Mariam Rakviashvili: Evropské hodnoty jsou součástí gruzínské identity

Publikováno: 12. 4. 2021
Autor: Lubor Winter
Foto: Archiv M. Rakviashvili a Shutterstock.com

Ačkoli Česko a Gruzii dělí 2500 kilometrů, jsou si blíž, než byste čekali. O česko-gruzínských vztazích a cestě Gruzie mezi evropské demokracie jsme mluvili s Mariam Rakviashvili, velvyslankyní Gruzie v České republice

Jak byste zhodnotila současný stav vztahů mezi Českem a Gruzií?

Především – Česko je silným zastáncem evropské a euroatlantické integrace Gruzie. Je pro nás důležité mít takového partnera, protože máme v tomto ohledu velké plány a spoustu už jsme toho dosáhli. Vstřícný postoj Česka vůči naší integraci je obzvláště cenný i proto, že v české společnosti stále rezonují vzpomínky na období před vstupem do EU a NATO, takže je toho hodně, co můžeme sdílet.

Česko je také rozhodným zastáncem svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie. Jak víte, 20 procent gruzínského území okupuje Rusko. Moskva se pokouší izolovat gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii od zbytku Gruzie ploty s ostnatými dráty, postavenými podél okupační linie. Obyvatelstvo okupovaných gruzínských regionů je každý den vystaveno závažnému porušování lidských práv. O tom musí naší spojenci vědět a hlasitě na to upozorňovat, a Česko je zemí, která tak činí.

Dále, Česko je naším důležitým partnerem, pokud jde o rozvojovou spolupráci. Od roku 2008 se ČR zaměřila na řešení dopadů konfliktu s Ruskem, což byla v té době nejnaléhavější věc. Česká vláda vyčlenila mimořádný objem finančních prostředků na rekonstrukci a rozvojovou pomoc naší zemi. Za posledních deset let se pak povaha spolupráce změnila z humanitární pomoci přes poválečnou rekonstrukci k podpoře úspěšné integraci Gruzie do Evropské unie.

Kde vidíte hlavní možnosti dalšího rozvoje našich ekonomických vztahů? Ve kterých konkrétních oblastech či projektech?

Mezi zeměmi EU patří Česko mezi přední investory v Gruzii, významné jsou zejména české investice do energetiky. Gruzie však nabízí atraktivní investiční příležitosti i v mnoha dalších odvětvích, včetně výroby, zemědělství a potravinářského průmyslu, ubytování a nemovitostí, logistiky, IT atd. Potravinářský a metalurgický průmysl představují základ průmyslové produkce Gruzie, zatímco výroba elektronických zařízení, farmaceutický a chemický průmysl jsou nejrychleji rostoucími odvětvími gruzínské ekonomiky.

Uvědomujeme si, že tranzitní projekty zvyšují politický význam naší země a energetickou bezpečnost celého regionu, proto Gruzie čile podporuje aktivity, které směřují k vybudování alternativního dopravního koridoru pro západní trhy.

Podle statistik Světové banky má Gruzie třetí nejnižší daňové sazby na světě. Placení daní je zde jednoduché a transparentní. A vstřícný systém zdanění je jen jedním z mnoha příkladů, jak Gruzie usnadnila podnikání. Naše země je v indexu Ease of Doing Business, který vydala Světová banka v roce 2020, na sedmém místě. Zahájení podnikání nebo registrace nemovitosti trvá v Gruzii jen několik hodin a stejně jednoduchá jsou i jednání se státními institucemi. Všechno je transparentní, spravedlivé, a co je nejdůležitější, nezabere to mnoho času.

Připravuje gruzínské velvyslanectví v Praze nějaké podpůrné propagační akce pro české podnikatele, kteří by měli zájem investovat v Gruzii?

Kvůli pandemii nemoci covid-19 bylo mnoho propagačních aktivit pozastaveno, a tak doufám, že je budeme moci co nejdříve obnovit. Jednou z priorit velvyslanectví je samozřejmě propagace Gruzie a poskytování informací relevantním společnostem a obchodním skupinám. V hospodářské oblasti existuje několik forem spolupráce mezi oběma zeměmi. V této souvislosti bych ráda zmínila gruzínsko-českou mezivládní ekonomickou komisi jako jeden z nejdůležitějších nástrojů podpory našeho vzájemného obchodu a ekonomických vztahů. A také je tu nedávno založená Česko-gruzínská obchodní komora, která si klade za cíl podporovat vzájemnou spolupráci a sdílení informací mezi obchodními skupinami obou zemí.

Jednou z našich priorit je také podpora turismu. Gruzie je známá svou pohostinností, má jedinečné podnebí a přírodní podmínky, fascinující architekturu a nejdelší vinařskou tradici na světě, což k nám láká stále více českých turistů. Sponzorované návštěvy novinářů v Gruzii a mediální kampaně, které jsme realizovali v roce 2019, přinesly velmi pozitivní výsledky a vyústily ve výrazný nárůst českých návštěvníků Gruzie.

