Rozhovory

Jan Horník: V tomto státě rozhodují politici jen „na oko“

Publikováno: 10. 2. 2021
Autor: Šárka Jansová
Foto: archiv Jana Horníka
logo Sdílet článek

Místopředseda Senátu Jan Horník je nepřetržitě třicet let starostou Božího Daru. Za tu dobu město obrovsky rozkvetlo a starosta tento „svůj úspěch“ přičítá tomu, že má štěstí na skvělé spolupracovníky na radnici.

Původně jste se chtěl stát stavbyvedoucím jako váš otec, pracoval jste u vodohospodářských staveb a v zemědělském pozemním stavitelství. Takže skoro splněný sen. Jak jste se tedy dostal k politice?

Přišlo to samovolně. Boží Dar byl pouhou osadou města Jáchymov a my se od roku 1987 snažili získat nazpátek svou samostatnost. Jenže trend v té době byl přesně obrácený. Pak přišel 17. listopad 1989 a už v prosinci mi volal soudruh Kolka, se kterým jsme kdysi neúspěšně jednali, zdali se pořád chceme osamostatnit. A já se divil, že to přece nejde. „Pane Horníku, teď už půjde všechno samo,“ vyrazil mi dech. A opravdu! 6. března 1990 Rada ONV Karlovy Vary rozhodla o osamostatnění obce Boží Dar. Doporučili nám, že si do vedení obce máme kooptovat podle potřeby naše spoluobčany. To jsme zamítli a vytvořili si vlastní svobodný volební systém. Z tehdejších 93 občanů jich kandidovalo 36. Já dostal největší počet hlasů a stal jsem se starostou. A najednou ze mne byl politik.


Co všechno se vám za těch třicet let na Božím Daru podařilo? Z čeho mají občané radost?

Začínali jsme úplně od nuly. Neměli jsme základní infrastrukturu, jako jsou splašková kanalizace, čistírna odpadních vod, plyn, dostatečné telefonní spojení nebo zpevněné místní komunikace. Dnes vše máme, včetně televizních kabelových rozvodů, desítek kilometrů turistických stezek, dvou obchvatů města, 550 ha lesa, vlastní honitbu, čerpací stanici pohonných hmot, kostel, kapli usmíření sv. Jana Nepomuckého, stovky hektarů pozemků. Máme ochranářsky ceněné lokality, které jsou součástí NATURA 2000 a jsou na Seznamu světového dědictví UNESCO. A i přes tyto relativní úspěchy mně osobně připadá, že jsme v naší obci pořád na jakémsi začátku nastoupené cesty.


To jsou skvělé úspěchy. Na co jste vy osobně nejvíc pyšný?

Asi na to, že naše obec byla jedním z prvních průkopníků využití alternativních zdrojů energie v ČR, kdy tyto systémy fungují dodnes. A asi bych měl být i pyšný na hledání a prosazování symbiózy života a potřeb obce s okolní přírodou.


Zažil jste i ono příslovečné „házení klacků pod nohy“?

Samozřejmě, když chcete něco dokázat a proměnit vize ve skutečnost, tak to nikdy nejde samo od sebe. I když, v 90. letech bylo všechno o hodně jednodušší. Dnes je ke všemu zapotřebí neskutečná halda papírů, razítek a dobrozdání, až se z toho samosprávy doslova rdousí. Mnohdy o odborných věcech rozhodují úředníci od stolu bez dostatečné praxe. Čím mají k dispozici víc vymožeností moderního digitálního světa, tím víc plodí nesmyslných a zbytečných papírů. Občané netuší, že v tomto státě rozhodují politici jen „na oko“ a že nás ve skutečnosti ovládá armáda neodvolatelných a nepotřebných úředníků.


Které vize se vám ještě nepodařilo uskutečnit?

Mezi konkrétní větší záměry patří zřízení „Krušnohorského muzea Miriquidi“, výstavba podzemních garáží s 220 parkovacími místy a nad nimi bytové domy pro občany obce. V rámci brownfieldu obec čeká vyřešení ekologické zátěže bývalých garáží uranových dolů formou jejich přeměny na technické zázemí obce, dále rekonstrukce hotelového komplexu na Klínovci, výstavba nových a rekonstrukce starších lesních cest, pokračování výstavby Cínové stezky z Božího Daru do Horní Blatné, výstavba rozhledny „Rusalka“, výstavba třetího obchvatu obce včetně kruhové křižovatky, revitalizace minimálně čtyř vodních nádrží, pokračování v biodiverzitě obecního lesa. Je toho víc.

Jan Horník a vedoucí Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Liang-Ruey Ke.

Od roku 2004 jste také senátorem za Karlovy Vary a jste i zastupitelem Karlovarského kraje. Jak „bojujete“ za tento kraj?

V Senátu jde spíš o prosazování zájmů Karlovarska a samospráv zejména v oblasti schvalování zákonů. Dlouhodobě se angažuji v problematice „voda, sucho“, regionálního rozvoje, smysluplné ochrany ŽP, krajiny a památek. V Karlovarském kraji jsem vlastně 20 let v opozici, a proto mám nejraději dělnou práci v terénu v oblasti budování značení turistických stezek nebo problematiku spojenou s kulturním dědictvím zapsaném v UNESCO. Prioritně se též snažím v rámci kraje zabránit některým nesmyslům, nepravostem a nebojím se říct až prasárnám, od korupčního jednání až po neodborné nebo úmyslné poškozování kraje.


Pojďme z Karlovarského kraje rovnou do Prahy, kde sídlí Senát ČR, v němž jste dva roky místopředsedou za hnutí STAN. Co na poli Senátu můžete dokázat?

Své léty nabyté zkušenosti mohu využít v legislativním procesu při tvorbě zákonů. Pro mě osobně je nejdůležitější být neustále ve střehu, aby nebyla porušována základní ústavní práva a aby všeobecně nedocházelo k omezování našich svobod nabytých po roce 1989. Jenom letos vláda porušila v několika případech Ústavu, a to byl okamžik, kdy bylo zapotřebí se proti tomu postavit a konání vlády v těchto nepravostech zastavit, což se i podařilo. Nejmarkantnější byl tlak na vládu, kdy protiústavně zakázala občanům opustit naši republiku anebo neumožnila konání zasedání obecních a krajských samospráv.


Život není jen složitá politika, ale i rodina. Vy jste podruhé ženatý, z prvního svazku máte dceru Michaelu a se současnou manželkou vychováváte syny Daniela a Sebastiana. Jak zvládáte „doživotní“ funkci otce tří dětí?

Popravdě mi toho času na rodinu moc nezbývá. Dvě nejstarší děti už jsou naštěstí „ve světě“ a dokážou se postarat samy o sebe. Nejmladší syn studuje na gymnáziu a hned po této povinnosti ho zajímá snad jediná věc na světě, a tou je fotbal, v čemž se ho snažím podporovat.


Jaké vlastnosti musí mít žena politika?

Neskutečnou trpělivost, pochopení a hlavně velkorysost, protože pokud by tyto vlastnosti neměla, tak by snad vedle svého muže nemohla ani na chvilku vydržet.


CV BOX

Jan Horník (narodil se 19. března 1954 v Mariánských Lázních) je místopředsedou Senátu PČR za STAN a starosta Božího Daru.

V roce 1980 dokončil studium Vysoké školy zemědělské v Praze, obor meliorace, se zaměřením na odvodnění a závlahy, zemědělské stavby a tvorbu a ochranu životního prostředí. Pak pracoval jako projektant v Agroprojektu, později vedl pobočku JZD Chýně.

Ze zdravotních důvodů se přestěhoval do hor, na Boží Dar, kde pracoval v několika dělnických profesích, poté jako vedoucí lyžařského areálu a správy majetku u TJ Jáchymov.

V roce 1990 byl zvolen starostou Božího Daru a v této funkci je dodnes. O deset let později se stal zastupitelem Karlovarského kraje a v roce 2004 senátorem za obvod Karlovy Vary.

Po vzniku hnutí STAN s ním spolupracoval jako registrovaný příznivec, pak se stal jeho členem a na tři roky i místopředsedou. Místopředsedou Senátu je od roku 2018.

Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dospělou dceru Michaelu. S manželkou Martinou vychovává dva syny, Daniela (1991) a Sebastiana (2003).

Mezi jeho zájmy patří příroda a sport (zejména lyžování). Je spoluzakladatelem skateboardové asociace v tehdejší ČSSR.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků