Business

Jakou mají české firmy budoucnost v zemích postsovětského prostoru?

Publikováno: 30. 3. 2019
Autor: František Masopust
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Bohužel nemám k dispozici ani věšteckou kouli, ani stroj času, ve kterém bych si mohl zaletět o pár desítek let dopředu, abych viděl, jakým směrem se dnešní situace vyvinula. Uvedené nedostatky mne tak nutí omezit se pouze na odhad krátkodobé perspektivy.

Abychom se lépe dostali do současného obrazu, je třeba si připomenout pár momentů z několika uplynulých let. Konjunkturu z období kolem roku 2012, která skončila zásahem tvrdé reality po roce 2014, nemusím zřejmě nikomu popisovat. Pravidelný nárůst obratu v obchodu s Ruskou federací a občasné pozitivní signály z dalších postsovětských zemí byly vnímány jako něco normálního, přirozeného a neměnného. Člověk je od přírody tvor specifický tím, že v době blahobytu jen málokdy myslí na zadní kolečka – i když toto přísloví český jazyk dobře zná! A tak přišlo několik tvrdých úderů, které nás nejenže neprobudily k větší aktivitě, ale naopak − zahnaly nás do kouta ringu. Boxerští odborníci vědí, že v rohu mezi provazy se souboj vyhrává jen velmi těžko. Přišly sankce, propadla se cena energonosičů a najednou jsme stáli před těžko řešitelnou situací. Ne že by všechno byl výsledek sankcí. Problém byl spíš v situaci, do které se dostali naši partneři – odběratelé ve finanční oblasti. Omezené finanční zdroje, omezení přístupu ruských bank k prostředkům ze Západu se podepsaly na obrovském propadu českého exportu nejen do Ruska, ale i do dalších postsovětských zemí, jejichž ekonomiky byly s ruskou významně propojeny. S ohledem na nedostatek vlastních rezerv tak celá řada českých firem ruský trh vyklidila, nebo − v lepším případě − své aktivity zde zamrazila.

Čas společné výroby 

Když ekonomiky našich partnerů překonaly nejtěžší momenty, začaly se svou rekonstrukcí. Byla přijímána řada opatření k ozdravění zkostnatělých a zpohodlněných systémů. A tak se spustil proces naplňování hesel, která od druhé poloviny devadesátých let byla provolávána, ale ne realizována. Zaměření na zvyšování soběstačnosti v různých odvětvích hospodářství, modernizaci výroby vlastními prostředky, zvyšování konkurenceschopnosti vlastních výrobků apod. Metody naplňování těchto úkolů byly a jsou různé a, bohužel, ne vždy z našeho pohledu příznivé. Jen jako příklad lze uvést náhradu importu vlastní produkcí a požadavek na lokalizaci výroby dřívějších zahraničních dodavatelů. Pro zjednodušení lze tuto situaci popsat následovně – skončily doby zahraničního dodavatele (prodejce) a nastává čas společné výroby s využitím dodané technologie.

Pomalu vpřed 

Čeští výrobci a exportéři, zejména v oblasti strojírenství a energetiky, jsou ve srovnání s konkurenčními firmami z Německa, Itálie, Japonska či Jižní Koreje nesrovnatelně menší, a tím se pak dostávají maximálně do pozice subdodavatelů jak zahraničních, tak místních firem. A v obou případech je to pozice velmi těžká. Z tohoto důvodu se objem obchodní výměny s postsovětskými zeměmi zvyšuje jen velmi, velmi pomalu. A nenechme se zmást nárůstem procent českého exportu – jednak je třeba brát v potaz již zmíněný extrémní propad, a také konkrétní stav každé z relací. Jestliže v jednom roce byl český export do jedné ze zemí ve výši například 10 milionů a v dalším roce se (díky uzavření několikaletých jednání) podařil zrealizovat kontrakt za 50 milionů, je to sice 500% nárůst exportu, ale částka stále zůstává velmi zanedbatelná.

Místní firmy v regionech

A závěrem alespoň pár řádků k tématu v titulku. Obchod s partnery v postsovětských zemích budoucnost samozřejmě má. Je ale nezbytné si přiznat, že již nikdy nedosáhne takových výsledků, jako v období do roku 2014. Změnil se profil ekonomik těchto zemí a kromě toho na místa, která v minulosti často zaujímali čeští dodavatelé, se dostaly konkurenční firmy z výše uvedených zemí. Abychom alespoň částečně zhodnotili ten zbytek výhod, které jsme měli v minulosti před naší konkurencí, musíme stále aktivně pracovat v regionech a vyhledávat místní firmy vhodné a využitelné ke spolupráci. Jen tradice a vzpomínka na to, že od nás v minulosti přicházelo kvalitní zboží, opravdu pro rozvoj exportu nestačí.

Potřebné garance

Specifika celého postsovětského teritoria, vyplývající z úzkého propojení ekonomiky s centrálními i regionálními státními strukturami, s sebou přinášejí také potřebu jakési státní garance ze strany českého exportéra. I když je to garance fiktivní, tak například firma, která je součástí podnikatelské mise s představitelem státní instituce ať už výkonné moci, či moci zákonodárné, je vnímána výrazně pozitivněji než jednotlivý zástupce firmy-exportéra, jenž se uchází o přízeň odběratele. Chce-li stát podpořit diverzifikaci českého exportu a zvýšení obratu obchodu s postsovětskými zeměmi, bylo by vhodné věnovat pozornost právě této specifice. V období neklidu v EU po případném odchodu Velké Británie z Evropské unie je tato forma podpory českého exportu zvlášť důležitá.

Autor je předsedou představenstva Komory SNS


Komora SNS

Komora pro hospodářské styky se SNS byla zřízena Hospodářskou komorou ČR a Podnikatelským servisem HK ČR na ustavujícím Generálním shromáždění 12. 3. 1997 jako speciální obchodní komora.

Je nestátním, samostatným a nezávislým právnickým subjektem. Členy Komory SNS mohou být právnické i fyzické osoby. Členskou základnu tvoří jak průmyslové podniky, tak i komerční banky a pojišťovny i poradenské firmy. V současnosti jde o cca 150 subjektů.

Komora intenzivně spolupracuje se zastupitelskými úřady zájmových zemí, akreditovanými v ČR nebo pro ČR, zejména Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Arménie i Uzbekistánu a Tádžikistánu. Důležité místo v činnosti Komory zaujímá spolupráce s českými velvyslanectvími v zájmových zemích.

Základním obsahem činnosti Komory SNS jsou odborné semináře, podnikatelské mise do zájmových zemí a jejich regionů, kontaktní jednání s delegacemi podnikatelů ze zájmových zemí, informační a poradenské služby a zprostředkování vstupních víz s konzulárními odděleními Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.

reklama

https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků