Rozhovory

Martin Pacovský: Zemní plyn tady musí být

Publikováno: 8. 5. 2023
Autor: Karel Černý
Foto: archiv Martina Pacovského
logo Sdílet článek

Skončila zima, které se mnozí kvůli cenám energií a strachu z nedostatku jejich zdrojů obávali. a skončila výrazně lépe, než předpovídaly některé černé scénáře. Nejen o jejím průběhu a vyhlídkách na zimu příští hovořil předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská, a. s., Martin Pacovský.

Na twitteru jste poměrně optimisticky komentoval nedávnou návštěvu Spojených států, na které jste byl se zástupci dalších firem a s ministrem průmyslu a obchodu Síkelou. Zmiňoval jste tam i jednání kolem kontraktů na dovoz LNG. Vyplynulo z nich něco konkrétního?
Jedním z důvodů, proč jsem tam jel, bylo, abych zjistil, jestli i my coby relativně malá firma z pohledu nejen evropského, ale globálního světa máme možnost udělat nějaký kontrakt napřímo. A ukázalo se, že ano, že i pro firmy naší velikosti má smysl se bavit s americkými výrobci LNG. Přičemž by bylo ideální sloučit náš objem s jinými podobně velkými firmami. Takže to pro mne byla dobrá zpráva. Také jsem se dozvěděl, že nejsme první energetická evropská firma naší velikosti, která tam byla. I následná jednání a diskuse s ministerstvem průmyslu a obchodu byla věcná, takže já byl spokojený.

Nebylo by lepší, kdyby namísto jedné energetické firmy jednal přímo stát?
Stát většinou nenakupuje, spíš někoho pověří, jako třeba ČEZ na kapacity v terminálech. Myslím, že bychom se se státem mohli bavit o tom, že by nás třeba pověřil nákupem plynu. Uvidíme. V jiných zemích to jsou většinou státem vlastněné společnosti, které to dělají, ale existují i privátní. Jde o to se domluvit s ministerstvem, jestli by na to přistoupilo, a také, jestli by to fungovalo.

Týkalo by se to už letošní zimy?
Určitě ne. Minimální doba je rok, a teď mají „okno“ tak dvou let, kdy se dá jednat za relativně dobrých podmínek. Takže bychom se museli dohodnout tak od roku 2026. Musí jít o kontrakt na minimálně patnáct let a takhle dlouhodobou smlouvu je hodně složité dát dohromady. My jsme podobnou nikdy nedělali a troufnu si tvrdit, že ani nikdo jiný v Česku.

Když jsme spolu mluvili naposledy, což bylo loni v září, odhadoval jste, jaká bude zima, a že plyn sice bude, ale je otázka, za jaké ceny. Zima je za námi a přežili jsme ji víceméně bez nějakých katastrof...
Bylo to hodně dané relativně teplým počasím a také poklesem poptávky – lidé opravdu začali šetřit. Takže ano, dopadlo to dobře. Nejsem samozřejmě úplně ve stavu, abych prohlásil: Je to za námi. Ještě nás čeká naplnit zásobníky na příští zimu, i když to vypadá, že tam zbude dost z té letošní. Ale myslím, že pokud se nestane něco zcela nečekaného, že třeba tanker ucpe nějaký průplav a podobně, mohli bychom pokračovat v trajektorii, kterou máme. Na druhou stranu velkou neznámou je Čína, protože s ní Evropa soutěží o dodávky LNG. Když se Čína ekonomicky rozjede, LNG může zdražit. Ale určitě to nebude o tom, že by plyn nebyl. Plynu bude dost – otázkou opět je, kolik bude stát. Zatím vše vypadá pozitivně. Budeme doufat, že to tak zůstane.

Dá se tady říct, že blokaci Ruska se podařilo přejít lépe, než předvídaly různé scénáře?
Lépe, než všichni čekali. Z toho Rusové musejí být dost zklamaní. Navíc třeba to, jak Evropa zvládla sabotáž Nord Streamu, dost oceňovali i v těch Spojených státech. Potvrdili, že by nikdy neřekli, že se Evropa takhle zvedne a překoná tu krizi. Hodně pomohlo Německo, které kromě toho, že do toho dalo relativně hodně peněz, bylo schopné rychle postavit LNG terminály. Podle mého ukázka toho, že pod tlakem a v krizové situaci všechno zafungovalo tak, jak mělo.

A že se Evropa rychle a efektivně dokáže domluvit, což bych nečekal...
To asi nikdo. Myslím, že je to opravdu hodné pozitivního komentáře, že to dopadlo tak dobře.

Když opustíme plyn, tak co je budoucností? Biometan, vodík? Ostatně v Praze prý chystáte vodíkové plnicí stanice...
Plánujeme je, máme vymyšlené tři lokality. Zažádali jsme o dotace, tak uvidíme, jestli je dostaneme, protože bez nich nemá smysl se do toho pouštět. Vodík je zatím trochu jako paní Colombová – všichni o tom mluví, a nikdo to pořádně neviděl. Zatím je to v určité experimentální fázi. Ještě nikdo nevymyslel pořádný business case, na kterém to postavit. Pro nás je lepší ten biometan. Chceme hodně expandovat do bioplynek, myslíme, že ideální je jímat ho z bioplynek v okolí Prahy, třeba z těch, které zpracovávají pražský odpad. Věříme, že CNG, respektive bio CNG je správná cesta minimálně na několik následujících let. Bavíme se s Dopravním podnikem hlavního města Prahy i s Pražskými službami, že by třeba koupili ještě nějaké autobusy či popelářské vozy právě na bio CNG. Zkrátka soustředíme se na něco, o čem si myslíme, že má velmi vysoký ekologický potenciál a navíc za rozumnou cenu. Což biometan je, Česko má potenciál mít až deset procent spotřeby plynu právě v této formě.

Fotovoltaikou se také zabýváte?
Začali jsme ji budovat loni vlastními silami. Teď dokonce pracujeme na jedné z největších v Praze. Snažíme se rozkročit do nových věcí.

Jak dlouho dopředu plánujete podíl plyn – biometan – fotovoltaika – vodík? Když se hodně rozjede jedna z těch forem, poklesne třeba zájem o klasický plyn... S tím musíte nějak počítat, ne?
Ta změna nebude zas tak rychlá a zemní plyn tady stejně musí být. Když máte fotovoltaické elektrárny, za každou z nich musí běžet nějaká normální. Ukazuje se, že do roku 2040 spotřeba zemního plynu určitě ještě poroste, takže nemyslím, že bychom nějak trpěli jejím dlouhodobějším poklesem. V konečném důsledku jde o optimální palivo pro výrobu elektřiny, takže domácnosti zřejmě budou zemním plynem šetřit, ale v teplárenství a při výrobě elektřiny bude jeho role narůstat. A tam se snažíme budovat nové příležitosti.

Zmínil jste domácnosti, bylo tedy přes zimu znát, že hodně šetří?
V Praze byl pokles kolem 15 až 19 procent. Lidé šetřili kvůli vysokým cenám, protože od začátku letošního roku, jak si všichni trochu oddechli, vidíme, že už se šetří méně. A jak začnou klesat ceníky, spotřeba domácností se podle mého vrátí k původnímu stavu.


CV
Martin Pacovský (49) je předsedou představenstva společnosti Pražská plynárenská, a. s.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology.
Jako risk manager pracoval pro VC fond Inven Capital se zaměřením na čisté technologie. Předsedou představenstva Pražské plynárenské je od ledna 2021. Není to jeho první angažmá v energetické firmě, dlouhá léta pracoval pro společnost ČEZ.
Spoluvlastní také dva malé pivovary v Jarošově a ve Znojmě.
Je ženatý, má dvě děti.

reklama

https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků