Osobnosti

Jeremy Corbyn: Solitér nepodléhající trendům

Publikováno: 16. 3. 2024
Autor: Karel Černý
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

V současné době opoziční Labouristická strana se v průzkumech stává čím dál větším favoritem letošních britských parlamentních voleb a vypadá to, že dnes vládnoucí konzervativci ostrouhají. Což určitě dělá radost také někdejšímu předsedovi labouristů, i pro svou stranu značně kontroverznímu Jeremy Corbynovi.

Jeho zvolení do čela labouristů bylo v září 2015 pro mnohé velkým překvapením, a to nejen proto, že v průběhu desítek let v politice hlasoval ve stovkách případů proti vlastní straně. Ale vhodně zvolené hlavní téma kampaně (protiškrtová politika) zafungovalo nad očekávání dobře. A když se k tomu připočte výrazně levicový postoj, kterým se odlišil od tradičního středového establishmentu, odpor k vojenským intervencím a značná osobní autenticita a přímočarost, už se jeho vítězství hned v prvním kole tak překvapivé nejeví. Získal skoro 60 procent hlasů. O to je paradoxnější, že pak následovaly roky plné vnitrostranických sporů a neshod, což vyústilo v dubnu 2020 v jeho odstoupení z čela strany.

Ne tanky, ale diplomacie
Corbyn vždy byl neústupným odpůrcem vojenských zásahů. Stal se známým svým vehementním odmítáním angažmá Spojeného království v Iráku v roce 2003 a svůj postoj neměnil ani v dalších letech u dalších vojenských či válečných událostí, jako třeba u války v Afghánistánu či vojenské účasti NATO v Lybii. Názor měl vždy jednoduchý – místo tanků má být prioritou diplomacie a dialog. To samozřejmě ovlivňovalo i jeho postoj k NATO, vyjadřoval se k němu kriticky, zdůrazňoval potřebu jeho reformy. Neodsuzoval sice explicitně jeho existenci, nicméně vždy zdůrazňoval nutnost posílení mírových iniciativ a víceorientované zahraniční politiky. Jeho přímočaré názory často byly předmětem značných diskusí.

Nejednoznačný brexit
Během referenda o brexitu v roce 2016 byl sice Corbyn oficiálně proti odchodu Británie z Evropské unie, ale jeho faktický postoj byl leckdy značně matoucí. V jednu chvíli se zdálo, že bojuje za nové referendum, v další to zase vypadalo, že výsledky jednoznačně respektuje. Sami labouristé ho kritizovali za nedostatečně aktivní kampaň. Nicméně byl to právě Corbyn, kdo se při následných jednáních o brexitové dohodě výrazně snažil zabezpečit Velké Británii co nejlepší podmínky.

Vyloučení a vzetí zpět
V říjnu 2020 byl Jeremy Corbyn z Labouristické strany vyloučen. Důvodem byly jeho komentáře k úřední zprávě, podle které se labouristé pod jeho vedením nedokázali vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Corbyn sice uznal existenci antisemitismu ve straně, ale zpochybnil rozsah kritiky a zdůraznil, že se strana pod jeho vedením snažila věc řešit. Jelikož určité problémy měl se svými názory už dříve, byl ze strany vyloučen. Ovšem už o měsíc později byl vzat zpět poté, co došlo k jeho dohodě s vedením Labouristické strany. A to přesto, že sám poznamenal, že s některými aspekty dohody vnitřně nesouhlasí. V poslední době už ovšem opět měl co vysvětlovat. Konkrétně své výroky o Hamásu či Hizballáhu jako přátelích nebo svou účast s proslovem na protestní akci v Londýně na podporu Palestiny.
Ať je (a bude) jeho politické působení jakékoli, jedno mu příznivci i odpůrci musejí nechat – stálost a jednotu názorů a nepodléhání aktuálním trendům. A to ani ve chvíli, kdy se tím dostává do opozice vůči vlastní straně.

CV BOX
Jeremy Bernard Corbyn (narodil se 26. května 1949 v Chippenhamu) je poslanec Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království a bývalý předseda Labouristické strany.
Vystudoval Adams' Grammar School. Byl zaměstnán v odborech, v roce 1966 vstoupil do Labouristické strany. V roce 1974 byl zvolen zastupitelem v londýnském obvodu Haringey, v roce 1983 byl zvolen do sněmovny.
Po drtivé porážce Labouristické strany ve volbách v roce 2015 byl zvolen do jejího čela. Pobyl tam ale jen do dubna 2020.
Je potřetí ženatý, má tři děti.

Mohlo by vás zajímat

Více článků