Českým velvyslancem v Kataru se před pár týdny stal Petr Chalupecký. Jakým směrem chce posunout vztahy mezi těmito dvěma zeměmi? Také na to najdete odpověď v našem rozhovoru.
V Lidových novinách o vás nedávno napsali, že podle zdroje blízkého Černínskému paláci jste praktik a profesionál. Onen zdroj doslova uvedl: „V Kataru nepotřebujeme žádnou politickou hvězdu, ale schopného technokrata.“ Považujete se za schopného technokrata?
Asi ano. Myslím si, že vím, jakým směrem se vztahy mezi Českem a Katarem budou rozvíjet – jak na poli politickém, tak ekonomickém a kulturním. Tu oblast mám velmi rád, připadá mi nesmírně zajímavá. Mám za sebou nějaké zkušenosti na českém velvyslanectví ve Spojených státech, kde jsem mimo jiné pokrýval americkou politiku na Blízkém východě, a to mezi lety 2002 a 2006, kdy byla velmi dynamická. Posléze jsem byl zástupcem velvyslance ve stálé delegaci ČR při NATO, což je po stálém zastoupení u Evropské unie druhá největší ambasáda, kterou Česko ve světě má. A následně jsem šéfoval sekci multilaterálních vztahů v NATO, což obnášelo poměrně komplikovanou práci s mezinárodními týmy. Myslím si tedy, že jsem za ta léta získal adekvátní míru diplomatické rutiny a v tomto smyslu se za technokrata považuji. A jako diplomat pochopitelně nemám žádnou politickou agendu.
Ono je vlastně lepší, když je člověk schopný technokrat než nějaká politická hvězda, ne?
Jistě. Mou prací není politika, ale zahraniční politika, kterou definují jiní. Já ji pouze naplňuji.
Jako český velvyslanec v Kataru budete určitě řešit, že by se nám teď dost hodil katarský plyn, a to co nejdřív. Jaké máme vyhlídky? A proč se vlastně tahle záležitost neřeší na úrovni vztahu Katar–EU?
To jsou jednoduché otázky, na které bohužel neexistují jednoduché odpovědi. Jsem přesvědčený, že dříve nebo později ten plyn dostaneme, budeme-li o to stát. Což znamená, budeme-li ochotni přistoupit na parametry, které budou vyhovující pro nás, ale současně i pro naše obchodní partnery. Protože – nalijme si čistého vína – v tuto chvíli je trh se zemním plynem, včetně zkapalněného zemního plynu, definován především nabídkou, nikoli poptávkou. A bohužel jak Česko, tak EU v minulých letech zanedbaly diverzifikaci energetických zdrojů, což má své důsledky, které právě teď řešíme. Navíc, tato jednání samozřejmě nepovede naše velvyslanectví, ta se budou odehrávat na úrovni vlád a soukromých obchodních společností. Naším úkolem bude je zprostředkovat a usnadnit. Pokud se zaměříme na koordinaci nákupu na úrovni EU, myslím, že Česko dělá obrovský kus práce v tom smyslu, že tu myšlenku vtáhlo v Bruselu do centra diskusí. Ovšem nezapomeňme, že EU je mezinárodní organizace sdružující řadu států, které mají také své národní zájmy, takže není vůbec jisté, že myšlenka společných nákupů se nakonec realizuje tak, jak bychom si přáli. Jestli se vůbec realizuje.
Letos v listopadu a v prosinci proběhne v Kataru mistrovství světa ve fotbale. Co to pro vás jako pro velvyslanectví znamená?
Naší ambicí na národní úrovni je být v plném rozsahu konzulárních služeb k dispozici českým návštěvníkům šampionátu, ale v případě potřeby i fanouškům z dalších zemí EU. Vzhledem k právě probíhajícímu předsednictví v Radě EU jsme zároveň klíčovým koordinátorem těchto konzulárních aktivit, spolu s delegací EU, která v Dohá otevřela své zastoupení rovněž nedávno, konkrétně 2. září.
Jak už jste říkal, na českém velvyslanectví ve Washingtonu jste měl na starosti oblast Blízkého a Středního východu, což je velmi explozivní region. Co by podle vás pomohlo vést k uvolnění napětí, které tam panuje už desítky let?
Vždycky pomůže prosperita a otevřenost zemí konkrétního regionu k sobě navzájem. Intenzivnější obchod, otevřenější hranice. Zní to možná trochu jako pohádka, ale funguje to u nás v Evropě, funguje to mezi Evropou a Spojenými státy... Všude, kde existuje otevřená obchodní výměna, lidé bohatnou a zlepšují se jejich vztahy, což otevírá prostor k usmíření v mnoha různých rovinách. Druhým zásadním faktorem je čas. Vezměte si, že nedávno některé zálivové monarchie dost výrazně změnily vztah k Izraeli, což by bylo jednu generaci dozadu nemyslitelné. Současně je třeba si uvědomit, že existují různé oblasti v rámci Blízkého východu samotného. Situace v Levantě je jiná než v Zálivu, a ta je zase jiná než v severní Africe. Jsou tu specifika konkrétních zemí, která je třeba brát v úvahu.
A pokud jde o pozici Kataru v soukolí regionálních vztahů?
Katar hraje v regionu mimořádnou roli na poli mediační diplomacie. Právě zde byla nedávno podepsaná mírová dohoda mezi znesvářenými ozbrojenými skupinami v Čadu. Jedná se tu také o znovuoživení nukleární dohody s Íránem, což je nesmírně citlivá záležitost. A nezapomeňme na spoustu práce, kterou Katar vykonal při evakuaci mnoha Afghánců, co spolupracovali s mezinárodním společenstvím a byli v přímém ohrožení života loni při převzetí moci Tálibánem. Navíc, bylo to přímo v Kataru, kde Spojené státy dohadovaly s Tálibánem body dalšího vývoje. A ve všech těchto jednáních Katar hrál nebo hraje klíčovou roli.
Kromě toho pěstuje dobré vztahy i s Tureckem a Íránem…
Ano, Katar má na místní poměry dobré vztahy s Íránem a myslím, že se vyplácejí. Z jejich existence nakonec profituje nejenom Katar… Ale stejně tak má silné vazby na Spojené státy, což je velice rozumný přístup.
Jak se na diplomatickou obratnost Kataru dívají Spojené arabské emiráty?
Katar a Emiráty jsou země, jejichž ambice se do jisté míry překrývají, na druhou stranu si myslím, že jejich rivalita, především ta politická, v posledních letech slábne. Znovu se potvrzuje, co už jsem říkal – tedy že obě strany si uvědomují, že spolupráce přinese rozhodně větší benefity než konfrontace.
Jak byste zhodnotil aktuální úroveň vztahů mezi Českem a Katarem?
Máme přátelské vztahy, naše země se vzájemně respektují, což samozřejmě znamená, že si uvědomují i své odlišné pohledy na určitá témata. Ale řekl bych, že je to úroveň nenaplněného potenciálu. Katar je země s dynamicky se rozvíjející ekonomikou a je to také tahoun v rozvoji nových technologií, ať už jde o komunikaci, energetiku, digitalizaci… To se dokonale kryje s ambicemi Česka jako země, která také klade mimořádný důraz na rozvoj nových technologií. Pokud jde o tyto moderní, dynamické oblasti, je sbližování našich zemí teprve na začátku, a já věřím, že až budu jednou z Kataru odjíždět, naše spolupráce bude silná a pestrá.
To by bylo jistě žádoucí, protože obchodní výměna mezi našimi zeměmi zatím není nijak ohromující. Aktuálně do Kataru vyvážíme nějaké stroje, dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží a importujeme odtamtud nerostné suroviny a plasty. Ve kterých konkrétních ekonomických odvětvích vidíte další potenciál pro české podnikatele, exportéry a investory?
V Kataru plánují obrovské investice do zdravotnictví. Myslím, že to mají dobře promyšlené, že mají solidní plán a v souvislosti s tím by zde mohl být zajímavý prostor pro české firmy z oblasti farmacie a zdravotnických pomůcek. Dále – Katar se zaměřuje na rozvíjení space technologií, přičemž v Česku působí hned několik start-upů, které vyrábějí komponenty pro tuto sféru. Katar má také velmi dobře připravenou strategii nakládání s odpady, a to i s ohledem na ochranu životního prostředí. I v této oblasti se mohou české firmy dobře realizovat. Zajímavou sférou je jistě i zemědělství. Specifické přírodní podmínky Zálivu s sebou nesou nároky na nové přístupy, například hydroponické zemědělství a podobně, a tyhle věci Češi také umějí. Takže potenciál spolupráce, ať už formou společných aktivit, investic, nebo exportu českého zboží a know-how tady je opravdu značný.
Jakou máme v Kataru image?
Řadu našich firem, které zde působí už delší dobu, Katařané znají a berou je jako dobré partnery. Máme dobrou reputaci ohledně kvality i spolehlivosti a naším úkolem bude na tomhle stavět dál. Ale buďme realisté – Česko není v přirozeném popředí jejich zájmu, tohle si nemůžeme myslet. Prostě nejsme zemí, kde sídlí mnoho firem, které jsou schopné zahltit svou produkcí celý trh. Musíme se snažit. Každopádně – hodně nám pomohlo nedávné EXPO v Dubaji. Je dobře, že jsme na téhle výstavě byli, ukázali, že umíme dělat sofistikované věci a umíme je také vyvážet
Katarský plyn je žádané zboží.
Česko-katarský obchod
Obchodní výměna mezi Českem a Katarem má stoupající trend od roku 2010 (vzrostla pětinásobně). V roce 2020 dosáhla historicky nejvyšší hodnoty ve výši 3,4 mld. korun. Z toho 95 % tvořil český export do Kataru. Nejvýznamnější položky českých vývozů do Kataru představují stroje a dopravní prostředky (75 %), průmyslové spotřební zboží (12 %) a tržní výrobky (10 %). V dovozu z Kataru dominují polyetylén (69 %), slitiny hliníku (20 %), díly a příslušenství prvků s tekutými krystaly a lasery (7 %).
(Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí)
Základní informace o Kataru
Stát Katar se nachází na Katarském poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Jeho hlavním městem je Dohá. Katar je konstituční monarchie, ve které již od roku 1825 vládne dynastie Ál Thání.
V zemi žije asi 2,8 milionu obyvatel (odhad z roku 2020), ale jen něco přes 300 000 má katarské občanství. Ostatní jsou přistěhovalci bez nároku na občanství a výhody z toho plynoucí. Státním náboženstvím je islám.
Katar má třetí největší zásoby ropy i zemního plynu na světě. Díky tomu je to velice bohatá země.
Vliv Kataru v oblasti Perského zálivu a v arabském světě značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti, a roli v tom hraje kromě bohatství i vlivná zpravodajská televizní síť Al-Džazíra.
(Zdroj: wikipedia.org)
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
