V dubnu letošního roku uplyne pětatřicet let od založení Občanské demokratické strany. Od jejího počátku je jí věrný kromě jiných i současný poslanec a bývalý ministr zemědělství i dopravy Petr Bendl. Jeho prvním politickým postem byl zastupitel města Kladno, kterým se stal v listopadu 1994.
Neztratí člověk po takové době kritický nadhled, nesklouzne do určité rutiny?
Přestože jsem v ODS prakticky od jejího založení, své působení nepovažuji za rutinní. Dvě volební období jsem byl v komunální politice, tři v krajské, dvakrát jsem vedl ministerstvo, pokaždé jiný resort, a poslední roky jsem poslancem. Hodnotově jsou pro mě zásadní Čtyři poděbradské artikuly ODS (součást volebního programu pro volby do PSP ČR v r. 1998), kterými jsem se řídil a řídím. Protože jsme jako ODS v žádných volbách nezískali více než padesát procent hlasů, pracovali jsme vždy v rámci koalic, ať už na úrovni města, kraje, nebo ve vládě. Politika vás rozhodně nenechá ustrnout v jedné době, v jedné pozici. A když už si začnete myslet, že vás nemůže nic překvapit, přijdou nová témata a nové výzvy, které vyžadují nové přístupy. Pořád je co se učit.
ODS bývá spojována s takzvanou strejcokracií. Jak možnosti mladých vidíte vy jako insider?
Parafrázoval bych Jana Wericha a jeho zamyšlení nad tím, zda téměř sto let života George Bernarda Shawa byl dostatečně dlouhý čas. Myslím, že věk není kvalifikace. To, že je někdo mladý, neznamená, že přijde a automaticky usedá do prvního vagonu vlaku, nebo dokonce do prvního kupé. Je důležité dát příležitost, ale ne automaticky určitý post. Být mladý znamená mít šanci si něco odpracovat a vypracovat se. ODS se má otevírat a za mě už se otevírá novým či mladým lidem, koneckonců to potvrzuje i volba nového vedení strany. Uvědomujeme si, jak důležité je udělat ODS zajímavější pro mladou generaci, a hledáme způsoby, jak se jí přiblížit. Osobně hodně komunikuji s lidmi z Mladé ODS, což jsou mladí, které politika zajímá a kteří chtějí být její součástí. Pro ODS je to důležité nastavení zrcadla, které umožňuje vidět svět očima mladých. Ze své osobní zkušenosti nicméně můžu říct, že ideální je mix obojího – zkušenosti starší generace na jedné straně a energie mladých na straně druhé.
Nesmíme zapomenout na mladé voliče – daří se ODS oslovit je svým programem?
Podzimní volby myslím ukázaly, že podpora ODS ze strany mladých je významná. V ODS pracujeme na dlouhodobých plánech, ať už jde o důchodovou reformu, oblast ochrany životního prostředí, podporu bydlení, ale i ochranu demokracie, demokratických principů a ukotvení Česka v rámci Evropy. Všechno to jsou témata blízká mladým lidem.
Komunikuje ODS dostatečně tato témata navenek?
Nikdo z nás, nebo alespoň myslím, že většina, se v tomto ohledu nebrání kritice. Komunikace není naše nejsilnější stránka. Za sebe říkám, že je potřeba začít dole. Šance na prosazení politiky občanských demokratů bude větší, budeme-li mít větší základnu, více lidí v komunální politice. Ostatně v minulosti to byla naše obrovská devíza. V časech, kdy jsem byl starostou, měla ODS starostů a primátorů po celé republice významně více než dnes a tyto komunální politiky bylo hlavně vidět a slyšet.
Je nový předseda ODS Martin Kupka nový Petr Fiala?
Jsou dva druhy politiků. Jeden, který stoupá zdola nahoru, což je i můj případ – z komunální politiky přes regionální až po tu celostátní. Takový postup vnímám jako nejpřirozenější a svým způsobem výhodnější, i přes větve dokážete vidět celý les. Druhá skupina jsou politici, kteří přicházejí naopak shora, zato ale s odbornou erudicí v konkrétní oblasti. Nikdy neměli šanci setkat se s realitou komunální či regionální politiky, ale mají některé schopnosti a vlastnosti, díky nimž se dokážou prosadit. Martin Kupka a Petr Fiala jsou, byť se řada lidí snaží dělat z nich totožné osobnosti, rozdílní. Petr Fiala je politik, který přišel do politiky shora coby rektor vysoké školy a na rozdíl od Martina Kupky v regionální politice nikdy nebyl. Martin Kupka si prošel komunální i regionální politikou a dokáže problémy vidět šířeji. Neříkám, že jedno nebo druhé je lepší či horší, nicméně faktem je, že Martin Kupka je v tomto ohledu politikem zkušenějším.
Má podle vás ODS potenciál stát se stranou s třicetiprocentní podporou?
Zažil jsem ODS s podporou o polovinu nižší, než jakou má strana dnes, ale i s podporou přes třicet procent. Podstatné je, aby ODS měla šanci být i sama sebou. Můžete mít třicet procent, ale co se bude ve vládě dělat, pak určují i pětiprocentní strany, protože pravdu ve sněmovně má vždy „stojednička“. Je proto důležité kompromisy, které v rámci koalic děláme a které nás oslabují u vlastních voličů, voličům průběžně vysvětlovat. Pokud se nám podaří dostat na úroveň pětadvaceti šestadvaceti procent, což reálné je, nebude ODS tolik svázaná s budoucími koaličními partnery a může být více sama sebou. Zároveň ale nesmíme přestat myslet na budoucnost a budovat koaliční potenciál. To je vlastně to nejtěžší. Máte nějaký názor, který se může významně lišit od ostatních politických subjektů na politické scéně, ale v okamžiku, kdy sestavujete vládu, ji nikdy nesestavíte s programem, který jako strana máte. Nikdy nedohlédnete poslední větu paragrafu každého zákona a pak tím občas lidi naštvete. Dnes je vidět, že koaliční kompromisy, které jsme dělali v minulé vládě, jsou ničím proti tomu, co se odehrává ve vládě nové a co se na nás valí.
Co konkrétně se na nás valí?
Odtržení od západní kultury směrem na východ. Co se dnes v Česku odehrává na vládní úrovni, se musí na východě extrémně líbit. Ostatně vyjádření Sergeje Lavrova i Vladimira Putina jsou toho důkazem. Česká vláda začala dělat politiku, která není mainstreamová uvnitř Evropy a spíš vyhovuje putinovskému Rusku. Spojení s Orbánem a Ficem, které jen potvrzuje změnu kurzu, je nabíledni. Místo abychom se prosazovali uvnitř Evropy, nadbíháme Rusku. Pak je tu věčná otázka střetu zájmů Andreje Babiše. Mluvíme spolu v okamžiku, kdy měl mít premiér vše dávno vyřešené. Bohužel realita je jiná. Obávám se, že stávající vláda bude cíleně podporovat silné hráče na trhu, zejména v oblasti zemědělství, a to na úkor malých a středně velkých firem. Do budoucna takové jednání přinese komplikace v oblasti bezpečnosti produkce potravin nebo cenovou likvidaci konkurence, až se postupně dostaneme do fáze, kdy jednotlivci budou ovládat trh s půdou, potravinami a základními komoditami.
CV BOX
Petr Bendl (narodil se 24. ledna 1966 v Kladně) je poslanec za ODS, exministr zemědělství a dopravy a bývalý hejtman Středočeského kraje.
Vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. V letech 1990 až 1994 pracoval ve veřejném sektoru v Kladně. Tady se stal v roce 1994 starostou, kterým byl do roku 1998. Byl i místopředsedou Svazu měst a obcí ČR.
V roce 1998 uspěl v poslaneckých volbách. O dva roky později se stal hejtmanem Středočeského kraje a na poslanecký mandát proto rezignoval. Post hejtmana v roce 2004 obhájil.
V letech 2002–2010 byl místopředsedou ODS. V lednu 2009 se stal ministrem dopravy. Od voleb v roce 2010 pak opět působil i jako poslanec. V říjnu 2011 byl jmenován ministrem zemědělství.
Ve sněmovních volbách 2013 opět uspěl, v komunálních volbách o rok později byl zvolen zastupitelem Bratronic, kterým byl do roku 2022. V roce 2019 opět usedl do poslaneckých lavic a ve volbách o dva roky později mandát obhájil.
Jako písničkář vydal dvě autorská folková CD, ke spolupráci ho přizvali například Roman Horký či Milan Dufek. Věnuje se ochotnickému divadlu, je členem Všenorské divadelní společnosti.
Žije v obci Velká Dobrá na Kladensku. Je rozvedený, má čtyři děti.
reklama
