Zdálo by se, že zima je pro většinu alergiků nejpříznivější částí roku, protože se nemusí vyrovnávat s pylovými alergeny. Jenže to není úplně pravda. V tomto ročním období trávíme více času ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí kvůli tomu trpí alergiemi způsobenými roztoči a domácími mazlíčky.
Zimními alergiemi jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří trpí klasickými pylovými alergiemi. „V průběhu života alergika se totiž obyčejně rozšiřuje spektrum alergenů, které ho obtěžují. Pro ilustraci lze uvést, že v Česku trpí alergickou rýmou něco mezi 20 až 30 procenty populace. Ačkoli se ve většině případů jedná o klasickou pylovou rýmu, odhaduje se, že až 20 procent Čechů je současně přecitlivělých na roztoče,“ uvádí MUDr. Martin Hospodka, alergolog z kliniky Canadian Medical.
Alergenová imunoterapie
Roztoči obývají lidské příbytky od nepaměti. Milují teplo, vlhko a živí se odpadlými kožními šupinami. Přestože existují různá doporučení, jak snížit „roztočovou nálož“ v domácnosti, jejich realizace je komplikovaná a výsledek nejistý. „V rukou nyní máme nepochybné důkazy, které vyvrátily zázračné účinky výkonných vysavačů, protiroztočových povlaků i čističek vzduchu při léčení roztočové alergie,“ říká Martin Hospodka s tím, že čistička vzduchu sice pomůže efektivně snížit množství pylových a plísňových alergenů, u ostatních typů alergií je ale zcela nedostačující.
Jedinou dostupnou metodou, která opravdu léčí příčinu nemoci, je alergenová imunoterapie. „Jedná se o efektivní metodu, jak postupně navodit zpět toleranci k alergenu. Novinkou je roztočová tableta proti alergické rýmě a alergickému astmatu, zatím ovšem pouze pro dospělé pacienty,“ upozorňuje doktor Hospodka.
Účinek této lyofylizované tablety je plně srovnatelný s doposud užívanými injekčními preparáty. Podává se pod jazyk, kde se během několika vteřin rozpustí a již po pěti minutách může pacient normálně jíst a pít. Riziko nežádoucích účinků je při správné indikaci omezeno pouze na lehké podráždění sliznice ústní dutiny, které navíc obvykle zmizí během prvního měsíce užívání.
Větrání a procházky
Pobyt doma je v chladných měsících problematický i pro lidi přecitlivělé na plísně. Ty jsou životně závislé na vzdušné vlhkosti a okolních zdrojích uhlíku, proto je důležité větrat, udržovat v bytech a domech nižší relativní vlhkost (kolem 30 až 50 procent) a sanovat veškeré plochy zasažené růstem plísní. „Pokud se při výstavbě a zařizování vyhneme dřevu, sádrokartonu, lepence, tapetám a kobercům, plísně tím také nepotěšíme. Jejich růst naopak může podpořit užívání zvlhčovačů vzduchu,“ zdůrazňuje Martin Hospodka.
V zimě se také zhoršuje stav pacientů, kteří trpí alergií na svého domácího mazlíčka. „S potížemi se obvykle potýkají celoročně, přesto u nich pozorujeme jisté zhoršení stavu přes chladné období roku,“ přiznává doktor Hospodka a podotýká, že lidem s roztočovými, zvířecími a plísňovými alergiemi uleví procházka v zimní přírodě, protože tam jsou zmíněným alergenům vystaveni méně. „Pokud však není alergické onemocnění pod dostatečnou kontrolou, může být naopak chladný vzduch či intenzivnější pohyb spouštěčem vážných zdravotních komplikací. To platí zejména o alergickém astmatu,“ varuje zároveň. Navíc pro některé lidi je pobyt venku v mrazu spouštěčem další alergie. „Asi nejvážnější formou chladové alergie je chladová kopřivka, která může skončit i anafylaktickým šokem. Nepřiměřené chladové reakce doporučuji ještě před započetím léčby důkladně vyšetřit, abychom vyloučili související skryté onemocnění,“ říká doktor Hospodka.
Komponentová diagnostika
Na to, že mají alergii, přijdou nemocní často vlastním pozorováním. „Klienti skutečně obvykle vědí, na co mají alergii. K nám si přicházejí svoji domněnku ověřit a konzultovat léčbu. V ordinaci dokážeme vyšetřit přecitlivělost na daný alergen. Nejjednodušším a často také nejspolehlivějším způsobem jsou kožní testy. Potřebujeme k nim pacienta, extrakty alergenů a 15 minut času všech zúčastněných,“ zmiňuje časovou nenáročnost testů alergolog Martin Hospodka. „Je také možné použít takzvanou komponentovou diagnostiku, kterou využívám na naší klinice ve spolupráci s EUC Laboratořemi a která zcela jasně rozliší typ reakce,“ dodává.
Komponentová diagnostika dokáže z velice malého množství krve (zhruba dvou kapek) vyšetřit více než 51 alergenů, ať už potravinových, či inhalačních, a z nich pak celou řadu komponent.
ODBORNÍK
MUDr. Martin Hospodka je alergolog a klinický imunolog Canadian Medical.
Je absolventem Lékařské fakulty UK, má atestaci v oboru alergologie a klinická imunologie.
Absolvoval specializační stáž pro dětskou funkční plicní diagnostiku, specializační stáž pro funkční plicní diagnostiku dospělých a specializační stáž pro epikutánní testy.
Jak vznikají alergie
Významnou roli hraje genetika. Alergická onemocnění jsou dědičná a velmi pak záleží na vnějším prostředí, jak silně se projeví. „Při opakovaném kontaktu s alergeny se stane, že jednoho dne na ně začne organismus prudce reagovat. Projeví se to především v místě kontaktu s alergenem, tedy na kůži a sliznicích,“ vysvětluje MUDr. Hospodka. Kožní problémy mohou mít spojitost s potravinovou alergií. Alergie například často začíná atopickým ekzémem. „Pokud je pokožka poškozená, vzniká riziko, že budete časem alergičtí třeba i na psa, kterého máte doma, na roztoče, kteří jsou všude kolem nás,“ varuje Martin Hospodka. K alergii lze přijít v jakémkoli věku. Největší procento však vzniká u dětí, přičemž některé z nich dokážou z alergie „vyrůst“. To znamená, že si sice znaky přecitlivělosti nesou i do budoucna, ale výsledkem nejsou alergické reakce. Tento fenomén vzbuzuje velký zájem výzkumníků. Jeho vysvětlení by totiž mohlo napomoci léčbě těch, kteří alergií trpí i v dospělosti.
reklama
