Setkat se s o generaci mladším člověkem, kterému se nejen podařilo živit se tím, co ho baví, ale dokonce vést i perspektivní firmu, je osvěžující. O to víc, když vidíte, s jakým zápalem o své činnosti mluví. Přesně takové setkání bylo s vedoucím projektů TGM Help Davidem Holubem.
Kdy jste se poprvé setkal s 3D tiskem? A jak to na vás zapůsobilo?
Bylo to díky televiznímu pořadu, kde byl prezentován tisk z plastu. Po zhlédnutí reportáže se mi hlavou honila myšlenka, kolik možností má tato nová technologie a co všechno by mohla v budoucnosti nabídnout. Začal jsem hledat víc informací a postupně odkrýval varianty a možnosti, které se v této oblasti skrývají.
Co bylo tím prvním, co jste si sám vymyslel a vytiskl? A máte to ještě schované?
Prvním produktem, který jsem si vytiskl, byla figurka z filmu Star Wars. Vzhledem k mé zálibě − sbírání filmových a komiksových figurek − jsem byl nadšený, když na mě z tiskárny koukala miniatura Darth Vadera. Od té doby mi tahle figurka zdobí pracovní stůl.
Kdy vás napadlo, že to je obor, kterým se chcete živit?
Nápad na podnikání v oblasti 3D tisku vznikl dohromady s mým tátou. Delší dobu jsme společně sledovali vývoj v tomto odvětví a jeho rychlý růst v různých sférách. Hlavním impulzem pak byla návštěva veletrhu aditivních technologií Formnext, kde jsme mohli porovnat a naživo vidět téměř veškeré dostupné druhy 3D tisku. Po této zkušenosti se zdálo až neuvěřitelné, jak daleko a jakým tempem se tato technologie vyvíjí a stále posouvá. Zde jsme se rozhodli, že tato technologie má budoucnost a že chceme být součástí tohoto světa.
Takže s rodiči nebyl problém, že by vás směrovali někam jinam?
Rodiče se sami o tento sektor velmi zajímají a vždy mě v tomto úmyslu podporovali. Poskytli mi veškeré zázemí a možnosti, abych mohl svůj nápad realizovat. Bez jejich pomoci by to bylo značně obtížnější a za to jsem jim velmi vděčný.
Na co se v oblasti 3D technologií nejvíc zaměřujete?
Naším hlavním zaměřením je tisk zubních náhrad. Momentálně máme v naší laboratoři dva stroje s různými technologiemi 3D tisku. První pracuje s kovovým práškem a pomocí laseru ho spéká po jednotlivých vrstvách, čímž vzniká finální produkt. Druhý pracuje s tekutinou, tzv. resiny, které jsou UV reaktivní, a za pomoci UV lampy tak postupně bodově vytvrzuje jednotlivé vrstvy. Díky těmto rozdílným technologiím jsme schopni nabídnout širokou škálu produktů a svou rychlostí a kvalitou zpracování značnou flexibilitu ve výrobních termínech. Dalším odvětvím, které momentálně testujeme a chtěli bychom nabízet, je tisk šperků a možnost si je přizpůsobit dle vlastního vkusu. 3D tisk v této výrobě nabízí nové a téměř neomezené možnosti, čímž mohou vznikat unikátní kousky, které doposud nebylo možné vyrobit.
Přicházejí stále nové materiály či technologie, nebo se už 3D tisk ustálil?
3D tisk jako takový je poměrně stará technologie, je tu už od 90. let. Jeho současná podoba se však formuje až v posledních letech. Rychlost, se kterou se tato technologie vyvíjí, je obrovská, a proto na trhu vzniká velká konkurence a velké množství firem, které se o toto odvětví stále více zajímá a angažuje se v různých oborech. Momentálně existuje několik druhů 3D tisků, které si hledají své místo na trhu a usazují se tak ve výrobních procesech. Stále se hledají a vyvíjejí nové technologie a nové materiály, ale už teď je 3D tisk schopný nabídnout většinu běžně dostupných materiálů a velice kvalitně tyto materiály zpracovat do potřebné podoby. Velkou skupinu ve 3D tisku tvoří i „hobbysté“, kteří tento sektor dělají dostupnější pro širokou veřejnost, a vytvářejí tak všeobecné povědomí o možnostech této technologie.
Rozvětvuje se tento obor tak, že už bychom v něm měli rozlišovat nějaké „podskupiny“, nebo je to stále prostě
3D tisk?
Hlavním rozdílem mezi jednotlivými 3D tiskárnami je způsob, jakým zpracovávají jednotlivé materiály. Asi nejrozšířenějším a nejdostupnějším typem jsou tzv. „FDM“ (Fused deposition modeling) tiskárny, které pracují hlavně s plastem. Využívají tiskovou hlavu, do které vstupuje v podobě tenkého drátu tiskový materiál, který zde zkapalní a poté je po vrstvách nanášen a vytvoří produkt. Výhodou tohoto druhu tiskárny je cenová dostupnost a jednoduchá obsluha, i proto si našel své místo mezi širokou veřejností. Dalším druhem je tzv. „SLA“ (Stereolithography), tedy metoda, která je nejstarším typem 3D tisku. Pracuje s kapalným resinem, do kterého bodově prosvěcuje laserový paprsek, který mění resin do pevné podoby. Tato technologie je už dražší na pořízení a pro běžné uživatele tedy ne příliš atraktivní. Posledním a nejznámějším typem je tzv. „SLS“ (Selective laser sintering). Ten využívá laserového paprsku, který cíleně zaměřuje na práškové lože, spéká jednotlivá zrna kovového prachu, a tím formuje finální produkt. Tato technologie je náročná na obsluhu a drahá na pořízení.
Kterou oblast 3D tisk nejvíc proměnil? A ve které má do budoucna největší potenciál?
Dá se říct, že se hranice i uplatnění 3D tisku stále hledají a testují. Obrovský přínos je v možnosti uzpůsobení výrobku dle potřeb zákazníka bez nutnosti výroby forem, speciálních pomůcek atd. Z tohoto důvodu se 3D tisk začíná probojovávat například do zdravotních organizací. S jeho možnostmi je snadné vytvářet třeba kloubní nebo kostní náhrady přímo na míru pacientovi. Dalším sektorem, ve kterém se 3D tisk začíná hojně užívat, je tisk zubních náhrad. Jako u běžné medicíny i zde je obrovským benefitem stoprocentní přizpůsobení produktu potřebám a představám klienta. Oproti běžné výrobě je 3D tisk schopen vyrábět rychleji, efektivněji a levněji. Poslední odvětví, které určitě stojí za zmínku, je automobilový a letecký průmysl. Výrobci profitují hlavně z možnosti tvoření vnitřních struktur v produktu, takže mohou optimalizovat pevnost a zároveň redukovat váhu dílů. To dodnes nebylo pomocí běžného obrábění téměř možné, nebo to vyžadovalo dlouhé a nákladné procesy.
Jaké jsou největší rozdíly mezi klasickými obráběcími či podobnými postupy a 3D tiskem?
Oproti běžným postupům výroby je 3D tisk více flexibilní a nabízí možnost realizovat projekty v jednom kroku. To samozřejmě výrazně snižuje náklady. Ve 3D tisku téměř neexistují limity, které by omezovaly podobu konečného produktu. Je zde možnost například v jednom tisku vytvořit pohyblivý kloub, který je již usazen přímo v pevném pouzdru. Dalším benefitem 3D tisku je rychlost. U 3D tisku je možnost mít finální produkt v řádu minut, maximálně hodin, záleží na typu tiskárny a velikosti tištěného produktu. Některé materiály potřebují pouze drobné úpravy po dotištění, jako například dotvrzení v UV peci, opískování pro vyhlazení povrchu a podobně. Dalším faktorem, který hraje ve prospěch 3D tisku, je jeho přesnost. Kvalitní tiskárny pracují s přesností pár mikronů. Toho se u běžného obrábění docílí jen velmi těžko a prodlužuje to tak čas nutný pro výrobu. 3D tisk je i velmi úsporný. Tiskárny spotřebují výhradně materiál nezbytně nutný pro vytvoření produktu, a tím minimalizují odpad. Většinu materiálů pro tiskárny je navíc možné při správném postupu a dodržení předpokladů pro jeho znovupoužití i recyklovat. Největším omezením je asi momentálně komplikovanost v kombinování materiálů v jednotlivých strojích. Každý druh 3D tisku je vždy určen pro práci s určitým typem materiálů, ať už to jsou kovy, plasty či různé druhy pryskyřic. Pokud má tedy člověk k dispozici jen jeden druh tiskárny, je obtížné nabídnout zákazníkům široké portfolio produktů.
David s otcem ukazují tiskovou platformu, na které jsou vytištěné můstky a korunky z materiálu CoCr.
CV BOX
David Holub (narodil se 20. března 1996 v Praze) je vedoucím projektů rodinné firmy TGM Help s.r.o., zabývající se profesionálním 3D tiskem.
Vystudoval Italské gymnázium a poté italianistiku na FF UK. Poté pomáhal v kovovýrobě u rodičů. Pracoval s 2D laserovým řezacím strojem, kreslil a programoval pro tento stroj výrobu, pracoval i s ohraňovacím lisem.
Je svobodný (ale jak sám podotýká, tak zadaný), bezdětný.
Zajímají ho veškeré moderní technologie, fotbal, golf, filmy, četba a počítače.
Zálibu v golfu sdílí David i se svou přítelkyní Sarou.
David Holub: 3D’s Printing Boundaries Haven’t Been Defined Yet
Meeting a generation younger person who not only has managed to make a living from what he enjoyes, but even run a promising company, is to say the least refreshing. All the more so when you see the enthusiasm with which he talks about his activities. This is what the meeting with TGM Help Project Manager David Holub was like.
When did you first come across 3D printing? And what did you make of it?
It was thanks to a TV show where they presented a plastic print. After watching the coverage, the thought crossed my mind of how many possibilities this new technology has and what it could offer in the future. I started looking for more information and gradually discovered the options and possibilities this area offers.
What was the first thing you came up with and printed yourself? And do you still have a copy?
The first product I printed was a Star Wars miniature figure. I love collecting movie and comic book figures – so I was thrilled when a miniature of Darth Vader popped out from the printer. This miniature has been proudly standing on my desk ever since.
When did it click for you that this is what you want to make a living from?
The idea for a 3D printing business came together when talking with my dad. We’d been following developments in this sector and its rapid growth in various areas for a long time. The main impetus was a visit to the fair of additive manufacturing Formnext, where we were able to compare and see almost all available types of 3D printing in person. After this experience, it seemed unbelievable how far and at what rate this technology was evolving and constantly progressing. That was the point when we decided that this technology has a future and that we wanted to be part of this world.
So there was no problem with your parents who’d prefer you’d pick another direction?
My parents are very interested in this sector and have always supported me in this idea. They’ve provided me with all support possible and opportunities to implement my idea. Without their help, it would be much more difficult, and I am very grateful to them for that.
What do you particularly focus on in 3D technology?
Our main focus is the printing of dental prosthetics. We currently have two machines with different 3D printing technologies in our laboratory. The first works with metal powder and sinters it layer by layer with a laser, creating the final product. The second works with a fluid, of so-called resins, which are UV-reactive, and with the help of a UV lamp, it gradually spot hardens the individual layers. Thanks to these different technologies, we are able to offer a wide range of products and, with their speed and quality of processing, also considerable flexibility in terms of production. Another industry we are currently testing and would like to offer is jewellery printing and the option to customize it. 3D printing in this production offers new and almost unlimited possibilities, which can create unique pieces that were not possible to produce before.
Are new materials or technologies still coming in, or has 3D printing stabilized?
3D printing as such is a relatively old technology, it has been around since the 90s. However, its current form has only been formed in the recent years. The pace at which this technology is evolving is enormous, which is why there is a lot of competition on the market and with that an increasing number of companies that are interested in the industry getting involved in its various subbranches. Currently, there are several types of 3D prints that are looking for their place in the market and thus establishment in production processes. New technologies and new materials are continuously being sought and developed, but 3D printing is already able to offer most of the commonly available materials and process these materials very well into the required form. 3D printing community is also made up of a large portion of 3D hobby designers, who make this sector more accessible to the general public, and thus create general awareness this technology possibilities.
Is this sector branching out in such a way that we should already distinguish some "subgroups" in it, or is it still simply 3D printing?
The main difference between individual 3D printers is the way they process individual materials. Probably the most widespread and most accessible type are the so-called "FDM" (Fused deposition modelling) printers, which work mainly with plastic. They use a print head, into which the printing material enters in the form of a thin wire, which liquefies andt then is applied in layers to form a product. The advantage of this type of printer is affordability and easy operation, which is why it has found its place among general public. Another type is the so-called "SLA" (Stereolithography), the oldest type of 3D printing. That works with liquid resin, into which a spot laser beam shines, which changes the resin into a solid form. This technology is more expensive to purchase and therefore not very attractive for ordinary users. The last but not least is the best-known type, which is called "SLS" (Selective laser sintering). It uses a laser beam, which specifically targets the powder bed, sinters individual grains of metal dust, and thus forms the final product. This technology is difficult to operate and expensive to purchase.
Which area of 3D printing has changed the most? And in which has the greatest potential for the future?
We can say that the boundaries and applications of 3D printing are still being sought and tested. There is a huge benefit in the possibility of adapting the product according to the customer's needs without the need to produce moulds, special tools, etc. For this reason, 3D printing is beginning to make its way into health organizations, for example. You can make, for instance, joint or bone replacements tailored to the patient. Another sector in which 3D printing is beginning to be widely used is the printing of dental prosthetics. As with ordinary medicine, the 100% adaptation of the product to the needs and ideas of the client is a huge benefit. Compared to conventional production, 3D printing is able to produce it faster, more efficiently and cheaper. The last industries that are definitely worth mentioning are the automotive and aerospace industries. Manufacturers benefit mainly from the ability to create internal structures in the product, so that they can optimize the firmness while reducing the weight of parts. To date, this has not been possible with conventional machining, or it has required long and expensive processes.
What are the biggest differences between conventional machining and similar techniques and 3D printing?
Compared to conventional production methods, 3D printing is more flexible and offers the possibility to implement projects in one step. This, of course, significantly reduces costs. In 3D printing are almost no limits that would restrict the appearance of the final product. It is possible, for example, to create a movable joint in one print, which is already attached directly in a fixed socket. Another benefit of 3D printing is speed. 3D printing can make the final product in minutes, a maximum of hours, depending on the type of printer and the size of the printed product. Some materials only need minor adjustments after reprinting, such as UV lamp curing, sandblasting to smooth the surface, and the like. Another factor that favours 3D printing is its accuracy. Quality printers work with an accuracy of a few microns. This is very difficult to achieve with conventional machining and thus prolongs the time required for production. 3D printing is also very economical. The printers consume only the material necessary to create the product, thus minimizing waste. In addition, most printing materials can be recycled if handled properly and reused for recykling. The biggest limitation at the moment is probably the complexity in combining materials in individual machines. Every type of 3D printing is always designed to work with certain types of materials, whether they are metals, plastics or various types of resins. Therefore, if you have only one type of printer, it is difficult to offer customers a wide portfolio of products.
CV BOX
David Holub (born 20th March, 1996 in Prague) is the Project Manager of the family company TGM Help s.r.o, which deals with professional 3D printing.
He graduated from the Italian Grammar school and then in Italian Studies from the School of Arts, Charles University. Then he helped in metal production for his parents. He worked with a 2D laser cutting machine, drew and programmed production for this machine, he also worked with a folding machine.
He is not married (but as he says ‘taken’) and has no children.
He likes all modern technologies; football, golf, movies, reading and computers.
reklama
