V rozhovoru s Martinem Kuchařem, mimo jiné členem pracovní skupiny Systému včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a docentem na VŠCHT, jsme v podstatě navázali tam, kde jsme před rokem skončili – u bezpečného užívání a využití kratomu a s tím souvisejících otázek kontroly kvality, prodeje mladistvým nebo legislativních regulací.
Nedávno jste byl v souvislosti s kratomem v Thajsku, co bylo cílem té cesty?
V Thajsku nastala zajímavá situace. Kratom tam mají legalizovaný, ale zároveň mají určité problémy s regulací. Nastavili limity na obsah alkaloidů, ale nemají k dispozici akreditované laboratoře, které by mohly takovou analýzu provádět. Důsledkem je, že nemohou kratom vyvážet například do Evropy. Thajcům jsme přislíbili pomoc s harmonizací analytických metod, zajímala nás ale i komunita uživatelů a způsob užívání. Naše mise měla podporu české vlády, partnerem bylo naše velvyslanectví v Bangkoku, čímž česká strana jasně deklarovala, že v případě kratomu jde cestou kontroly, nikoliv zákazu. Obecně je kontrola, v jejímž rámci stanovujeme kromě alkaloidů i obsah těžkých kovů, plísní, mikrobiální kontaminaci, užitečná hlavně pro koncové uživatele. Kontrolu kvality je třeba dělat jak v místě produkce, tak následně při dovozu, a to ze dvou prostých důvodů – nemělo by cenu vyvážet zboží nevyhovující kvality, zároveň ale během transportu může dojít ke kontaminaci například plísněmi.
Ale kontrola kvality není v Česku na straně distributorů povinná...
Ano, v současné době je jen na dobré vůli distributorů, zda dají vzorek dovezeného zboží na analýzu, či nikoliv. Nicméně doporučení je zakotveno v etickém kodexu Česko-Slovenské asociace za kratom, s níž dlouhodobě spolupracujeme a jejímž členům nabízíme analýzu za zvýhodněné ceny. Chceme tím podpořit etický prodej a minimalizovat přístup uživatelů k „neověřenému“ kratomu, který analýzou neprojde. Proti tomu se striktně vymezujeme, stejně jako proti prodeji kratomu nezletilým. Za zásadní považuji osvětu, která by pomohla eliminovat případné negativní dopady spojené s neuváženou konzumací kratomu.
Může neuvážená konzumace vést k závislosti?
Závislost na kratomu skutečně vzniknout může a je třeba před ní varovat. Podobně jako u kávy nebo tabáku dochází při každodenním užívání k navyšování konzumovaného množství pro dosažení stejného účinku. Nutno připomenout, že geneticky a evolučně jsme uzpůsobeni tomu, snadno podléhat závislostem – i pravidelná konzumace jídla bohatého třeba na cukr vyplavuje dopamin, který je součástí systému odměňování. Jakákoliv látka asociovaná s dopaminem dává tělu signál, že může danou zkušenost opakovat, pokračovat v ní, čímž postupně vzniká závislost. Ze společenského hlediska je třeba dodat, že závislost na kratomu je výrazně méně riziková než závislost třeba na opiátech, u nichž může dojít snadno k předávkování a úmrtí.
Jak je to s kombinací kratomu a jiných látek či léčiv?
To je věc, kterou jsem vypíchnul i v „risk assessmentu“. V kombinaci s kratomem mohou mít některé látky či léčiva jiný účinek, ať už ve smyslu potencování či potlačení účinku, nebo jiné doby účinku. Například kombinace kratomu s jinými tlumivými látkami, jako jsou opiáty, benzodiazepiny, alkohol a podobně, efekt potencuje, následně může dojít k nevolnosti až bezvědomí. Takový člověk je pak ohrožen na životě zejména kvůli aspiraci zvratků. Varování nekombinovat kratom s jinými látkami je proto na místě. Ale když si dá někdo kratom a malé pivo, nic zásadního se nestane. Pokud kratom někdo užívá sporadicky, zodpovědně, benefity jeho užívání určitě převažují.
Co považujete za hlavní benefity?
Kratom vede nejprve k nabuzení, poté přejde do útlumu, relaxace. Pokud se například někdo potřebuje intenzivně učit, pije hodně kávy a následně má problémy se spánkem, je roztěkaný, kratom mu pomůže soustředit se, dodá energii, ale zároveň ve fázi útlumu umožní i odpočinek. To jsou velká pozitiva. Jedním dechem ale dodávám, že užívat by se měl s rozumem a rozhodně ne denně. Kratom může pomoci i při náročném fyzickém výkonu. Osobně jsem takovou situaci zažil, když jsem absolvoval náročný výstup v horách, a znám desítky lidí ze svého okolí, kteří mají podobnou zkušenost. Opět zdůrazňuji, jsou to lidé, kteří kratom neužívají denně, ale mnohdy i méně než jednou týdně.
Jak zamezit dostupnost kratomu pro nezletilé?
Stejně jako u alkoholu, i kratom by měl být prodáván ve specializovaných obchodech a pouze proti předložení občanského průkazu. Pokud bych měl tu možnost, posunul bych věkovou hranici u prodeje kratomu třeba na 21 let, u taktéž dnes velmi diskutovaných přírodních kanabinoidů až na 26 let. Vysvětlím jednoduše proč. Mozek se totiž v mladém věku překotně vyvíjí, je velmi plastický a snadno tak dochází ke vzniku neuronálních drah, které posilují závislosti.
Když mluvíme o dětech, zaznamenal jste v médiích zprávu o případu předávkování mladíka kratomem?
Jsou média, která jsou založena vyloženě na senzacích. Není proto divu, že se můžete setkat s příběhem, kdy matka pláče, že se její syn předávkoval kratomem. Emocionálně vypjaté příběhy ale mají nulovou vypovídající hodnotu o kratomu samotném. Následná, už mediovaná diskuse byla vedena docela střízlivě – došlo k vysvětlení benefitů a rizik postavených na faktech spojených s užíváním kratomu. Ostatně veškeré debaty by měly být založeny na takzvaných evidence based faktech. Tím neříkám, že by média měla zveřejňovat příběhy lidí, kteří budou říkat, jak moc jim kratom život zlepšil. To nepatří do odborné debaty, která by o psychoaktivních látkách měla být vedená. Domnívám se, že by zde měly zafungovat různé profesní organizace, jako již zmiňovaná Česko-Slovenská asociace za kratom, ale i pacientské spolky nebo profesní lékařské organizace, zaměřené třeba na problematiku bolesti, protože právě zde se rekrutuje část uživatelů. Jsou zde také lidé, kteří než aby užívali silné opiáty a píchali si morfin, raději půjdou a uvaří si čaj z přírodní látky.
Co je argumentem odpůrců kratomu, kteří by ho spolu s dalšími látkami nejraději zcela zakázali?
Etno botanické látky, k nimž patří i kratom, kanna nebo kava kava, jsou látky, které jsou v zahraničí užívány v určitém společenském kontextu. Ten je v naší zemi jiný. Odpůrci kratomu argumentují zakořeněným tradičním užíváním alkoholu. Ale rizika užívání kratomu vůbec nemůžeme s riziky užívání alkoholu srovnávat. Stačí se podívat na počty těžkých i fatálních intoxikací nebo na počet lidí se závislostním problémem na alkoholu. Pravidelní uživatelé kratomu jsou u nás často lidé, kteří mají zkušenost s užíváním etno botanických látek právě ze zahraniční, něco si k tématu načetli. Určitě ve většině nejde o experimentátory, kteří by si řekli, že vyzkoušejí něco nového. Výjimku ovšem tvoří lidé, kteří kratom „objevili“ ve veřejně přístupných automatech. Kratom je na našem trhu asi patnáct let a dlouho se o něm veřejně příliš nevědělo. Pochopitelně se tím poměrně málo mluvilo o rizicích, a proto mohly nastat přešlapy při jeho excesivním užívání. A zde se dostáváme k zásadní věci, a to je primární prevence a osvěta o rizicích spojených s užíváním kratomu.
Čemu se ve výzkumu v souvislosti s kratomem aktuálně věnujete?
Kratomu existuje mnoho druhů a nemyslím tím jen rozdělení na typy podle barvy, ale podle rostlin – Mitragyna speciosa, Mitragyna hirsuta, javanica a dalších asi deset druhů, které rostou v různých částech světa. Předpokládáme, že různé druhy rostliny rodu Mitragyna mají různý poměr desítek obsažených alkaloidů. Z tohoto důvodu může někdo říci, že ho kratom spíše povzbudí, jiný, že ho spíše utlumí. I proto nás zajímá alkaloidní profil jednotlivých druhů, na který se v současné době ve výzkumu zaměřujeme. Výsledky zatím k dispozici nejsou, ale jakmile výzkum dokončíme, určitě je budeme publikovat.
CV BOX
Doc. Ing. Martin Kuchař Ph.D. (narodil se 17. 9. 1980) vede Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze, která se primárně zabývá analýzou psychoaktivních látek, etnobotanických produktů a hledáním nových látek pro léčbu duševních chorob.
Vystudoval obor Organická chemie na VŠCHT v Praze, doktorát získal v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jako odborný poradce v oblasti psychoaktivních látek a jako člen pracovní skupiny Systém včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti se podílí na legislativě ve vztahu k návykovým látkám a anabolickým a hormonálním přípravkům. Je zástupcem Česka v Mezinárodní asociaci forenzních toxikologů (TIAFT).
Ve výzkumné činnosti se také zaměřuje na nové psychoaktivní látky, hledání vztahů mezi strukturou a účinkem pomocí metod molekulární biologie a jejich využití v medicíně.
Žije v Praze.
