Názor

Krach(y) na burze

Publikováno: 9. 11. 2019
Autor: Ivan Pilný
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Blíží se devadesáté výročí krachu na Newyorské burze nazývané „černý čtvrtek“ 24. října a „černé úterý“ 29. října, obojí v roce 1929 na Wall Street.

Množné číslo v titulku mého příspěvku zohledňuje fakt, že k podobným krizím došlo i později:

V roce 1987, kdy burzovní index zaznamenal největší jednodenní propad 22,6 % (i když kombinace obou předchozích dnů roku 1929 byla ještě větší − 25%).

Prasknutí internetové bubliny v devadesátých letech, kdy dolary investorů stříkaly hadicí na záměry, které zůstaly na papíře, a vyprázdnily mnohé kapsy moderních věřících.

Nedávná krize z roku 2008, odstartovaná zřejmě prasknutím „nemovitostní“ bubliny.

Budeme tedy doufat, že nic nepraskne do doby, kdy bude můj příspěvek vytištěn.

Než se pokusím odvážně hledat příčiny těchto politováníhodných událostí, vypůjčím si fenomén „černé labutě“ ze stejnojmenné knihy Nassima Taleba. Černá labuť je jev, který charakterizuje následující − má katastrofální, ať už pozitivní, nebo daleko častěji negativní důsledky, nedá se předvídat a pokaždé se později najdou tací, kteří tvrdí: „Vždycky jsem to říkal.“

O předpovědích platí tři základní mýty, které je ztěžují:

Trendy jsou uspořádány, takže je snadné je najít – nicméně se skládají z řady komponentů, které je těžké objevit a složit.

V každém odvětví existují „guru“, na které se můžete spolehnout – bohužel jejich předpovědi statisticky vycházejí padesát na padesát, a tak nikdy nevíte, kterých padesát platí.

Vzhledem k tomu, že trendy jsou nové, neexistují žádná spolehlivá data, o která se můžete v předpovědích opřít.

Krach v roce 1929 byl způsoben obrovskou výkonností a nadvýrobou americké ekonomiky, která vedla investory k přesvědčení, že tomu tak bude navždy. Tahle iluze končila v říjnu a listopadu 1929 otázkou hoteliérů na hosty v blízkosti burzy: „Chcete vyšší patro, nebo se ubytujete na déle?“

Krize v roce 2008 byla odstartována naprosto nepodloženými hypotečními úvěry, které byly navíc přeprodávány jako finanční deriváty dalším bankám (odstartováno krachem Lehmans Brothers).

Vždycky po krizích byla přijata nějaká rozumná či méně rozumná opatření, která by měla ta příští zmírnit nebo odvrátit. Jejich vliv na vaše případné rozhodování, zdá se, není veliký. Dá se rozhodně doporučit:

Nesázejte na jedno vejce, mějte jich v košíku víc.

Investujete-li, půjčujete-li si nebo půjčujete sami, nechte si alespoň košili a spodní prádlo, hodí se.

Nebuďte chamtiví, chamtivost a nenasytnost je zřejmě základem všech zmíněných krizí.

Nevěřte ekonomům, mají na ekonomiku stejný vliv jako na počasí ti, kteří jej předpovídají.

 

O AUTOROVI

Ivan Pilný (narodil se 6. července 1944 v Praze) je zastupitel hl. města Prahy, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny PČR za hnutí ANO 2011, exministr financí a bývalý náměstek ministryně průmyslu a obchodu.

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor technická kybernetika.

Hned po roce 1990 začal podnikat. Kromě toho založil českou pobočku Microsoftu, mezi lety 1992 a 1998 pracoval jako její generální ředitel a jednatel. V letech 2000 až 2001 řídil Český Telecom a následně se stal generálním ředitelem alternativního operátora eTel.

Od roku 2003 byl také prezidentem TUESDAY Business Network a v roce 2005 založil obecně prospěšnou společnost Pracujme chytřeji.

Napsal několik knih (mj. „Máte na víc! Trénujte svůj mozek“ či „Manéž informačního věku“), známý je také z televizního pořadu Den D.

V roce 2013 byl za hnutí ANO 2011 zvolen do Poslanecké sněmovny. Od května do prosince 2017 byl ministrem financí.

Je ženatý, má čtyři děti. Baví ho studovat, jak funguje mozek, četba, rád jezdí na kole a hraje tenis (jak sám říká „s nadšením, ale mizerně“).

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků