V příštím roce bude 1. místopředseda Pirátů obhajovat mandát poslance Evropského parlamentu. Bojuje za Green Deal, tvrdší normy u aut se spalovacími motory, nebrání se ale jaderné energii a už od dob studií válčí za otevřené technologie, svobodu na internetu a nezávislost médií.
Pirátům se jako jediné z vládních stran daří držet volební preference. V čem je tajemství pirátského úspěchu?
Nenazýval bych to tajemstvím. Pirátští politici na všech úrovních – od komunálu přes vládu a Poslaneckou sněmovnu až po Evropský parlament – prostě poctivě pracují. Nemáme žádné korupční skandály, neděláme úlitby lobbistům, místo toho stojíme na straně lidí a děláme kroky pro to, aby se nám všem lépe žilo.
Troufáte si na to, vyhrát volby do Evropského parlamentu, jako se to před pěti lety podařilo na Slovensku straně Progresivní Slovensko? Straně, s kterou vás expremiér Andrej Babiš nedávno srovnával...
Srovnání s Progresivním Slovenskem beru od pana poslance Babiše spíše jako kompliment. Jeho předsedy Michala Šimečky si totiž jako politika, se kterým jsem roky seděl v předsednictvu Evropského parlamentu, moc vážím. Progresivní Slovensko kandidovalo v roce 2019 v koalici. Piráti jsou jedinou autenticky proevropskou liberální stranou, takže jdeme příští rok do voleb samostatně. Dobrý politik musí mít vizi, ale současně také stát nohama na zemi a při pohledu na dnešní preference, byť jde o průzkumy pro volby do Poslanecké sněmovny, nepovažuji v tomto okamžiku úplné vítězství ve volbách příští rok za zcela realistický cíl. Ale samozřejmě, nikdy neříkejte nikdy.
Vy sám chcete v Evropském parlamentu pokračovat? Jak vůbec zvládáte to neustálé cestování, které je s životem europoslance spojeno?
Pokračovat chci. Členové Pirátské strany mě v září zvolili lídrem naší kandidátky pro volby v příštím roce. Práce europoslance nezahrnuje jen neustálé cestování, ale také neskutečné množství práce, což je samozřejmě občas únavné. Zatím mi to ale dává smysl. Před svým zvolením v roce 2019 jsem pracoval v oblasti IT. V té době mě neskutečně frustrovalo, že o věcech, které úzce souvisejí s mým oborem, v Evropském parlamentu rozhodují lidé, kteří jsou třeba experty v jiných oblastech, IT ale nerozumějí ani za mák. Teď mám příležitost dělat ty věci správně a z mnoha věcí, které se mi povedly, mám velkou radost.
V europarlamentu za sebou máte už skoro pět let působení Pirátů ve frakci Zelených. Uvažujete o tom, že byste v případě vyloučení stále extremističtějšího hnutí ANO z liberální frakce do tohoto proudu po volbách přestoupili? Nebo je vám u Zelených takříkajíc dobře?
Piráti v této politické skupině působí už od roku 2009. Samozřejmě tím myslím naše švédské a německé kolegy. V roce 2019 vstoupili čeští Piráti společně se svým německým kolegou do té politické skupiny, která nám umožnila v Evropském parlamentu nejefektivněji prosazovat pirátský program. To stejné plánujeme – opět společně s ostatními evropskými Pirátskými stranami – učinit i nyní. Nemyslitelné jsou samozřejmě politické skupiny na extrémní levici, tedy The Left, ve které sedí KSČM, a na extrémní pravici, tedy ECR, kde sedí ODS, a ID, kde sedí SPD.
Piráti, aspoň ti čeští, jsou příznivci využívání jádra v energetice. Jste v tomto postoji mezi Zelenými osamocení a jak vám to komplikuje fungování ve frakci?
Je pravda, že mezi Zelenými převládá spíše skeptický postoj k jádru. Nejsme ale nuceni tento pohled sdílet. Držíme se našeho postoje, tedy využívání jádra, pokud to dává ekonomicky smysl, a Zelení to respektují.
Evropský parlament ve svém stanovisku změkčil normu Euro 7. Vy jste to ale místo jásání označil za paskvil. Proč?
Protože to paskvil je. Podoba Eura 7, kterou v Evropském parlamentu vyjednal zpravodaj Alexandr Vondra z ODS, obsahuje třeba snížení limitů pro NOx tak zanedbatelné, že ačkoli pro automobilový průmysl bude splnění limitů znamenat zátěž, životnímu prostředí to takřka nepomůže. Nová pravidla začnou platit až za několik let. To znamená, že automobilky budou muset investovat do automobilů se spalovacími motory, které se v době začátku účinnosti normy Euro 7 v Evropě díky současnému prudkému nárůstu prodejů elektroaut budou prodávat jen minimálně. To už je pak lepší nechat automobilky se plně soustředit na vývoj nových elektroaut a limity NOx neřešit. Na druhou stranu uznávám, že třeba měření emisí z brzdových destiček, které norma obsahuje, má smysl. To totiž bude platit i pro elektromobily. Nicméně to bychom mohli zavést jednoduchou aktualizací normy Euro 6 a nekomplikovat automobilkám život.
Je energetická krize posledních dvou let potvrzením správnosti Zelené dohody, nebo naopak jejím selháním? Proč mají Češi zdaleka nejvyšší cenu elektřiny ve střední Evropě?
Češi mají nejdražší elektřinu, protože minulé vlády věnovaly svou energii strašením před Green Dealem nebo před ekologickou transformací obecně namísto toho, aby investovaly do obnovitelných zdrojů energie. Energetická krize totiž jednoznačně potvrdila, že Green Deal potřebujeme. Kdybychom se chovali rozumněji a stavěli větrné elektrárny a fotovoltaiku, dokázali bychom vyrobit elektrickou energii levněji. Také bychom na začátku ruské agrese na Ukrajině neřešili, že jsme tak závislí na Putinovi. Obnovitelné zdroje energie jsou cestou, jak být energeticky nezávislí a současně jak mít levnou elektřinu. Je potřeba vzít peníze, které od Evropské unie máme na modernizaci naší energetické soustavy, a smysluplně je využít. Jiné země to dělají. A elektřinu mají levnější.
Jste v izraelsko-palestinském konfliktu kolem pásma Gazy jasně na straně Izraele? A jak je tomu mezi Zelenými v Evropském parlamentu?
Já i celá Pirátská strana jednoznačně odsuzujeme hrůzné činy teroristické organizace Hamás a podporujeme Izrael v jeho právu se bránit. Ostatně byl to náš ministr zahraničí Jan Lipavský, který po útoku ze 7. října jako první zahraniční státník navštívil Izrael a vyjádřil mu podporu. Současně upozorňujeme na katastrofální humanitární situaci v pásmu Gazy. Za Zelené mluvit nemohu, ale zcela jistě mezi nimi probíhá živá debata například o tom, s jakou intenzitou by měli upozorňovat na chyby, kterých se dopustila vláda Benjamina Netanjahua. Všichni se ale shodneme, že je třeba se postavit terorismu a současně myslet na životy civilních obyvatel.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Marcel Kolaja (narodil se 29. června 1980 v Moravské Třebové) je poslanec Evropského parlamentu za Piráty.
Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity. Vždy se zajímal o svobodný software. Přispěl například do vývoje cron-apt, softwaru pro pravidelnou aktualizaci systému, a lokalizoval do češtiny chybové zprávy webového serveru Apache. Jako člen výboru Českého sdružení uživatelů operačního systému Linux aktivně vystupoval proti zavedení softwarových patentů v Evropské unii.
Do České pirátské strany vstoupil v roce 2010, od loňského roku je jejím 1. místopředsedou. V roce 2019 ho volby vynesly do poslaneckého křesla v Evropském parlamentu. Až do ledna 2022 zde zastával funkci místopředsedy, nyní je v něm kvestorem.
Je také ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a ve Vyšetřovacím výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru (PEGA). Dále pak působí v delegacích pro vztahy s USA (D-US) a s Indií (D-IN).
Ve volném čase běhá, jezdí na kole či na motorce a vyráží na výlety. Je velkým milovníkem hor a přírody obecně.
reklama
