S ministrem životního prostředí za KDU-ČSL Petrem Hladíkem jsem se sešel v krátké pauze během jeho pracovních povinností. Velká část povídání je o úsporách energie a on působil, jako by se právě připojil k solární baterii. Odpovídal rychle, věcně, přesně, zároveň ale příjemně a s úsměvem.
Program Nová zelená úsporám bude procházet nemalými změnami. Jakými?
Je tam mnoho pozitivních změn a úprav, budeme rozšiřovat, předfinancovávat, ale i zjednodušovat celou řadu věcí. Ale konkrétně – úplně nově je tam dotace na výměnu plynových kotlů starších dvaceti let za tepelná čerpadla. Druhou zásadní věcí je program „Oprav dům po babičce“, jehož podstatou je půjčka plus dotace na celkovou rekonstrukci domu. Dotace bude na komplexní zateplení domu, půjčka na zbylé renovace, například koupelny nebo kuchyně. A za třetí půjde o výrazné rozšíření podpory u bytových domů. Ta stávající jde fyzickým a právnickým osobám, které vlastní bytový dům – tady podmínky zůstanou stejné, od platby až po realizaci. U družstev nebo SVJ bude dotace zhruba padesátiprocentní, ale přidáme bonifikaci pro byt, kde žije senior nebo člověk pobírající příspěvek na bydlení. Hodně domů nešlo do renovace proto, že se podílníci v družstvu nebo vlastníci v SVJ nedokázali dohodnout kvůli obavám z přílišného zvednutí příspěvků do fondu oprav. Tomu chceme pomoct.
Jak konkrétně to bude vypadat?
Dotace na bytový dům bude navýšena o bonus až 150 tisíc korun za domácnost s nižšími příjmy, tedy obývanou zmíněnými seniory, invalidními důchodci či osobami pobírajícími příspěvek na bydlení. Jeho výše bude záviset na rozsahu oprav a podlahové ploše bytu a družstvo či SVJ ho bude muset konkrétnímu bytu povinně odečíst. Takovým domácnostem by se tedy měsíční příspěvky nijak dramaticky nezvedly. Dotace bude poskytnuta zálohově, SVJ a družstva se tedy budou moct rozhodnout, jestli vůbec a kdy se do rekonstrukce pustí. Navíc u bytových domů bude ještě třetí osa, a to směrem k obcím. Jednou z našich priorit je zmodernizovat také bytové domy ve vlastnictví obcí. Dotace bude v tomto případě až 75 procent. To „až“ říkám záměrně, protože když v domě bude třeba obchod, samozřejmě ho dotovat nemůžeme. Logicky tedy i podpora na dům bude nižší. Bude prostě záležet na konkrétním případě a rozsahu rekonstrukce. A zmíním ještě jednu změnu, týkající se socioekonomicky postižených regionů, čímž nejsou myšleny jen Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, ale i některé obce s rozšířenou působností (ORP). Tam dáme deset procent dotace navíc, abychom podpořili nejen renovace, ale i místní ekonomiku. Protože kdo dělá například zateplení? Většinou firma z toho konkrétního ORP. Budeme se dívat na celou republiku a vycházet z metodiky ministerstva pro místní rozvoj. Ta porovnává, jak si ORP vedou, a vytipuje ty, které jsou na tom hůře a potřebují pomoct.
Stále platí, že se od ledna 2025 nebudou smět prodávat kotle na uhlí?
To souvisí s návrhem zákona o ochraně ovzduší, kde ještě povedeme diskuse, až potom se to posune na vládu. Nejde o zákaz prodeje, ale o zákaz uvádění na trh, doprodej bude možný. Samotné používání kotlů ale zakázané nebude. Jde ale o to, že takový kotel si kupujete řekněme na patnáct let. Pořídit si ho tedy v období 2025–2026 nemá ekonomický smysl, protože v roce 2040 už to bude enormně drahé. Takže je to spíš signál pro ty, kteří mají kotel na uhlí a přemýšlejí o jeho výměně, aby zvažovali kotel kondenzační, tepelné čerpadlo, biomasu... Tedy jiné a podporované zdroje vytápění. I zde lze využít dotace, stačí se podívat na novazelenausporam.cz.
Kondenzační plynové kotle jste vrátili zpět do hry?
Vážně o tom uvažujeme. Zemní plyn je výrazně lepší palivo než uhlí a ještě desítky let ho budeme používat. Pokud bychom kondenzační kotle vrátili, musíme to schválit na evropské úrovni, ale nebude to dříve než v příštím roce. Bavíme se ale skutečně jen o kondenzačních kotlích, nikoli o těch dvacet let starých atmosférických.
Když jsme u plynu, nešlape Evropská unie ohledně zelených zdrojů energie trochu moc na pedály?
