Glosa

Odpovědnost – slovo bez obsahu?

Publikováno: 1. 3. 2021
Autor: Ivan Pilný
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Začnu státním rozpočtem. Nehledejte v něm rozpočtovou odpovědnost, rozpočet byl vždycky víceméně o politice, ale teď zmizela i odpovědnost politická.

Ztratila ji nejen vláda, ale i obě komory parlamentu. Nepodezřívejte premiéra a ministryni financí, že nechápou čísla, součty a aritmetiku. Čísla nejsou důležitá, ale prohrát a ztratit tvář přece nemohou bez ohledu na cenu, kterou za to občané v budoucnosti zaplatí. Spojit se s andělem, čertem nebo ďáblem je součástí této strategie, sympatie nehrají roli. Nečekejte hájení zájmu občanů, jde o místa v poslaneckých lavicích. Také „opozice“ určitě ví, že svíčku nelze pálit na obou koncích, a snižování deficitu zároveň s daňovými úlevami se vymyká logice. Rozum zůstává stát nad tím, že se „pravicová“ strana vmanévrovala do situace, kde lze jen těžko uvěřit, že doopravdy stojí o případné vítězství ve volbách. Příští vlády se budou muset vypořádat s obrovskou dírou v rozpočtu, která se zákonitě v dalších letech bude jen prohlubovat.


Nestačí jen hasit

Nedávno jsem dostal dotaz, zda je možné v politice říkat nepříjemné věci. Odpověděl jsem, že samozřejmě ano, ale nelze tím vyhrát volby. Výjimky existují, ukazuje to historie, bývá to revoluce nebo válečný stav. Myslím, že jsme ve válečném stavu, nepřítelem však není rozdílná ideologie, ale virus. Ten evidentně neslyší ani na Čau lidi, ani na trachtace na Karlově mostě, kašle na odpírače roušek a hájení jejich práv, není proti a dokonce ani PRO. Teď je nepochybně příležitost držet se zdravého rozumu a bojovat za něj. Neměli bychom ji propást. V krizi si utahujeme opasky, neděláme dluhy, ale šetříme, nevypouštíme z úst prázdné mýdlové bubliny „proinvestování“ a „zvyšování spotřeby“. Hledat cestu ven je nutné, nestačí jen hasit požáry a podporovat skutečně postižené, musíme myslet na budoucnost a věřit v ní. Není možné ani firmu, natož stát, řídit neustálým nepředvídatelným přeskakováním mezi mikromanagementem a řízením odborníky. Teď máme bohužel „předsedy“, jejichž jediným cílem je vyhrát volby. Jiní polarizují společnost, dělí ji na „slušné“ lidi a ty ostatní, nebo jsou šediví či nesrozumitelní. Nad nimi ční hradní otec, který si chce zbytek svého mandátu prostě užít.


Nepotřebujeme aktivisty

Hledejme někoho, komu věříme, kdo má vizi, odvahu, charizma a je autentický. Někoho, kdo mluví jednoduše a srozumitelně, drží se zdravého rozumu a vytváří jistoty, nikoli chaos. Encyklopedie definují odpovědnost jako schopnost vyvolat a udržet důvěru.

Ten, kdo vede, musí mít nejen následovníky, ale především spolupracovníky. Nejen ty, kteří jsou loajální, salutují a nemají nebo tají svůj názor, ale ty, kteří s ním vedou aktivní dialog, a tím mu pomáhají. Tenhle model bohužel u nás dostal na frak. Nepotřebujeme aktivisty. Nemohou nás vést lidé, kteří aktivismem vytěsňují odpovědnost nebo k ní nedorostli. Je málo větších hrozeb než aktivní pitomost nebo vyhýbání se rozhodnutí.

Jsou okamžiky, ve kterých je nutné mít odvahu odpovědnost převzít a přijmout. S velkou mocí musí být spojena velká odpovědnost, zejména odpovědnost osobní. Jsem optimista, věřím, že většina z nás ji přijímá nejen v krizi nebo ve chvíli, kdy drží v ruce volební lístek.

Každá krize někdy končí, chovejme se tak, aby až opadne příliv, jsme nevyšli z vody nazí. Každý konec je novým začátkem.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků