu, Rakousku, Polsku nebo na Slovensku. Hranice je rozdílná – pohybuje se v rozmezí dvanácti až čtrnácti let. Domnívám se, že je to věc, která by měla být opravdu legislativně upravena, protože trest v sobě nenese jen složku represivní, ale i výchovnou a preventivní.
Které profesní úkoly jste si pro nejbližší období pro sebe dala?
Týká se oblasti, o které jsme mluvili. Ráda bych docílila snížení zmíněného věku trestní odpovědnosti na onu hranici 13–14 let. Zároveň si myslím, že by bylo žádoucí usilovat o zvýšení trestů u mladistvých, a to u nejzávažnějších činů – tedy vraždy. Tady je v současné době možné odnětí svobody na deset let, a to i v případě, že jde o vraždu několikanásobnou, což považuji za nedostatečné. A konečně – chci se zaměřit i na zvýšení spodní hranice trestu u týrání zvířat.
Věříte ve své práci na rozum a věcnost? A daří se vám držet se jich vždy, nebo také někdy takzvaně vypěníte?
Řekla bych, že jsem člověk, který nepodléhá emocím. I když je pravda, že některé věci týkající se práce ve sněmovně mi vadí. Zejména různé osobní útoky jako důsledek politického boje – což podle mě do politiky nepatří. Stejně tak mě rozčiluje určitá neproduktivita práce, k níž dochází během exhibicí některých politiků u řečnického pultíku. Neřeší věcně to, co by se řešit mělo (tedy především zákony), ale vedou spíše jakési filozofické a osobní rozpravy. Tohle lze změnit po přijetí nového jednacího řádu sněmovny. Jiná věc je kultura chování. Ta se týká každého jednotlivce – a tu si musí přebrat sám v sobě.
Autorka je redaktorkou Deníku
CV BOX
Renata Vesecká (narodila se 27. března 1960 v Praze) je bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní advokátka a předsedkyně Ústavněprávního výboru PSP PČR.
Absolvovala PF UK v Praze, v roce 1984 začala pracovat na prokuratuře. Po složení závěrečné zkoušky působila jako vyšetřovatelka Okresní prokuratury v Pardubicích a od roku 1988 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora (později okresního státního zástupce) v Havlíčkově Brodě.
V roce 2000 se stala krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové. Od 30. září 2005 byla vládou pověřena řízením Nejvyššího státního zastupitelství, 9. listopadu pak byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní. Na tento post 28. února 2011 rezignovala a od dubna téhož roku vykonává vlastní advokátní praxi, s výjimkou let 2014 a 2015, kdy byla místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu.
V minulosti působila jako lektorka Justiční akademie v Kroměříži a členka vědecké rady PF MU v Brně. Přednášela také na Vysoké škole finanční a správní v Praze na katedře veřejného a evropského práva.
Ve sněmovních volbách 2025 byla jako nestraník zvolena za stranu Motoristé sobě v Královéhradeckém kraji.
reklama
