Už pátým rokem je Egemen Bağış velvyslancem Turecké republiky v Česku. I s rodinou si zamiloval nejen Prahu a s nadšením hovoří o česko-tureckých vztazích. Nejen o těch současných, ale především o budoucích, o takových, jaké by si představoval.
Do úřadu jste nastupoval v roce 2019 s plánem navýšit obrat obchodu mezi našimi zeměmi na pět miliard dolarů. Podařilo se to?
Navýšení bilaterálního obchodu bylo a stále je naší prioritou. Jestliže v roce 2019 se roční obrat obchodu mezi našimi zeměmi pohyboval okolo tří miliard dolarů, tak teď mohu s radostí konstatovat, že jsme cílový obrat pět miliard dolarů překonali, podle oficiálních českých statistik jsme v roce 2023 dosáhli obratu skoro šest miliard. Takový skokový nárůst se podařil hlavně díky naší intenzivní snaze a inovativním iniciativám. I navzdory pandemii a válce na Ukrajině hospodářské subjekty z obou zemí dokázaly udržet tok obchodu.
Daly by se některé oblasti spolupráce popsat jako tradiční?
Sektory, které nejvíc přispěly do zmíněných čísel, jsou hlavně automobilový průmysl a díly, strojnictví, elektronika a ocel. Jedná se o dlouhotrvající trend, který už nějakou dobu pozorujeme. Ale za zmínku stojí i další produkty – hliník, plasty, guma, oděvy, šperky a v neposlední řadě také obranný průmysl. V budoucnost naší spolupráce vkládám velké naděje, hlavně co se obranného průmyslu týče, ten totiž nejen podpoří oboustranný obchod, ale jako členy NATO a spojence nás ještě více sblíží. Jak jistě víte, Turecko vyrábí jedny z celosvětově nejlepších vojenských dronů, které už prokázaly svou bezkonkurenční účinnost v mnoha konfliktech, včetně Ukrajiny a Karabachu. Mohu s radostí oznámit, že Turecko je připraveno přidat Českou republiku na seznam zemí, které budou moci tyto výjimečné stroje využívat.
Plánuje Turecko v nejbližších letech nějaký významný projekt nebo investici v Česku?
Investice jsou jen dalším nástrojem ekonomické spolupráce. Turecko už dlouhou dobu hostí české investory hlavně v oblasti energetiky. Těší nás, že české a turecké společnosti nejen že budují silná partnerství v oblasti mobility nebo ve farmaceutickém průmyslu, ale také vzniká spolupráce a investiční projekty v relativně nových odvětvích, kterými jsou e-commerce a finanční technologie. Abychom podpořili vznik nových projektů, samozřejmě neustále sledujeme české předpisy a politiku, co se zahraničních investic týče, a v našich společnostech udržujeme aktuální znalosti zdejších podmínek. Místní ekosystém a podpora pro start-upy a společnosti zabývající se informačními a komunikačními technologiemi, jsou pro turecké podnikatele velmi zajímavé. Ale co určitě stojí za zmínku, jsou poněkud náročné procesy získávání víz a chybějící pracovní síly, což jsou z pohledu potenciálních tureckých investorů klíčové výzvy.
Takže je pořád velký prostor pro zlepšování a rozšiřování spolupráce?
Věřím, že jak v obchodu, tak v investicích je pořád prostor pro zlepšení. Očekáváme, že vzájemné návštěvy na ministerské úrovni společně s obchodními delegáty by pomohly firmám tvořit nové kontakty a doufejme také nové smlouvy. Jak už bylo zmíněno, obrana, elektromobilita, nábytek, obalové materiály a kovoprůmysl, stejně jako logistika a informačně-komunikační technologie by byly z těch, kde by se v budoucnu spolupráce mohla zvýšit. Dodavatelé a společnosti v oblasti technologického poradenství z Turecka by mohly přinést svá cenově výhodná, rychlá a kvalitní řešení, co se projektů infrastruktury a partnerství veřejného a soukromého sektoru týče. A v neposlední řadě je třeba zmínit vzdělávání. Očekáváme, že by zvýšené množství tureckých studentů mohlo navštěvovat Českou republiku. Kromě vyšší úrovně vzdělání by výměnné programy určené pro odborná učiliště a technicky zaměřené školy mohly pomoci sdílení vědomostí a přinést další přidanou hodnotu. Celkem vzato je tu široké spektrum odvětví, kde by společnosti obou našich zemí mohly spolupracovat. Co se cestovního ruchu týče, současná čísla jsou skvělá. Dovolte mi tedy využít této příležitosti a pozvat všechny vaše čtenáře do Turecka nejen na letní prázdniny, ale také k objevení dalších možností, jako je naše bohaté kulturní dědictví, zimní sporty, zdravotnictví, a to vše společně s vynikající pohostinností.
Při hovoru s českým premiérem Petrem Fialou
Jaká je v současné chvíli situace ohledně vstupu Turecka do Evropské unie?
Členství v EU zůstává naším hlavním strategickým cílem. Současný náročný vývoj, jak na regionální, tak světové úrovni, poodhaluje, jak důležitá je spolupráce mezi Tureckem a EU, a jasně ukazuje, že členství není v této chvíli volba, ale nutnost. Proces přijetí je základem vztahů Turecka s EU. Litujeme ale toho, že jednání o našem členství byla pozastavena z politických důvodů. V současné chvíli jsme se propracovali šestnácti kapitolami procesu o přijetí, přičemž jedna jediná z pětatřiceti kapitol byla dočasně uzavřena, osm jich zablokovala Evropská rada, šest vetovalo Řecko a Kypr. Bohužel tím, že Evropská unie víceméně nechá Řecko dělat si, co chce, pod záminkou „solidarity v EU“, se všechny aspekty vztahů mezi Tureckem a EU nadále kazí. Jsme toho názoru, že znovuoživení vztahů mezi Tureckem a EU a jejich posunutí vpřed by prospělo oběma stranám rovným dílem, hlavně když vezmeme v potaz náročné geopolitické podmínky nejen v Evropě.
Turecko je klíčovým partnerem EU mimo jiné v oblasti migrace. V dnešní době hlavně ve spojitosti s válkou na Ukrajině...
Během evakuace jsme podpořili jak Ukrajince, tak státní příslušníky třetích zemí. Tisíce Ukrajinců vstoupily do naší země skrze zjednodušené vízum a pasové řízení. Otevřeli jsme žádosti o mezinárodní ochranu pro ty, kteří utíkají z Ukrajiny a jsou v ohrožení. Poskytli jsme jim střechu nad hlavou a pokryli jejich základní potřeby. V minulosti bylo Turecko vždy bezpečným útočištěm pro lidi různých národností, náboženského přesvědčení, ras i etnických příslušností. Pomoc potřebným je nedílnou součástí našeho dědictví.
S českým ministrem zahraničí Janem Lipavským
Vidíte nějaké řešení tohoto válečného konfliktu?
Od samého začátku konfliktu prosazujeme, že řešení se dá dosáhnout jedině mírovým jednáním. S tímto přesvědčením jsme také v březnu 2022 uspořádali setkání obou stran na nejvyšší úrovni. Druhý rok války se blíží ke konci a my stále trváme na tomto přístupu. Zachránili jsme mnoho životů tím, že jsme přesvědčili obě strany k výměně zajatců. Obilný koridor, který jsme společně se Spojenými národy zřídili, nejenže pomohl jak Ukrajině, tak Rusku, co se exportu jejich produktů týče, ale také zajistil přístup k jídlu pro miliony lidí v Africe a Asii. Další protahování války jen zvýší riziko nového vystupňování konfliktu a bude nadále komplikovat bezpečnostní dynamiku. Těmto rizikům by se dalo nejrychleji předejít, kdyby se našlo spravedlivé a trvalé řešení celého konfliktu. My stále doufáme, že ve finále nastanou takové podmínky, které znovu obnoví cestu diplomacie. Přece jen Černomořská obilná iniciativa, která trvala jen rok a zmírnila celosvětovou potravinovou krizi, nám ukázala, čeho by obě strany mohly dosáhnout, kdyby daly šanci diplomacii.
V Česku žijete už více než čtyři roky, myslíte si, že naše národy mají něco společného, co se nátury týče?
Máme toho spoustu společného. Jak Turci, tak Češi jsou pohostinní, pracovití a věrní svým závazkům. Nenechají se zatlačit do kouta, protože jsou pyšní na svou samostatnost a svobodu, co slíbí, to také dodrží. Také rádi navzájem navštěvují své země. Přátelství a spojenectví jsou důležitá jak pro Turky, tak pro Čechy.
Kdysi jste se nechal slyšet, že s rodinou rádi žijete v Praze. Už jste měl možnost poznat nějaká další místa v Česku?
Samozřejmě už jsme navštívili mnoho částí této krásné země, i přes omezení v covidové pandemii. Karlovy Vary a Český Krumlov jsou jedna z našich nejoblíbenějších míst. Také jsme si užili návštěvu Pardubic, Valašského Meziříčí a Hodonína, kde jsou pohřbeni padlí turečtí vojáci, kteří byli vysláni v první světové válce, aby podpořili naše spojence v Rakousku-Uhersku, a mnoho dalších krásných měst. Nicméně máme pořád ještě seznam míst, která bychom chtěli navštívit. Na prvním místě je Národní park České Švýcarsko, kam bychom se chtěli podívat letos v létě.
STOLETÁ VÝROČÍ
V roce 2023 uplynulo sto let od vyhlášení Turecké republiky. V roce 2024 se bude slavit sto let od navázání diplomatických vztahů mezi Tureckem a Českem. „Turecko přikládá velkou důležitost bilaterálním vztahům s Českem, stejně tak jako naší spolupráci s mezinárodními organizacemi. Pevně věřím že spolupráce a přátelské vztahy mezi našimi zeměmi se budou v nadcházejících letech dále vyvíjet a posilovat. Ať žije turecko-české přátelství a spojenectví!“ říká Egemen Bağış.
CV BOX
Egemen Bağış (narodil se v roce 1970 v Bingölu) je už od roku 2019 velvyslancem Turecké republiky v Česku.
Je bývalý člen tureckého parlamentu a bývalý ministr pro EU a hlavní vyjednavač Turecka při přístupových jednáních s Evropskou unií.
Kdysi také zastával roli prezidenta Federace turecko-amerických asociací, což je zastřešující organizace tureckých Američanů se sídlem v New Yorku.
Je držitel titulu bakaláře umění v oboru řízení lidských zdrojů a také magisterského titulu v oboru veřejné správy, oba z Baruch College na City University of New York. Také získal titul PhD v oboru Management na Aydın University v Istanbulu.
Je ženatý a má dvě děti.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
