„Náš úřad je jedinečným rezortem, který má širokou škálu agend a velké množství partnerů napříč všemi sférami,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, které se nedávno podařilo ve sněmovně prosadit nový stavební zákon.
Na ministerstvu působíte už od roku 2014, čtvrtým rokem pak jako ministryně. Jaká hlavní témata jste tam řešili? Na co jste za tu dobu pyšná?
Velkým tématem je čerpání evropských fondů, které v Česku znamenají investice v řádech miliard korun. V minulém roce jsme opětovně dokázali splnit takzvané pravidlo n+3, což znamená, že se nám podařilo úspěšně využít celý objem prostředků z evropských fondů, které měla Česká republika k dispozici. Letos máme znovu nakročeno k tomu, aby byly využity všechny finanční prostředky, které mají být investovány do konce roku. Pravidlo n+3 pro tento rok splnila už většina programů a ostatní se tomu blíží.
Můžete být konkrétní?
Integrovaný regionální operační program rozdělil už celkem 129,3 miliardy korun na 11 302 projektů. Za tyto peníze bude rekonstruováno nebo modernizováno například přes 1328 kilometrů silnic, 390 školek a pořídí se 1138 ekologických vozidel veřejné dopravy. Integrovaný regionální operační program také pracuje na projektu REACT-EU, kterým pomáháme našim nemocnicím. Plánovaný rozpočet výzvy je 7,9 miliardy s tím, že by měl být ještě o 5,5 miliardy navýšen. Úspěšným vyplácením dotací žadatelům to ale nekončí. Proto je klíčové, že už nyní s Evropskou komisí intenzivně vyjednáváme pro Česko co nejlepší pozici. Musíme vybojovat ty nejlepší podmínky pro příští programové období, tedy 2021–2027. V tom nám obrovsky pomohl Národní investiční plán, kde jsme dokázali s pomocí obcí, měst, krajů, ale i ostatních rezortů definovat konkrétní potřeby našich regionů. Ocenila to i Evropská komise, protože když nám zaslala tzv. Country Report, poprvé v historii jsme jako Česká republika neměli zásadní rozpory. Navíc se nám podařilo dostat mezi podporované oblasti z fondů EU třeba seniory či místní komunikace – tedy přesně to, po čem zejména města a obce nejvíce volají.
Úspěšný je i program RE:START. O co přesně jde?
RE:START pomáhá strukturálně postiženým krajům – tedy Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému. Naše aktivity jsou samozřejmě ve všech regionech. Vytvořili jsme návrh Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, který určuje podobu regionální politiky do roku 2030. A co je hlavní, bude podkladem pro územní cílení fondů EU. Peníze půjdou tam, kde budou mít největší efekt. A jako ministerstvo jsme také udělali velmi mnoho pro cestovní ruch, kdy jsme připravili novelu zákona chránící klienty cestovních kanceláří, spustili jsme certifikaci organizací destinačního managementu nebo vyřešili financování Horské služby České republiky.
Dalším velkým tématem je dostupné bydlení...
Ani zde jsme nezaháleli a připravili jsme zvýhodněné půjčky pro mladé, nyní s názvem Vlastní bydlení. Přes Státní fond rozvoje bydlení jsme spustili program Výstavba, což je dotačně úvěrový program pro obce, který přispěje ke zvyšování dostupnosti bydlení. A aktuálně největším úspěchem je schválení zcela nového stavebního zákona ve sněmovně. Zejména ten totiž bude mít pozitivní vliv na dostupnost bydlení a zároveň umožní i další klíčové investice státu – od škol a nemocnic až po obchvaty a dálnice. Tímto bych chtěla poděkovat poslancům, hospodářskému výboru a všem, kteří se na přípravě zákona podíleli. A nejvíc na tom vydělá občan.
Jak konkrétně?
Pro každého stavebníka bude platit: jedna žádost, jedno razítko, jedno rozhodnutí a hlavně dodržování lhůt ze strany státu. Všichni potřebujeme bydlet a netrávit život v dopravních zácpách na rozbitých silnicích. A stavba rodinného domku má být radost, ne noční můra. Zejména velká města trápí krize dostupného bydlení. Cena nového bytu v Praze se už přehoupla přes 100 000 korun za m2 a už i v jiných větších městech si nemůže dovolit pořídit byt ani střední třída. Za vysokými cenami stojí jednoznačně omezená nabídka, protože nové byty se nepovolují. Stát může vymýšlet nejrůznější podpory, pokud ale bude trvat povolit bytový dům roky (v Praze v průměru více než pět let), nebude to nic platné. Obce by měly nastartovat výstavbu sociálního a dostupného bydlení, ovšem bez rychlejšího povolování stavby bytů budou státní programy k ničemu. A u dálnic, silnic a obchvatů měst trvá povolení dokonce v průměru více než třináct let. Potřebujeme také zemi digitalizovat, mít vysokorychlostní internet v každé vesnici, i tady je ale potřeba, aby to stavební úřady zvládly schvalovat do roka a do dne.
Bude tedy rekonstrukce nebo stavba domu pro občana snazší?
