Covidová pandemie zasáhla v uplynulých dvou letech velké množství oborů. U některých by se dalo předpokládat, že jí mohly být nedotčeny – například oblast práva a advokacie. Jak tomu ve skutečnosti je, o tom mimo jiné promluvila Lenka Příkazská z advokátní kanceláře HSP & Partners v.o.s.
Projevila se covidová pandemie i ve vašem odvětví?
Domnívám se, že neexistuje obor, který by jí nebyl ovlivněn – ani náš nebyl výjimkou. Pro spoustu klientů nastaly nelehké časy, kdy museli řešit často i existenční otázky.
Největší nárůst požadavků se logicky týkal pracovně-právní agendy, která i za obvyklých okolností řeší spoustu zapeklitých situací. Klienti z řad zaměstnavatelů se na nás obraceli s dotazy na výklad vládních nařízení, která mnohdy nebyla formulována zcela jasně. Potřebovali právní pomoc s pravidly a podmínkami ohledně testování zaměstnanců a v neposlední řadě také s dosud ne zcela probádanou oblastí práce na home office. Práce z domova totiž vyžaduje také právní regulaci. Je třeba pamatovat na trvající odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy, správně nastavit podmínky výkonu práce z domova, vyřešit kompenzaci nákladů zaměstnance a další otázky. Klientům jsme poskytovali poradenství i při uplatnění nároků a čerpání kompenzací a příspěvků z programu Antivirus.
Další významnou oblastí byla otázka změny okolností v rámci již uzavřených, tedy oboustranně závazných kontraktů. Pro řadu podnikatelů se staly původní závazky těžko splnitelnými. Prakticky denně bylo třeba vyhodnocovat, jakým způsobem eliminovat škody na obou stranách smluvních vztahů a posuzovat jednotlivá smluvní ujednání. Celá situace zcela jistě vedla k zásadnímu vyprecizování smluv týkajících se vis maior, kdy doložka vyšší moci bývala v praxi do značné míry opomíjena a podceňována.
Jednou z dalších důležitých oblastí, kterou se v naší praxi zabýváme, jsou veřejné zakázky. Nedostatek základních surovin či výrobních komponent a enormní nárůst cen veškerých vstupů vedl k situaci, kdy někteří dodavatelé prakticky nemohli splnit již vysoutěžené veřejné zakázky. Posuzovali jsme tak podmínky možné změny závazku z veřejné zakázky, která je zákonem velmi striktně upravena, případně jeho předčasné ukončení.
Mnohem častěji se také využívaly elektronické způsoby komunikace. Videokonferenční jednání po určitou (naštěstí kratší) dobu nahradila jednání osobní. Celkově se zvýšila úroveň využívání moderních technologií, uzavírání smluv s elektronickými podpisy se stalo běžným standardem.
Mnohá rozhodnutí dosluhující vlády v souvislosti s covidovou pandemií byla napadena u soudu, jenž leckdy uznal jejich protiprávnost. I vláda přiznala, že tak činí s vědomím, že než soud rozhodne, budou opatření platit. Je to správné?
Naše země se ocitla v unikátní, jedinečné situaci, která nemá v novodobých dějinách obdoby. A že tehdejší informace a znalosti o nebezpečnosti virové nákazy byly omezené? Původní scénáře se jevily daleko dramatičtěji. Pokud pak představitelé výkonné moci na pomyslné misky vah vložili na straně jedné životy a zdraví občanů, a na straně druhé riziko potenciální neregulérnosti opatření, která měla zajistit ochranu společnosti, mohlo jejich rozhodnutí mít své opodstatnění. Zpětně se hodnocení provádí jednodušeji než v dané konkrétní situaci, vyžadující neprodlené řešení.
Ze zpětné perspektivy se zvolený postup jeví jako těžko přijatelný, vytváří totiž nestabilní právní prostředí a samozřejmě snižuje důvěru laické veřejnosti ve vymahatelnost práva a právní stát. V neposlední řadě také devalvuje ostatní učiněné kroky.
Specializujete se mj. na problematiku ochranných známek a autorských práv. Dá se říci, že v průběhu let případů v těchto oblastech ubývá, nebo naopak?
Autorská práva (nebo obecněji výsledky duševní činnosti a jejich právní ochrana) byla dlouhou dobu opomíjena a stále se setkáváme s tím, že jsou ignorována. Tato problematika je velmi rozličná a úzce souvisí s hospodářskou soutěží. Stále častěji se setkáváme se snahou o nápodobu zavedených výrobků, ať již jsou chráněny některým průmyslovým právem, či nikoliv. Je jistě pozitivní, že na ochranu zvláště průmyslových práv (ale i práv autorských) kladou tuzemské soudy velký důraz.
Zajímavou kapitolou je autorskoprávní ochrana architektonického díla, kdy si řada subjektů, nabývajících nemovitost, neuvědomuje, že s vlastnickým právem mohou nabýt také zásadní omezení v možnosti zásahu do budovy, která je hmotným vyjádřením architektonického díla. Pokud při jednání o koupi tuto problematiku opominou, mohou si do budoucna vytvořit zásadní překážku při nakládání s nemovitostí, např. její úpravou či přestavbou. Vznik soudního sporu je pak jen logickým vyústěním, byť se mu dalo předejít. Proto se naše kancelář účastní na pozici právních poradců řady velkých developerských projektů. Dbáme zvláštní pozornosti při náležitém právním ošetření i těchto práv.
Naposledy jsme spolu mluvili skoro před dvěma lety. Nastalo u vás od té doby něco zásadního?
Rozhodně musím zmínit významnou událost v naší kanceláři, která letos oslavila 30. výročí založení. Od roku 1991 ušla kus cesty, z původně spíše regionální kanceláře se podařilo vybudovat kancelář s celostátní působností, dobrým zvukem, mezinárodním přesahem a myslím i skvělými výsledky. Velmi si vážíme přízně našich klientů a je nám ctí podílet se na jejich úspěších.
Daří se nám neustále rozšiřovat okruh klientů, což možná souvisí se skutečností, že se zabýváme všemi obory práva v rámci specializací jednotlivých členů týmu. Přestože pociťuje advokacie obecně jistý úbytek zájemců o práci, podařilo se nám vybudovat silný a stabilní tým právníků, který dále rozšiřujeme.
Má před sebou vaše kancelář něco výrazného v nejbližší budoucnosti?
Každý den přináší nové právní oříšky, to je možná na naší práci nejzajímavější. S každou novou kauzou přichází další, často neotřelá výzva, která nás nutí na sobě neustále pracovat a hledat nová, originální řešení. Individuální přístup ke každému řešenému problému je, myslím, také to, co naši klienti oceňují. Bohužel o konkrétní kauze mluvit nemohu, ale máme nyní před sebou řadu výrazných projektů, které by mohly rezonovat společností.
JUDr. Lenka Příkazská
Narodila se v Přerově a vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.
Doktorát získala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Od roku 2001 je společníkem HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.
Je vdaná, má dva syny.Baví ji četba a sport, zejména pak lyžování, ráda se také potápí a cestuje.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
