Vzdělávání

Oxford a nadace Sekyra Foundation

Publikováno: 13. 12. 2021
Autor: Tomáš Syrový
Foto: Keiko Ikeuchi
logo Sdílet článek

Oxfordská univerzita se rozhodla ocenit dlouhodobou spolupráci s Luďkem Sekyrou a jeho nadací Sekyra Foundation. Nadace, jež se v mezinárodním měřítku zaměřuje na podporu filozofie, podpořila White’s Professorship of Moral Philosophy, nejstarší statutární profesuru filozofie na Oxfordu, která je zároveň světově nejvýznamnějším stolcem morální filozofie.

Profesura byla ustavena v roce 1621 Thomasem Whitem a po 400 letech bude její nový název znít Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Při této příležitosti Oxfordská univerzita uspořádá konferenci předních odborníků, věnovanou aktuálním otázkám morální filozofie, zejména pak populační etiky, jejíž další výzkum hodlá Sekyra Foundation podpořit. Včetně přímého nadačního příspěvku na profesuru ve výši 2,8 milionu liber dosáhne celková finanční pomoc, kterou Sekyra Foundation Oxfordské univerzitě poskytne, v přepočtu částky 100 milionů Kč. „V Oxfordu jsme hrdí na dlouholeté vazby mezi našimi filozofy a Prahou, které sahají až do 14. a 15. století, kdy Jan Hus čerpal ze zakázaných děl Johna Wycliffa. Je skvělé, že po 400 letech své existence se profesura přejmenuje na Sekyra and White’s Professorship of Moral Philosophy. Jsme panu Luďku Sekyrovi a nadaci Sekyra Foundation za velkorysý dar velmi vděčni,“ poznamenala k tomu rektorka univerzity, profesorka Louise Richardson.

Centrum vědění

„Není nic výstižnějšího, co by charakterizovalo tradici a intelektuální excelentnost, jež se nám vybaví při vyslovení jména Oxfordská univerzita, než profesura morální filozofie, která je nejstarším univerzitním filozofickým stolcem. Často přemýšlím, proč se tak zřídka tážeme, jak prožít dobrý život, co znamená morální pokrok, jaká je naše odpovědnost vůči budoucím generacím, proč veřejný prostor není také morálním prostorem, nebo jak kontinuitu humanity ovlivňují technologie či planetární změna klimatu. Tyto výzvy, které jsou mimo jiné předmětem mých diskuzí s oxfordskými filozofy, nám pomáhají odkrýt hlubší vrstvy skutečnosti, podstatu života, který žijeme. Těší mě, že jsem mohl k tomuto dialogu přispět,“ uvedl Luděk Sekyra, předseda správní rady nadace.

Spolupráce s Oxfordskou univerzitou je vyústěním trvalého zájmu zakladatele nadace Luďka Sekyry o morální a politickou filozofii. V minulosti šlo o podporu velkých mezinárodních konferencí o filozofii Ludwiga Wittgensteina, o mezináboženském dialogu či o díle morálního filozofa Dereka Parfita. Významným počinem bylo rovněž vybudování studentského centra Sekyra House na Harris Manchester College, a především pak instalace lavičky Václava Havla v univerzitním parku. V neposlední řadě poskytuje nadace také stipendia postgraduálním studentům filozofie a právní teorie, včetně problematiky lidských práv.

„Oxfordská univerzita je pro mne fascinujícím centrem vědění. Umožňuje setkávání studentů a vyučujících, které napříč celým světem spojuje opravdové nadšení pro oblast studia, ať už je jakákoliv, a touha po vědění. Jde o unikátní prostředí, kde beze zbytku platí akademická svoboda, kde se v opravdu mezinárodní atmosféře střetávají pohledy ovlivněné nejrůznějšími kulturami a propojují se v kultivovaných debatách. Studium na univerzitě v Oxfordu mi umožnilo zejména potkat řadu vynikajících profesionálů a profesionálek, co navzdory svému mladému věku již odvedli kus inspirující práce na poli lidských práv. Získání stipendia od nadace Sekyra Foundation si však vážím také proto, že jde o nadaci, která prosazuje hodnoty, se kterými souzním,“ říká Martina Grochová, studentka oboru lidských práv na Oxfordu, která získala stipendium od nadace Sekyra Foundation.