Oni šlapou na plyn všude. A když si porovnám emise CO₂ na obyvatele, jsou v Česku pořád výrazně vyšší než třeba v Číně.
Čím to je?
Strukturou celé energetiky – tedy výrobou elektřiny, tepla a samozřejmě také průmyslem. Druhým silným důvodem je, že Evropě ujel vlak ve fotovoltaice. Teď to rychle doháníme. Staví se kapacity, v Rakousku se už dělají měniče, ve Španělsku panely. Evropa, aby měla dostatek zdrojů a nebyla závislá na Číně, uzavírá partikulární smlouvy se státy jako je Kazachstán, ale i v Jižní Americe či v Africe. Na druhou stranu jsou technologie, ve kterých je Evropa dominantní – vodík, syntetická paliva, tepelná čerpadla… V nich, mimochodem, Česko má a bude mít silnou roli.
Pravdou je, že když u nás začínala fotovoltaika, byla to pořádná divočina...
To je bezpochyby pravda. Stát to v letech 2008–2010 neukočíroval a pak se z fotovoltaiky na deset let stalo sprosté slovo. Ale mezitím ji ostatní státy postupně budovaly, pomaloučku, ne tak neuváženě jako Česko. A my jsme za těch deset let neudělali nic, a teď to doháníme. Když se podíváme na Poláky, mají výrazně více obnovitelných zdrojů. Dokonce i Bulhaři a Rumuni jsou na tom líp než my.
Kromě programu Nová zelená úsporám je velkým tématem vašeho resortu i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu...
Česká krajina je krásná a my o ni musíme pečovat. Zmiňovaná novela umožní, aby solitérní stromy, stromořadí, remízky, mokřady a podobně byly nadále součástí zemědělského půdního fondu, aby na jejich plochu zemědělec mohl brát dotace, ale mohl je i sám sázet bez tzv. vynětí z půdního fondu. Dnes jsme v úplně šílené situaci – když chce obec nebo zemědělec zasadit strom, prvně musí jít na stát a zaplatit za ono vynětí. To je špatně. Takže tahle změna je zásadní. Zvýšíme tím navíc druhovou pestrost zemědělské krajiny. Zároveň řešíme zákaz umísťování fotovoltaiky, obchodních a logistických center na té nejhodnotnější černozemi, protože půda zařazená do I. a II. třídy ochrany je na území Česka ta nejhodnotnější. A třetí změnou je agrovoltaika. Tady zavádíme možnost, aby při primární zemědělské produkci byla sekundárně vyráběna elektřina. Hodí se to do sadů, chmelnic, k produkci zeleniny... V Rakousku, Německu nebo ve Francii toto už běžně funguje. Pokud vše v parlamentu dobře zvládneme, novela by mohla platit od ledna 2024.
A když už je někde rozhodnutí o stavbě těch v budoucnu zakázaných objektů, bude možné je dokončit?
Tam, kde to splňuje územní rozhodnutí, ano. Máme ale tzv. pětileté přechodné období, podobný paragraf je i ve stavebním zákonu, kdy – pokud investor nezahájí žádné kroky k výstavbě – může obec pozemek zase vrátit do zemědělského půdního fondu.
Tam, kde už jsou dnes třeba fotovoltaické panely, bývají na určitý počet let. Tato doba se jim pak už neprodlouží?
Osobně se přikláním k tomu, aby v případech, kdy ty elektrárny ještě nejsou dožity – a vidíme, že dnes fungují i po patnácti letech a mají skoro stejnou účinnost jako na počátku – bylo umožněno je dále provozovat.
CV BOX
Petr Hladík (narodil se 28. září 1984 v Osové Bítýšce na Vysočině) je ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL.
Po absolvování studia aplikované informatiky na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity působil v oblasti řízení projektů, konzultací v IT a službách, konkrétně se věnoval projektům na řízení bezpečnosti a kvality.
Členem KDU-ČSL je od roku 2010. Od října 2014 je zastupitelem Brna, v období 2016–2022 byl 1. náměstkem primátora.
V roce 2019 byl zvolen místopředsedou strany. V prosinci 2022 poslal premiér Petr Fiala návrh bývalému prezidentu Zemanovi na jmenování Hladíka ministrem životního prostředí, ten ho však na počátku ledna 2023 jmenovat odmítl. Ministrem tak byl jmenován až o dva měsíce později novým prezidentem Petrem Pavlem.
Žije v Brně. Je ženatý, s manželkou Zuzanou má pět dětí. Mezi jeho koníčky patří sport, hlavně fotbal, a práce na zahradě či jiná fyzická práce. Připravuje též sportovní akce organizace Orel.
S jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem na jednání o vzniku CHKO Soutok
reklama
