Tu krásnou, křehkou a chytrou blondýnku byste možná tipovali na majitelku módního butiku. Skutečnost je ale úplně jiná. Denisa Saková vystudovala finančnictví, pracuje v politice a dva roky byla ministryní vnitra Slovenské republiky.
Jaké to je, být jedním z lídrů strany HLAS – sociálna demokracia, zdaleka nejpopulárnější strany na Slovensku, a mít do řádných voleb tři roky?
Beru to jako obrovskou zodpovědnost. Být politikem pro mě a mé kolegy není zaměstnání, ale poslání, a máte odpovědnost za celý národ, za jeho obyvatele. A je jedno, jestli sedíte v opozičních, nebo v koaličních lavicích.
Ale v těch vládních koaličních toho můžete ovlivnit mnohem více, zvláště při současném rozložení sil, kdy mají vládní strany ústavní většinu. Neotevírá se vám, jak se říká v Česku, občas kudla v kapse, když vidíte, co současná vláda dělá?
My naštěstí tohle úsloví nemáme, protože to by bylo trochu za hranou. Ale ano, často se mi stane, že nad tím, co dělají vládní strany, kroutím hlavou. Je mi líto, že to musím tak říci, ale poslední měsíce naší vlády jsou plné amatérských a neprofesionálních rozhodnutí. Bohužel to má negativní dopad na celý národ a výsledkem je smutné prvenství Slovenska v počtu mrtvých na covid v poměru k počtu obyvatel a nejvyšší nárůst počtu mrtvých za rok od druhé světové války. Je mi to velmi líto a soucítím s rodinami, kterých se důsledky tohoto vládního amatérismu a neprofesionality takto tragicky dotkly.
Vy, přes tu vzdálenost od řádného termínu voleb, zkoušíte vyvolat referendum, které by volební období mohlo zkrátit a vyvolat předčasné volby. Jak se vám daří sběr podpisů, nutných k vyhlášení referenda? A věříte si, že přes několik předchozích neúspěšných referend by to vaše mohlo být platné?
Máte pravdu, že v minulosti už proběhlo několik referend a všechna byla neúspěšná (s výjimkou referenda o vstupu do EU, pozn, red.). Nejdřív musíte vytvořit petiční výbor a sesbírat tři sta padesát tisíc podpisů, aby mohla být petice předána hlavě státu a ta mohla referendum vypsat. Pokud jde o toto referendum, nebylo to tak, že bychom ho my sami jako HLAS chtěli. Ale my jsme každodenně vyzýváni občany, abychom se současnou politickou situací něco udělali. Abychom pomohli ze žalostného stavu, ve kterém se Slovensko nachází, nejen zdravotnického, ale i ekonomického. Patříme k zemím s nejnižší ekonomickou pomocí pro obyvatele, kteří jsou postiženi protikoronavirovými opatřeními. Velká část domácností na Slovensku je na pokraji ekonomického krachu, protože pomoc je mizivá a v některých odvětvích nulová. A v této situaci nás lidé žádají o pomoc. Jediný legitimní nástroj, který jako opozice máme, je právě pokusit se uskutečnit referendum. Bude pak záležet na samotných občanech, zda účast bude dostatečná, protože k referendu musí přijít většina všech právoplatných voličů a musí vyslovit souhlas, že chtějí předčasné ukončení tohoto volebního období a předčasné volby.
Když přinesete paní prezidentce tři sta padesát tisíc podpisů, vypíše referendum?
Paní prezidentka už avizovala, že se obrátí na Ústavní soud a vypsat referendum se rozhodne po jeho verdiktu.
V jaké fázi jste se sběrem podpisů?
V tuto chvíli, kdy spolu hovoříme, evidujeme přibližně tři sta tisíc podpisů a přicházejí nám doslova pytle s dalšími petičními archy. Podpisy přibývají až nečekaně rychlým tempem. A je možné, že do konce dubna budeme mít podpisy sesbírány.
Vraťme se teď o tři roky zpět, kdy jste v dubnu 2018 přebírala post ministryně vnitra. Bylo to v době po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky, kdy byly ulice a náměstí plné protivládních demonstrací a vyšetřování vraždy mělo daleko ke zdárnému výsledku. Nebylo v této situaci převzetí tohoto křesla politické harakiri?
Ano, byla to výzva a za historii samostatného Slovenska asi nebylo víc horké ministerské křeslo než to, do něhož jsem usedla. Na ministerstvu vnitra jsem v té době pracovala už asi deset let a ve chvíli, kdy jsem dostala tuto nabídku, jsem byla státní tajemnicí. Přijala jsem ji hlavně proto, že jsem cítila zodpovědnost vůči mým kolegům, se kterými jsem deset let pracovala a s nimiž jsme uskutečnili mnoho úspěšných projektů. Vzala jsem tu funkci, abych se pokusila podržet v těžkých časech, kdy se na ministerstvo a hlavně na policejní sbor valila obrovská vlna kritiky, včetně mediálního lynče. A samozřejmě jsem se chtěla pokusit vrátit ministerstvu dobrou pověst, kterou mělo v předchozích letech.
Když jste odcházela, měla jste pocit, že se vám to povedlo?
Společně s premiérem Peterem Pellegrinim jsme měli tři priority: vyšetřit vraždu Jána Kuciaka a jeho snoubenky, uklidnit nálady ve veřejnosti a vrátit Slovensku pověst v zahraničí. A už po pěti měsících od mého nástupu jsme první bod splnili – vrazi Jána Kuciaka a jeho partnerky byli za mřížemi.
Po volbách jste společně s Peterem Pellegrinim vystoupili ze SMERu a založili svoji stranu HLAS – sociálna demokracia. Jak se dnes snášíte s bývalými kolegy? Jste spolu na kordy?
Za sebe i za své kolegy mohu říci, že spolupráce s bývalými kolegy ze SMERu je velmi profesionální a kolegiální a vládne mezi námi přátelská atmosféra.
Dokážete si tedy představit, že byste po případných vítězných volbách vytvořili se SMERem vládní koalici?
Na Slovensku máme takové úsloví: „Neporcuj medvěda, který běhá po lese.“ Volby tu nejsou, my jsme ještě nedosáhli volebního výsledku a o ničem jako koalice ani nespekulujeme. Jediné, co můžeme vyloučit, a to říkáme jasně, je, že nebudeme spolupracovat s žádnou stranou, která má extremistické názory, jako například Ľudová strana Naše Slovensko.
Autor je redaktorem Deníku
Hory Denisa miluje. Na snímku po výšlapu na Kráľovu hoľu.
CV BOX
Denisa Saková (narodila se 17. dubna 1976 v Nitře) je bývalá ministryně vnitra ve vládě Petera Pellegriniho.
Vystudovaná ekonomka pracovala po roce 2000 v IT sektoru. Od roku 2007 působila na ministerstvu vnitra, nejdříve jako ředitelka sekce informatiky, pak jako vedoucí služebního úřadu. Podílela se významně na úspěšných přípravách Slovenska na vstup do Schengenského prostoru.
V roce 2016 kandidovala za SMER do parlamentu, byla zvolena poslankyní, ale postu se vzdala, protože se stala státní tajemnicí ministra vnitra.
V dubnu 2018 byla jmenována ministryní a v čele rezortu působila až do března 2020. V únorových volbách byla za SMER znovu zvolena poslankyní, v létě 2020 přešla do nové strany HLAS-sociálna demokracia v čele s Peterem Pellegrinim. Hlas je v současnosti nejpopulárnější strana na Slovensku s podporou asi 23 % voličů.
Denisa Saková je rozvedená a má syna.
POLITIKA I DOMÁCNOST
Poslanci se v parlamentu pohádají, ale pak spolu klidně jdou na pivo. A poslankyně? „V parlamentu nás žen mnoho není, ale na kávičku spolu chodíme rády,“ říká Denisa. „S kolegyněmi z koalice, neříkám úplně se všemi máme přátelské vztahy. A bavíme se nejen o politice, ale i o domácnosti nebo výchově dětí. Ženy někdy dokážou být v některých věcech pragmatičtější. Ani se tak tvrdě nenapadáme, čemuž jsem ráda.“
Ještě coby ministryně vnitra se svým českým protějškem Janem Hamáčkem.
reklama