Světově uznávané osobnosti

Držiteli této nejstarší oxfordské profesury filozofie a světově nejvýznamnějšího stolce morální filozofie byli přední britští filozofové a myslitelé. Mezi prvními jím byl profesor Edward Fulham, kaplan krále Karla II. V 19. století se držitelem profesury stal například Henry Liddell, dlouholetý děkan slavné Christ Church College a také otec dívky, pro niž jeho univerzitní kolega Lewis Caroll napsal Alenku v říši divů. Profesuru získal i jeden z nejvýznamnějších filozofů 19. století Thomas Hill Green. Ve 20. století to pak byly takové osobnosti jako W. D. Ross, H. A. Prichard či hlavní představitel filozofie jazyka J. L. Austin, a ve druhé polovině minulého století i klíčové postavy morální filozofie té doby jako R. M. Hare nebo sir Bernard Williams.

Současný držitel tohoto profesorského postu Jeff McMahan komentuje jeho význam slovy: „Po většinu dvacátého a jednadvacátého století byl Oxford nejprestižnějším místem pro studium morální filozofie na světě. Částečně je to dáno tím, že někteří z držitelů White’s Professorship of Moral Philosophy, například sir David Ross, R. M. Hare a sir Bernard Williams, byli v době, kdy tuto profesuru zastávali, všeobecně považováni za nejlepší a nejvýznamnější morální filozofy na světě. Budoucnost profesury ale byla nejistá, protože na rozdíl od většiny ostatních jmenovaných profesur neměla stabilní zdroj financování. Podpora od nadace Sekyra Foundation zaručí, že tato významná, 400 let stará profesura bude zajištěna i do budoucna.“

Oxfordská univerzita je nejen přední světovou vzdělávací institucí, ale i mezinárodně respektovaným centrem rozvoje morální filozofie. Působí zde Uehiro Centre for Practical Ethics, Institute for Ethics in AI nebo Future of Humanity Institute. Jeden z největších morálních filozofů poslední doby Derek Parfit zde rozvinul svou mimořádně vlivnou koncepci morálních postojů vůči budoucím generacím, takzvanou populační etiku.

„Mimořádně velkorysá dotace nadace Sekyra Foundation má pro studium filozofie na Oxfordské univerzitě nesmírný význam. Je také skvělou poctou hluboce zakořeněné tradici britské filozofie, jejíž vliv byl po staletí patrný daleko za hranicemi britských ostrovů,“ konstatuje publicista Stanley Johnson, bývalý politik, environmentální aktivista a otec současného premiéra.

Oxford a Česko

Historie vztahů mezi Oxfordskou univerzitou a Českem sahá až do 14. století. Intelektuál evropského formátu Vojtěch Raňkův z Ježova byl v polovině 14. století nejen rektorem Sorbonny, ale později byl činný právě i na Oxfordu. Založil nadaci na podporu českých studentů a ti pak přinesli učení oxfordského profesora Johna Wycliffa do Prahy. Na Oxfordu působil i Husův souputník Jeroným Pražský. Wycliffovy myšlenky se staly ideovou inspirací husitského hnutí. V 15. století byl Petr Payne, další oxfordský učitel a principál St. Edmund’s Hall přímým aktérem husitských reformních snah a později i hlavním diplomatem tohoto hnutí.

Je nutné připomenout také studenty medicíny, kterým Oxford umožnil po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 dokončit studium. V 80. letech minulého století založili občansky aktivní oxfordští profesoři Jan Hus Educational Foundation (Vzdělávací nadaci Jana Husa), jejímž prostřednictvím výrazně ideově podpořili tuzemský disent. Řada z nich, například Roger Scruton, Anthony Kenny či Charles Taylor se aktivně účastnila bytových seminářů a s velkým osobním nasazením dopravovala do země za železnou oponou samizdatovou a zakázanou filozofickou literaturu. V neposlední řadě je třeba upozornit, že tři naši prezidenti – T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel – byli oceněni mimořádnou poctou: čestným doktorátem Oxfordské univerzity. V roce 2016 se tohoto uznání dostalo i filozofovi a teologovi Tomáši Halíkovi, a to za jeho myšlenkové dílo a občanské postoje.

„Oxford, mekku západní vzdělanosti, jsem poprvé navštívil jako student v srpnu 1968. Snil jsem o tom, že se tam jednou vrátím. Následujícího dne naděje pražského jara skončily pod pásy sovětských tanků. Dvacet let jsem nesměl cestovat na Západ, působil jsem v kulturním disentu. Po pádu komunismu jsem byl pozván přednášet jako ‚senior fellow‘ do Oxfordu, v roce 2014 byla mým jménem pojmenována posluchárna v Sekyra House na Harris Manchester College a v roce 2016 mi byl udělen čestný doktorát Oxfordské univerzity. Oxford se stal domovem mého srdce. Velké sny lidských srdcí se někdy plní, i když jindy a jinak, než jsme čekali,“ vyznává se ze svého emocionálního vztahu k této univerzitě profesor Tomáš Halík.

O univerzitě

Oxfordská univerzita je nejstarší a nejprestižnější univerzitou anglicky mluvícího světa a patří mezi absolutní univerzitní špičku. Podle Times World University Rankings se pošesté za sebou, i pro rok 2022, stala nejlepší univerzitou na světě. Oxford je jednou z nejvýznamnějších britských institucí a sehrál i zásadní roli v dějinách ostrovního národa. Je též globálním symbolem britské vzdělanosti, tolerance, humanity a demokracie. Na Oxfordu vystudovalo nejméně 47 držitelů Nobelovy ceny, 26 premiérů Spojeného království (včetně posledních premiérů Davida Camerona, Theresy May či Borise Johnsona) a na tři desítky zahraničních prezidentů a premiérů. Rektorkou (vicekancléřkou) univerzity je poprvé v historii žena, profesorka Louise Richardson. Čestnou funkci kancléře zastává lord Chris Patten, bývalý významný politik a poslední britský guvernér Hongkongu. Univerzitu navštěvuje přibližně 21 tisíc studentů ze 160 zemí, přičemž 57 z nich je z České republiky.

Zakladatel nadace Luděk Sekyra před historickou budovou katedry morální filozofie Oxfordské univerzity.

O nadaci

Nadaci Sekyra Foundation založil český podnikatel Luděk Sekyra na podporu lidských práv, morálního univerzalismu, liberálních hodnot a občanské společnosti. Zaměřuje se také na rozvoj kritického a filozofického myšlení, a to v mezinárodním měřítku. Aktivní je i při podpoře akademických institucí a vzdělávacích projektů, včetně vydávání děl významných myslitelů. Posláním nadace je rovněž usilovat o mezigenerační dialog v kontextu odpovědnosti za budoucnost planety.

Nadace spolupracuje s Harvardovou univerzitou, Oxfordskou univerzitou a Centrem pro filozofii, etiku a náboženství na Univerzitě Karlově. Společně s New York Times podporuje Athens Democracy Forum, Českou křesťanskou akademii, Festival svobody, integrační platformu Foyer v bruselské čtvrti Molenbeek, Středoevropské fórum v Bratislavě, polskou liberální platformu Kultura Liberalna a také studenty na zahraničních vysokých školách. Nadace je generálním partnerem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Dlouhodobě rovněž podporuje Knihovnu Václava Havla a je hlavním partnerem Ceny Václava Havla za lidská práva.

Nedávno nadace podpořila anglický překlad esejů významného českého filozofa Jana Patočky, který vyjde v prestižním britském nakladatelství Bloomsbury. Sekyra Foundation rovněž spolupracuje s řadou prestižních organizací a institucí jako například Open Society Foundations, ERSTE Foundation nebo National Endowment for the Humanities.

V orgánech nadace působí významné osobnosti veřejného života, jako jsou Tomáš Halík, Daniel Kroupa, Michael Žantovský, Jiří Pehe, Martin Palouš, Jiří Přibáň a donedávna i Jiřina Šiklová. Členy International Advisory Board jsou mimo jiné bývalý výkonný ředitel The New York Times a BBC Mark Thompson, prezident Open Society Foundations Mark Malloch-Brown, profesor etiky v politice na Harvardově univerzitě Michael Rosen či francouzsko--český politolog a historik Jacques Rupnik.

Mohlo by vás zajímat

Více článků