Rozhovory

David Kasal: Ve sněmovně potřebuji mít tvrdé lokty

Publikováno: 7. 7. 2021
Autor: Šárka Jansová
Foto: Foto archiv Davida Kasala
logo Sdílet článek

MUDr. Davida Kasala, primáře Dětského a novorozeneckého oddělení v Chrudimské nemocnici a poslance za hnutí ANO, jsem zastihla po noční službě. Probrali jsme miminka, sněmovnu i letní čas a pan poslanec za celou dobu nedal najevo únavu.

V nemocnici řídíte, organizujete a zodpovídáte za odbornou lékařskou činnost lůžkových i ambulantních částí, včetně odborných ambulancí Dětského a novorozeneckého oddělení. Stává se, že na některé složité případy už nestačíte?

Jsme typické dětské a novorozenecké oddělení okresního typu, naše ambulance i lůžkové oddělení zvládá ošetřit většinu dětských pacientů. Obrazně řečeno oddělujeme „zrno od plev“. Tedy řešíme spektrum chorob, které jsme schopni zvládnout a ve chvíli, kdy je onemocnění dítěte závažné a vyžaduje speciální péči, předáváme ho do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Zdravotnictví je hodně o penězích, jak řešíte ekonomické potíže?

Než nás v roce 2015 sloučili s ostatními čtyřmi nemocnicemi v našem kraji (PK) do jednoho konglomerátu, měl jsem sponzory oddělení, třeba na počítačové vybavení v nemocnici. Může ale trvat až rok, než se vybaví darovací smlouva. Tak jsem pomohl sám sobě. Za své peníze jsem koupil třeba odsávačku pro novorozence, nebo vybavení novorozeneckého a dětského oddělení. Stejně tak jsem z vlastních prostředků na začátku pandemie vybavil naši nemocnici v Chrudimi rouškami za sto šedesát tisíc.

Když čtu váš pracovní životopis, napadá mě, jak můžete stíhat tolik náročných funkcí. Nebylo by lepší být jen tím primářem?

Jen zdánlivě. Pro mě jsou stěžejní tři funkce, a to primář, člen VZP a poslanec. Díky téhle unikátní kombinaci mám přehled o celém zdravotním systému. V nemocnici pracuji přímo v terénu, podněty z terénu slouží ke zlepšení práce zdravotní pojišťovny, která proplácí poskytnuté zdravotní služby zdravotnickým zařízením a v Praze ve sněmovně se snažím ohlídat zákony. Nikdo mě nemůže opít rohlíkem, protože vím, jak to chodí v praxi. Další výhoda tolika funkcí je pragmatická. Tři týdny jsem v nemocnici jako primář a doktor a tři týdny v Praze jako poslanec a úředník. Díky tomu nemám syndrom vyhoření.

Ten rozdíl je patrný. U miminek jste takový „rozněžnělý“, zatímco ve sněmovně potřebujete mít ostré lokty...

To je pravda. Medicínu si maximálně užívám a moc mě těší, když se na mě tříměsíční dítě usmívá od ucha k uchu a maminka mi říká: „Jak vy to děláte? Takhle se nesměje ani na svýho tátu!“ (směje se) Je fakt, že mám v sobě asi něco, co ty dětičky dokáže uklidnit. Přijde mi to přirozené, nějak o tom nepřemýšlím. Ve sněmovně to je jiné, tam potřebuji mít tvrdé lokty, argumenty, emoce, tam jdu pokaždé s kůží na trh a musím být přesvědčivý, rozhodný a někdy i tvrdý v rozhodování.

Když už jsme u toho, jaké máte vlastnosti? Dokážete sám sebe zhodnotit?

Jsem pracovitý, až to hraničí s workoholismem. Jsem důsledný, pečlivý a snažím se být spravedlivý. Umím pochválit své zaměstnance, a když si to zaslouží, dát jim nějakou korunu navíc. Na druhou stranu vím, že dokážu být v některých situacích dost nepříjemný. Zvlášť když někdo opakovaně porušuje zásady. Nebo nedodržuje správné postupy v práci. Na politika mám jednu nepříjemnou vlastnost – poměrně dost si pamatuji.

Působíte i v alergologické poradně. Spousta alergiků tvrdí, že pandemie a nošení roušek zmírnila nebo dokonce zbavila některé lidi alergie na pyl. Je to možné?

Nejen to, už na začátku jsem tvrdil, že díky těm protipandemickým opatřením neproběhne ani klasická chřipková epidemie. A opravdu tady žádná nebyla, z čeho také, když všichni nosili roušky a myli si ruce dezinfekcí. Neměla se jak přenášet. S alergií to je podobné, pyl se nedostal na sliznice. Opravdu sleduji, že alergiků na pyl výrazně ubylo, nebo mají menší potíže. Zjednodušeně to funguje tak, že po senzibilizaci (kontaktu s alergenem) si paměťové buňky pamatují, že vám něco „vadilo“ a přišla na určitou látku nepřiměřená reakce. Když se s tím alergenem setkáte znovu, reakce se zase dostaví a může být silnější. Jenže taková rouška nebo respirátor jsou dostatečně schopné zachytit třeba pylová zrna, to se k vám nedostane, což může vést i k vyhasnutí alergické reakce! Pořád jsme součástí přírody a ta nás ovlivňuje, stejně jako my ji. Mimochodem pandemie zamezila i dalším věcem, třeba takovému tajnému setkávání se s milenkami, či milenci. (směje se) A také ukázala na některé díry v zákonech.