Mezi zeměmi černomořského a kavkazského regionu je to právě Gruzie, která nejtěsněji spolupracuje s Evropskou unií. V červnu 2014 podepsaly Gruzie a EU asociační dohodu, přičemž vztahy mezi EU a Gruzií se mají dál prohlubovat. Co je aktuálně v této souvislosti pro vaši zemi největší výzvou?

Jak jsem řekla, integrace do EU je jednou z hlavních zahraničněpolitických priorit Gruzie. A není to jen momentální rozhodnutí určité politické strany. Evropské hodnoty jsou součástí gruzínské identity – Gruzie je evropská země. Jak ukazují výzkumy veřejného mínění, osmdesát procent Gruzínců podporuje integraci Gruzie do EU.

Pokud jde o integraci do evropských struktur, Gruzie je nejaktivnější ze zemí Východního partnerství a podepsání asociační dohody s EU rozhodně představuje významný milník. Chtěla bych ale poukázat také na zavedení bezvízového styku mezi EU a Gruzií. Když hovoříme o evropské integraci Gruzie, je důležité pamatovat na složitost geopolitického kontextu této věci. Ačkoli prozápadní orientace je v zemi velmi silná, existuje zde i jistá skepse, podporovaná ruskou propagandou – ta tvrdí, že Gruzie nikdy nebude členem EU, že pro naši zemi existují i jiné alternativy. Proto je tak důležité, abychom jako Gruzínci cítili podporu EU. A právě zavedení bezvízového styku Gruzie vnímala jako velmi důležitý signál podpory ze strany Unie. Jako ocenění naší snahy.

V letošním roce si připomínáme 100. výročí přijetí první gruzínské ústavy. Po první světové válce, v roce 1918, vyhlásila Gruzie nezávislost a v roce 1921 pak přijala svou první ústavu, která vycházela z několika evropských vzorů, včetně ústavy Československa. Bohužel brzy poté se naše země dostala na celá desetiletí pod nadvládu Sovětského svazu. Nicméně uvedené tři roky nezávislosti pro Gruzii představovaly jakousi renesanci. Byla to doba významného hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje a doba vytváření moderního demokratického politického systému – členové sociálně demokratické strany založili první gruzínský parlament. Na toto období jsme velmi hrdí. Bylo sice krátké, ale pro naši historii zcela zásadní, protože jasně odráželo potenciál Gruzie být regulérní součástí demokratické Evropy.

Gruzie se rovněž snaží prohloubit spolupráci s NATO. Jaká je situace v této věci?

Členství v NATO je další prioritou zahraniční politiky Gruzie. Jsme kandidátskou zemí, která pokročila nejdál, pokud jde o splnění všech podmínek spojených s plným členstvím v Severoatlantické alianci. Udělali jsme velký pokrok a čekáme něco na oplátku – Gruzie potřebuje reálná politická řešení. Bohužel fakt, že NATO na svém bukurešťském summitu v roce 2008 nevyzvalo Gruzii, aby se připojila k akčnímu plánu členství (předvstupní podmínka plného členství – pozn. red.), byl pro Rusko impulsem k invazi do naší země a zahájení vojenských akcí. Uvědomujeme si současnou situaci v NATO, že dosud nedošlo k žádnému politickému rozhodnutí, ale postupně se členství přibližujeme. A na tuto chvíli musíme být dobře připraveni.

Na závěr jedna osobní otázka: Jak se vám žije a pracuje v Praze?

Užívám si to. Pro diplomata je velkou výhodou žít a pracovat v přátelské zemi. V zemi, která nám projevuje politickou podporu. To je klíč k úspěšné spolupráci. Češi a Gruzínci mají mnoho společného, určitě také díky historické zkušenosti s komunistickým režimem – do našeho vztahu to vnáší více porozumění. Kvalita každodenního života je zde velmi vysoká – vše je dobře organizované, jsou tu kvalitní služby, vzdělávací systém, koná se tu spousta kulturních a sportovních akcí... Já osobně si užívám hlavně českou architekturu. Než jsem začala studovat mezinárodní vztahy, získala jsem diplom v oboru architektura a design a tato oblast zůstala dodnes mým velkým koníčkem. Obzvláště pražská secesní architektura je nádherná. Celkově bych řekla, že Česko je pro každého diplomata výhrou.

Jezero Udziro v horské provincii Rača na severu Gruzie.

26. května 1918. Zákon o nezávislosti Gruzie, vyhlášený toho dne, nastínil hlavní principy budoucího demokratického uspořádání země. Podle tohoto zákona „Gruzínská demokratická republika zaručuje každému občanovi politická práva bez ohledu na národnost, vyznání, společenské postavení nebo pohlaví“. První vládu vedl Noe Ramishvili. V říjnu se pak Národní rada přejmenovala na Parlament a vyhlásila nové volby na 14. února 1919.