Efekt nového stavebního zákona musí pocítit i občan, který si bude chtít rekonstruovat či postavit nový domov, nebo třeba jen vybudovat skleník. Na něj pamatuje tzv. zrychlené řízení. Když nebudou žádné rozpory, stavebník podá kompletní žádost a doloží souhlasy všech účastníků řízení. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení jako první úkon v řízení ve lhůtě 30 dnů. Alfou a omegou je striktní dodržování lhůt a zastupitelnost úředníků, takže už se nestane, že by občan našel na stavebním úřadě ceduli „Pro nemoc zavřeno“. Úředníci státní stavební správy také budou nezávislí na lokálních politicích. Velmi důležité je, že už bude jen jedno řízení místo stávajících dvou. Nový zákon také konečně odstraní ten nekonečný ping-pong, kdy odvolací úřady pořád dokola vracely věc na nižší úroveň. Zároveň zmizí desítky razítek, která se stala symbolem současného byrokratismu.
V čem je tedy problém? Proč s tím opoziční poslanci a některá města jako Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec – a třeba i primátor Prahy – nesouhlasili?
To bych také ráda věděla. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž podpořilo tři ze čtyř požadavků pěti velkých měst formulovaných ve Čtyřech městských artikulích. Jediný, který jsme nemohli podpořit, byl požadavek na pořizování územních plánů v samostatné působnosti, proti kterému se postavil Svaz měst a obcí ČR a hlasoval proti němu i čestný předseda svazu a pražský primátor Zdeněk Hřib. Nový zákon rozhodně obcím šanci na rozhodování o svém rozvoji nebere. V povolování staveb dnes žádné formální pravomoci nemají a územní plánování zůstane v přenesené působnosti obcí, jako je tomu dnes. Zákon naopak posiluje v územním plánování postavení obcí a určeného zastupitele.
Další téma jsou volby...
Byla jsem požádána, abych do voleb zase šla, já si té důvěry velmi cením a rozhodně mi bude ctí. Královéhradecko je moje srdeční záležitost, kariérně jsem tam vyrostla a region dobře znám.
V politice se pohybujete docela dlouho. Míváte z ní někdy bezesné noci?
Odjakživa patřím k lidem, kteří – pokud je to aspoň trochu možné – chtějí najít potřebný kompromis. Vždycky se snažím přistupovat ke všem úkolům co nejsvědomitěji, takže bezesné noci naštěstí nemám. Je sice pravda, že ne pokaždé se podaří vše tak, jak by si člověk přál, o tom je ovšem nejen politika, ale i život obecně.
Jak jste při tom všem zvládla vychovat dvě děti?
Myslím, že nejsem výjimkou, když řeknu, že jsem do logistiky musela zapojit celou naši rodinu, včetně manžela, babiček a dědečků. Především manžel mi byl vždycky velkou oporou, bez něho bych to nikdy nezvládla. Než jsem se stala ministryní, snažila jsem se trávit co nejvíce sobot a nedělí s rodinou, ale teď mám spoustu víkendových povinností. Je hodně projektů obcí a měst, kde rádi uvítají ministra, takže dost času věnuji těmto aktivitám, snažím se komunikovat se starosty a starostkami, protože na podobných akcích vždy probereme řadu věcí. A to je samozřejmě na úkor rodiny.
V červenci to bude rok, co jste se stala babičkou vnoučka Kryštofa. Jak tuhle novou roli vnímáte?
Všichni mi po jeho narození říkali, že jsem mladá babička. Ale je to tím, že i já měla brzo děti. Na druhou stranu jsem ráda, že si s vnukem – a doufám, že vnoučátka budou přibývat – užívám velkou legraci. Pokud mohu, jsem s ním. Jsem stále plná sil, takže určitě budeme jezdit po památkách a na různé výlety.
Jste rozmazlovací babička?
Popravdě, spíš ano, takže mě mladí musejí trošičku krotit. Jedno už teď vím určitě – rozhodně nikdy nebudu babička zákazů. Letní dovolenou už plánuji a místo pro vnuka je v ní pevně dané. Myslím, že si společné chvíle opět pořádně užijeme.
CV BOX
Klára Dostálová (narodila se 13. března 1971 v Praze) je ministryně pro místní rozvoj a poslankyně za hnutí ANO 2011.
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté postupně pracovala v České spořitelně jako úvěrový specialista a ve Stavokomplexu na pozici předsedkyně dozorčí rady.
V období 2001 až 2002 byla vedoucí sekretariátu na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje. Angažovala se také v obecně prospěšné společnosti Revitalizace KUKS jako předsedkyně správní rady a později jako ředitelka.
#Od roku 2014 je členkou správní rady Horské služby ČR, od roku 2015 je její předsedkyní. V letech 2014 až 2017 působila jako náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, poslankyní je od října 2017. V letech 2016 až 2017 byla zastupitelkou Královéhradeckého kraje, znovu se jí stala v roce 2020.
Je vdaná, má dvě děti a vnouče. Žije v Hořicích na Jičínsku.
Už šestým rokem je Klára Dostálová předsedkyní správní rady Horské služby.
Zastupitelka
Klára Dostálová je i zastupitelkou Královéhradeckého kraje. Co se tam nejvíc řeší? Podle Kláry jde jako všude zejména o dopravní infrastrukturu. „Především o D11 na trase Hradec Králové–Jaroměř–Trutnov, D35 Jičín–Hradec Králové, ale také obchvaty měst. Pozitivní je, že už tento rok se otevře kolem třiceti kilometrů dálnice a to situaci velmi pomůže. Vedle toho je velmi podstatné, aby se v kraji přes pokles příjmů z daní kvůli pandemii nezastavily investice napříč obory. A hlavně do zdravotnictví. Například do urgentních příjmů, které by měla mít každá nemocnice v každém okrese.“
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