A jsme u zákonů, a ty se tvoří ve sněmovně, kde od podzimu bude zase všechno jinak. Jak vidíte působení ANO za ty poslední čtyři roky?

Myslím si, že nelze brát současnou vládu jen prizmatem pandemie, protože se jí vyčítá ledacos, snad včetně toho, že tady vůbec nějaký koronavirus je. Jedni tvrdí, že jsme v opatřeních byli moc mírní a druzí, že jsme byli zbytečně tvrdí. Byl to ale stav, který nikdy nikdo z nás nezažil. Já bych to viděl tak, že i přes všechny složitosti, které za doby pandemie nastaly, se lidem v Česku žije lépe. Došlo třeba ke zrušení superhrubé mzdy, která přinesla všem lidem na jejich osobní účty větší množství financí. Mysleli jsme i na učitele, kteří získali postavení, které jim dlouhodobě patří. Nezapomněli jsme na důchodce, kterým byl navýšen výrazně důchod. OSVČ mohou od roku 2021 využívat paušální daň, díky které nemusí každoročně vyplňovat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Došlo k nastartování digitalizace v řadě oborů v české republice. Rozhodně se nemáme jako ANO za co stydět. Věřím, že to občané naší republiky ocení.

Jak vnímáte dvě koalice, které jdou společně do voleb?

Historická zkušenost je jasná. Když jdou dvě velké koalice do voleb, je to pokus za každou cenu porazit ANO. A vzhledem k tomu, že do jednotlivých stran jako poslanec vidím, spíš se obávám nestability. Popravdě si nedovedu představit, že by těch pět stran mělo spolu vytvořit vládu, je tam mnoho protichůdných názorů.

S jakou osobní vizí jdete do voleb?

Chci zúročit získané zkušenosti, znalosti a kontakty ve zdravotnictví k dokončení digitalizace VZP a nastavení základních parametrů telemedicíny. Současná epidemie jasně ukázala, že zdravotnictví musí být řízeno z jednoho místa, tedy z pojišťoven, a musí být co největší propojenost jednotlivých ZZ na podkladě bezpečné digitalizace. Plánuji dokončit rozdělanou práci ohledně dětí s poruchou autistického spektra a pacientů se vzácnými chorobami, kterým se věnuji posledních sedm let. V oblasti zdravotnictví, zvláště v současné velmi napjaté době, je řada problémů, a tím i výzev, které bude nutné v krátké budoucnosti systémově řešit. Dále bych se chtěl věnovat systémovým změnám při řešení zdravotně sociálního pomezí, jde o zjednodušení a postupné sjednocení těchto oblastí. Využil bych k tomu materiál, který jsem pomáhal připravit v posledních třech letech.

CV BOX

MUDr. David Kasal (narodil se 1. ledna 1969 v Chrudimi) je lékař a poslanec za hnutí ANO 2011.

Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii J. E. Purkyně, obor všeobecné lékařství a přešel na civilní Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Má atestace II. stupně z oboru pediatrie.

V roce 2017–2018 se účastnil na ADVANCE Healthcare management institute exkluzivního studijního programu Master of healthcare Administration, zdravotnický management, ekonomika a právo.

Osmadvacet let působí v Chrudimské nemocnici, nejdříve jako lékař na dětském oddělení. Od roku 2004 je zde ve funkci primáře dětského a novorozeneckého oddělení. Je členem Správní rady VZP a Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

Poslancem je od roku 2013, do roku 2017 byl také místopředsedou výboru pro zdravotnictví a tři roky působí jako předseda podvýboru pro prevenci, přednemocniční péči a práva pacientů. Jedenáctým rokem je zastupitelem města Chrudimi, v letech 2010 až 2012 byl i radním.

Téměř dvacet let hrál fotbal za SK Chrudim, od roku 2011 je členem vedení a lékařem futsalového klubu Era-Pack Chrudim. Je rozvedený, má čtyři děti.

Vládní výbor

David Kasal je sedm let členem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, řešící problematiku osob s PAS – poruchou autistického spektra. „Za těch sedm let se změnilo hodně. Přicházel jsem v situaci, kdy se nevědělo, kolik dětí autismem trpí, ne každý pedopsychiatr dokázal takovou poruchu rozpoznat. Někdy byl i neadekvátní přístup rodičů k takovým dětem,“ říká. V současné době začínají i díky němu v Česku s ABA terapií, která je součástí třísemestrální výuky na Masarykově univerzitě v Brně. Jedná se o aplikovanou behaviorální analýzu, která je zaměřená na redukování „nevhodného“ chování a jeho nahrazování „správným“ chováním. Toho se docílí intenzivním sezením s terapeutkou. „Jde nám o to, aby byla částečně proplácená zdravotní pojišťovnou. Tato metoda je založená na důkazech, i když netvrdím, že je jediná správná. Pokud je ale včas nasazená, až 47 % dětí může zvládat věci běžného života, aniž by musely mít speciální dozor. Navíc vládní výbor připravil na Úřadu vlády dva materiály, kterými řešíme komplexně problémy dětí i dospělých s poruchou autistického spektra. Jde o školení pracovníků, kteří se s nimi setkávají na úřadech, ve zdravotnictví, ale třeba i u policie, a tam všude by měl být alespoň jeden člověk, který bude umět s těmito lidmi jednat.“


reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků