Jakub Brabec: Jsem sparťan a vždy jím budu

Publikováno: 22. 9. 2022
Autor: Karel Černý
Foto: Foto Štěpán Černý

Sdílet článek

Se skvělým fotbalovým obráncem Jakubem Brabcem jsem mluvil pár hodin před ligovým derby jeho klubu Aris Soluň s taktéž soluňským PAOK. Neskrýval, jak je speciálně na tento zápas nažhavený. A neskrýval ani radost nad úspěchy českých klubů v evropských pohárech.

Předpokládám, že vás potěšil postup Plzně do Ligy mistrů. Neříkáte si teď, jaké by to bylo, kdybyste z ní nepřestoupil do Soluně, která byla v bojích o evropské poháry vyřazena?

Jsem moc rád, že se Plzni povedl takový úspěch. Když jsem tam hrál, cítil jsem, že přesně na tohle celý klub i město čeká. Klukům jsem fandil a všechna utkání sledoval. Co se týká mě, nemám ve zvyku moc se ohlížet zpátky a říkat si, co by, kdyby... Mrzí mě, že nám se do pohárů dostat nepovedlo, ale teď máme před sebou sezónu, kterou si cestu do nich můžeme sami zjednodušit. Je to jen na nás.

V Česku jste hrál mj. za Spartu, Brno a Plzeň. Komu z nich nejvíc fandíte?

Jsem sparťan a vždy jím budu. Ve Spartě jsem fotbalově vyrůstal od pěti let. Jsem na to hrdý. Vždycky budu doufat ve velké úspěchy Sparty, stejně jako když se to teď povedlo Plzni. Každopádně i ta mi přirostla k srdci –strávil jsem tam podstatnou část své kariéry, měl jsem i tu čest být kapitánem. A tak jsem poslední sezónu přál více Plzni, protože tam jsem měl mezi hráči víc kamarádů. Přeju i Brnu, které mi v začátcích kariéry moc pomohlo.

Jsou velké rozdíly mezi fanoušky v Česku, Belgii, Turecku a Řecku? Na stadionech i mimo ně?

Kdybych musel popisovat rozdíly všech těchto kultur, tak bychom tu byli dlouho. V tuto chvíli si nejvíc užívám atmosféru na domácím stadionu Arisu. Fanoušci jsou tu neuvěřitelní – fanatičtí, oddaní. Baví mě i atmosféra přímo ve městě, všichni tu žijí jen fotbalem a je tu stálá rivalita mezi Arisem a PAOK. Vždy před derby se celý týden těším na naše fanoušky na stadionu. Je to peklo.

Jaké jsou cíle Arisu Soluň pro letošní sezónu?

Cíle jsou vždy ty nejvyšší – vítězství, trofeje. Titul, pohár. Ovšem v místní konkurenci, která je opravdu velká, je to složité. Olympiakos, AEK, PAOK, Panathinaikos – to všechno jsou obrovské kluby. Jednoznačný cíl je dostat se zase do předkol evropských pohárů.

Vyhovuje vám i vaší rodině život v Řecku? Pokud se nepletu, dcera jde letos do první třídy. Bude mít vyučování v angličtině?

Ano, dcera nastupuje do první třídy v místní mezinárodní škole, kde se učí v angličtině. Už minulý školní rok tam chodila do školky, aby začala angličtinu lépe vnímat. Celá rodina jsme tu moc spokojeni. Fotbalově se dařilo, všude kolem nás je moře, úžasná gastronomie… A potkáváme opravdu hodné lidi, kteří nám v případě problémů hodně pomáhají.

Co řeckého by vám v Česku po případném návratu nejvíc chybělo?

Každodenní sluníčko, na to jsme si moc zvykli, zamračených dnů je tady opravdu strašně málo. A s tím je spojená i příjemná místní teplota. Také asi kvalita potravin, to je ohromný rozdíl.

Jakub Brabec (narodil se 6. srpna 1992 v Praze) je fotbalový střední obránce v řeckém klubu Aris Soluň i v českém národním týmu.

Mezi dospělými začínal ve Viktorii Žižkov, postupně ale hrál i ve Spartě Praha, Zbrojovce Brno a Viktorii Plzeň. Působil i v zahraničních klubech – belgickém KRC Genk a tureckém Çaykur Rizespor. V řecké Super League od loňska hraje za soluňský Aris.

Je ženatý, s manželkou Kateřinou má dvě děti – Natálii (6) a Antonína (2).