Rozhovory

Dita Charanzová: Jsou před námi velké výzvy

Publikováno: 4. 4. 2022
Autor: Lubor Winter
Foto: Foto archiv Dity Charanzové
logo Sdílet článek

Čtvrt roku máme novou vládu a čeká nás předsednictví EU, kde jsou na stole témata jako Green Deal, migrace a digitální agenda. O českých vyhlídkách v Bruselu jsme mluvili s místopředsedkyní Evropského parlamentu Ditou Charanzovou.

Nedávno jste obhájila post místopředsedkyně Evropského parlamentu. Co to pro vás znamená?

Velmi mnoho. Nejen proto, že se mi tento post podařilo obhájit jako vůbec prvnímu českému europoslanci, ale hlavně proto, že je to jakési vysvědčení, které mi kolegové vystavili za mou dosavadní práci. Nesmírně si jejich podpory vážím. Zároveň mne ale znovuzvolení zavazuje, abych jej pro následující dva a půl roku využila co nejlépe jak ve prospěch instituce, kterou zastupuji, tak i ve prospěch Česka a jeho občanů. Toto druhé období totiž před nás staví velké výzvy. Za prvé – za pár měsíců nás čeká druhé české předsednictví v Evropské unii. Za druhé – začneme v Evropském parlamentu vyjednávat několik zásadních opatření v oblasti zelené agendy, kde se bude hrát o budoucnost české ekonomiky. Navíc v tuto chvíli projednáváme velkou změnu v internetovém prostředí, kde bojuji za práva spotřebitelů a menších firem ve vztahu k velkým platformám, jako jsou Facebook a Google.

Čekáte s novou vládou nějakou změnu priorit ve vztahu Česko–EU?

Tato vláda deklaruje svou zahraniční politiku jako proevropskou, tudíž neočekávám výrazné změny. Zásadním úkolem nového kabinetu by mělo přirozeně být, aby pokračoval v prosazování českých zájmů v Evropské unii. Aby pro nás vyjednal dobré podmínky v rámci tolik očekávaného a diskutovaného Green Dealu nebo při jednáních o směřování vnitřního trhu Unie. Uvidíme, jak schopní vyjednavači naši noví ministři budou, a to nejen v době našeho předsednictví. Andrej Babiš jako premiér měl výhodu v tom, že hnutí ANO je součástí třetí největší frakce Renew Europe, kam patří například francouzský prezident Macron nebo nizozemský premiér Rutte. Takže když přijel do Bruselu, nejprve projednával své priority s těmito protějšky. Naopak premiér Fiala a jeho ODS sedí v minoritní frakci ECR, kde je jeho partnerem jen polský premiér Morawiecki, který má v EU problematické postavení. Petr Fiala tak nebude mít možnost před oficiálními jednáními konzultovat české zájmy s velkými hráči, a to pro něj může být zásadní handicap.

Evropské záležitosti teď bude řešit především trojice Petr Fiala, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Bude to fungovat? Přece jen ODS, Piráti a STAN mají trochu rozdílný postoj k EU...

Upřímně, sama jsem na to zvědavá. Premiér Fiala se v minulosti vyjadřoval kriticky ke Green Dealu a zákazu prodeje spalovacích motorů, naopak Piráti jsou v Evropském parlamentu součástí zelené frakce, která podporuje Green Deal bezpodmínečně a má dokonce vyšší cíle, než které jsou v dnešních legislativních návrzích. V oblasti migrační politiky, která se bude za našeho předsednictví také řešit, hlasují koaliční europoslanci velmi rozdílně. Z těchto všech důvodů je pro mě zatím budoucí evropské směřování vlády poměrně nečitelné.

Jste europoslankyně za ANO, tedy stranu, která je nyní v opozici. Mohou si k vám i přesto přijít zmiňovaní tři pánové pro radu nebo podporu?

Již několikrát jsem v této souvislosti veřejně deklarovala, že dveře do mé kanceláře jsou otevřené. Jsem sice zvolena za hnutí ANO, ale tady v EU bojuji za české zájmy a nejsem zastánkyní toho, aby se na půdu evropských institucí vtahovala domácí politika. České předsednictví je velmi prestižní a zásadní událost, kterou musíme jako země zvládnout a konečně zapomenout na tu velkou ostudu, kdy při prvním předsednictví padla vláda. Je to naše obrovská příležitost, nás všech, ať už je někdo z ODS, nebo třeba z hnutí ANO.

Jak jsme na předsednictví připraveni?

Jsem přesvědčená, že na úřednické úrovni připraveni jsme, ta politická nám ale ještě trochu pokulhává. Hodně se mluvilo – i v zahraničních médiích – o malé jazykové vybavenosti našich ministrů, i o tom, že vládní politici dostatečně neznají fungování unijních institucí. Ministři si budou muset v příštích měsících vytvořit pevné kontakty v Bruselu, protože jen tak budou schopni vyjednat kompromisy nejen v Radě EU, kde sedí dvacet sedm států, ale také v Evropském parlamentu.

Jaké jsou hlavní priority českého předsednictví?

Ty vláda zatím nesdělila, takže oficiálně známy nejsou. Nicméně je jasné, že budeme muset řešit Green Deal. Z českého pohledu bude klíčové vyjednat kompromis, který vezme v potaz náš energetický mix, možnosti českého průmyslu a byznysu a v neposlední řadě dopady této politiky na naše občany. Zatím ale nemáme jasně nadefinovanou českou pozici. Premiér hodlá v EU bránit jadernou energii, Piráti v Evropském parlamentu ovšem pro rozvoj jádra, které je pro Česko zcela zásadní, vůbec nehlasovali. Z dalších témat je na pořadu opět migrace; uvidíme, jaké bude mít vláda v této oblasti priority i s ohledem na to, kdyby se zhoršila situace na Ukrajině. Potenciálně by se nám tu totiž mohla otevřít nová východní migrační cesta. Dále půjde zejména o digitální agendu a také další témata, která se vynoří v závislosti na aktuálním světovém dění. Agendu samozřejmě rovněž ovlivní to, co se schválí nebo naopak otevře v průběhu současného francouzského předsednictví.

Blíží se závěr Konference o budoucnosti Evropy. V jejím rámci se měli řadoví občané EU vyjadřovat k fungování a dalšímu směřování EU. Přinesla nějaká zjištění, která vás překvapila? A jak jsme my, Češi, využili možnosti říct si to své? Podle mého názoru měla konference v Česku velice mizernou propagaci...

První část konference končí, nyní vstupujeme do fáze, která se zaměří na výběr nejzajímavějších návrhů opatření od občanů. Jsem ráda, že nápadů je opravdu hodně, osobně se mi například líbí myšlenka vzniku digitální evropské občanky a také skoncování s tzv. neodůvodněným zeměpisným blokováním (geo-blocking), kvůli kterému dnes nemůžeme využívat některé služby na internetu, protože jejich provozovatel to nedovoluje (jde například o sledování zahraničních televizních programů). Češi měli možnost se vyjádřit jak formou internetové platformy, která k tomu vznikla, tak i v rámci občanských panelů, kde se setkávali fyzicky.

Co se týče aktivity našich občanů, statisticky jsme patřili spíše do průměru. Menší zájem o evropské otázky je v Česku dlouhodobý problém a zatím jsme bohužel nenašli recept, jak se s ním vypořádat. I proto bych chtěla otevřít na první pohled dost zkostnatělé evropské instituce lidem, zvát je do Štrasburku a Bruselu, debatovat s nimi, vysvětlovat jim, co vlastně děláme, a i nadále se jich ptát. Ptát se, jakou chtějí Evropu a co by rádi na té současné změnili. Unie ovlivňuje náš každodenní život, a proto je tato debata velmi důležitá.

CV

Dita Charanzová je diplomatka, manažerka, konzultantka a bývalá vysoká státní úřednice věnující se otázkám Evropské unie. Od července 2014 je poslankyní Evropského parlamentu (nestraník za ANO), od července 2019 pak jeho místopředsedkyní.

Narodila se 30. dubna 1975 v Praze. Vystudovala VŠE v Praze a později absolvovala i diplomatickou akademii v Madridu.

Osm let působila v diplomatických službách, z toho čtyři roky na Stálém zastoupení ČR při EU.

V Evropském parlamentu se věnuje hlavně třem oblastem: ochraně spotřebitele, digitální ekonomice a mezinárodnímu obchodu

#Je místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a náhradnicí ve Výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Vedle výborů je členkou čtyř parlamentních delegací: Delegace v Parlamentním shromáždění EU – Latinská Amerika (EUROLAT), Delegace pro vztahy s Mercosurem, Delegace pro vztahy se skupinou afrických, karibských a tichomořských států (CARIFORUM) a Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU–Arménie, EU–Ázerbájdžán a EU–Gruzie.

#Žije v Praze. Se svým partnerem Tomášem Bočkem má dcery Sophii a Miu. Hovoří anglicky, francouzsky, rusky a španělsky.

Předsednictví

Předsedající stát na půl roku do značné míry určuje agendu jednání Rady EU, a to od expertní po politickou úroveň. Určuje, jaké legislativní návrhy budou projednávány, jakým tempem a směrem se budou diskuse ubírat. Během předsednictví je tak možné upozornit na témata, která jsou pro daný stát klíčová. Během předsednictví Rady EU má předsedající země bezprostřední vliv na veškerou projednávanou legislativu, pořádané vrcholné politické summity i mnoho dalších souvisejících akcí. Česko se předsednictví Rady EU ujme 1. 7. 2022, kdy ho převezme od Francie, a předsednickou zemí bude až do 31. 12. 2022, kdy předsednictví předá Švédsku. (Zdroj: Východiska k prioritám předsednictví ČR v Radě EU; vydal Úřad vlády ČR; redakčně upraveno)

reklama

https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html

Mohlo by vás zajímat

Více článků