Rozhovory

Bronislava Chudobová: Každá firma by měla výzvy stále posouvat

Publikováno: 26. 6. 2021
Autor: Karel Černý
Foto: Foto archiv Bronislavy Chudobové a Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Jazyková agentura Skřivánek je na trhu už více než 25 let a působí v 15 zemích světa. Klienti jsou z různých koutů Evropy, ale i Asie nebo Ameriky. Má zkušenosti i s jazyky, o nichž mnozí lidé nikdy neslyšeli. Přesto lze podle její ředitelky Bronislavy Chudobové dále růst a rozvíjet se.

Na svých webových stránkách píšete, že zajistíte překlady ve více než 80 jazycích. Které jsou z pohledu našince nejexotičtější či nejzvláštnější?

Ještě před nějakou dobou by zněla exoticky čínština nebo arabština, které jsou vzhledem k obchodním stykům nyní mezi překladatelskými agenturami považovány za základ – dá se říct na úrovni překladů z angličtiny či němčiny. Neotřele působí spíše jazyky pobaltských zemí, jako je lotyština, přičemž zrovna Lotyšsko patří dlouhodobě k našim nejúspěšnějším trhům. Přestože v naší kulturní oblasti zní neobvykle gujaratština, amharština, darijština nebo jorubština, používá tyto jazyky více mluvčích než češtinu. V globalizovaném světě se však celosvětově působící překladatelské agentuře nestává, že by se s daným jazykem či nářečím dříve nesetkala, a málokdy nás tedy nějaká jazyková kombinace překvapí.

Setkali jste se někdy se skutečným oříškem typu překlad do (z) jazyka inuitů či nějakých domorodých kmenů?

Ano, například na pobočce v USA jsme obdrželi poptávku na překlad z angličtiny do jazyků Kichwa, Ixil a Tedim (Tedem/Tiddim). Nakonec nebyla realizována, stejně jako neméně zajímavá zakázka na překlad z němčiny do jazyka Tagalog. To ale asi není tak neobvyklá řeč, protože by se dala označit za nářečí na Filipínách. Na německé pobočce jsme měli zajímavou poptávku po německé turečtině, kterou hovoří turečtí přistěhovalci, z českých to bylo například urgentní tlumočení čeština – somálština pro jednu nemocnici, kam se dostavila zraněná Somálka. Oříškem se ale může stát třeba i irština coby jazyk, kterým už mluví jen menšina irské populace. Je postupně vytlačována angličtinou a překladatelů s úzkými specializacemi je málo.

Překládali jste i pro UNICEF...

To šlo mimo jiné o letáky, které se pak distribuovaly mezi různé africké kmeny. Jednalo se většinou o všeobecný informační text s lehkým medicínským přesahem (informace ohledně očkování, případně nutnosti užívání určitých léčiv nebo antikoncepce). Největší problém byla časová náročnost, protože u některých dialektů byly potřeba cca tři dny, abychom zdrojový text vůbec dopravili k překladateli. Kam už to nešlo elektronicky, přišel na řadu nějaký dopravní prostředek, pak ale i celodenní výšlap, po němž byl text fyzicky předán překladateli v „chatrči“, abychom jej pak stejným způsobem dopravili zpět. Asi si  dokážete představit, jaké zavládlo nadšení, když nám UNICEF dva dny po odevzdání napsal, že byla ve zdroji udělána malá změna a tu máme zaimplementovat… Mezi další zajímavé jazyky patří afrikánština, setswanština, zuluština, sesothština, xhoština, čičevština, Shangaan či Bemba.

Určitě dostáváte k překladu nemálo citlivých dokumentů. Máte dostatečně ošetřeno, aby nedošlo k úniku informací, když se k nim dostane víc lidí?

Organizace a překladatelské agentury disponují velkým množstvím citlivých údajů. I přesto některé z nich stále využívají překladové softwary s otevřeným kódováním, díky kterému má poskytovatel takových veřejných služeb celosvětovou licenci k používání, úpravě, šíření i ukládání těchto dat. To samozřejmě není v souladu se zásadami GDPR ani zájmy společnosti zadávající dokumenty k překladu. Nejen z toho důvodu by každá jazyková agentura měla používat zabezpečené prostředí strojového překladu na vlastních serverech, které mohou být v případě potřeby šifrovány, čehož není možné veřejně dostupnými systémy dosáhnout. Ve Skřivánkovi jsme proto vyvinuli – a neustále zlepšujeme – vlastní informační systémy a software pro strojový překlad, díky kterému můžeme garantovat bezpečí klientských dat.

Pracovali jste už i s nějakými utajovanými – třeba vládními – dokumenty?

Působíme mimo jiné jako překladatelská agentura pro OSN a Evropskou komisi a řadíme se tak do úzkého okruhu firem, které dokážou zajistit vysokou úroveň ochrany dat a splnění přísných bezpečnostních norem. Stejně tak v komerční sféře mnohdy pracujeme s citlivými dokumenty, kde může jít o business navazující na přípravu patentů, a hlavně léta výzkumů, práci celých týmů. Proto vždy uděláme raději více a nebojíme se v oblasti bezpečnosti dat přesáhnout běžné standardy.

Pokud překládáte citlivé dokumenty, jaká je forma jejich přenosu? Používá se například heslování, nějaké kryptování, klíče apod.?

Máme vlastní interní zabezpečovací systém, který nevyužívá žádné veřejně přístupné úložiště, právě z důvodu ochrany dokumentů. Náš software pro strojový překlad využívá vlastní systém šifrování. Pro speciální projekty navíc vytváříme nejen návrh komplexního zabezpečení celého workflow, ale poskytujeme také možnost vytvoření vlastního serveru, na kterém probíhá projekt ve speciálním režimu – vše se zpracovává na jednom místě se zabezpečeným přístupem bez připojení na internet.

Jsou i sami zadavatelé dost obezřetní, nebo si rizika (například prostého odeslání otevřeného souboru mailem) příliš neuvědomují?

Je to velmi individuální, klient od klienta. Avšak jak se doba digitalizuje, je spousta našich partnerů velmi obezřetná na možnosti sdílení dat, jejich získávání a ukládání. Růst požadavků na bezpečnost je daný především větší informovaností – ve firmách probíhá na téma bezpečnosti více školení a některé si svá data opravdu bedlivě chrání. Naopak mnoho běžných uživatelů si tato rizika vůbec neuvědomuje a často bezmyšlenkovitě souhlasí s obchodními podmínkami veřejně přístupných cloudových úložišť nebo překladačů, kde se svých práv na data zcela vzdávají. Profesionální agentura si ale musí být rizika zneužití dat vědoma vždy, za každé situace, a klienta upozornit.

Kdybych hledal někoho na překlady, čím byste mě přesvědčili, že jste ti nejlepší?

Naší velkou výhodou je stabilní zázemí – disponujeme týmem specializovaných projektových manažerů, odborníků na CAT nástroje a překlady s využitím neuronových sítí, interními vývojáři. Máme vše tzv. „doma pod pokličkou“. Pracujeme s historií dat, kdy naše týmy specialistů vytváří terminologické mapy z obsahu dokumentů a v návaznosti na ně vznikají další kontrolní mechanismy správnosti obsahu překladů konkrétního klienta dle jeho specifik. To nám přináší nejen osobnější vztah se zákazníkem, ale také disponujeme hlubší znalostí jeho potřeb a návyků v oborovém slova smyslu.

Brzy oslavíte 30 let od založení. Předčil rozvoj firmy vaše někdejší očekávání, nebo jste takový boom plánovali?

Troufnu si říct, že plány byly, ale nikdo v polovině 90. let nepředpokládal takový úspěch. Každá firma by ale měla výzvy stále posouvat a stanovovat nové cíle. I my se máme stále v čem zlepšovat. Momentálně jsme ale velmi spokojeni s tím, čeho jsme za historii firmy dosáhli.

Dokáže vás po těch letech v oblasti překladů ještě něco překvapit, zaskočit?

Vždy se něco najde a dnešní digitalizovaná doba s sebou přináší věci, které ještě před pár lety byly brány jako zcela nemožné. Takže se nebojím, že by mě oblast překladů přestala překvapovat i do budoucna.

Světový záběr

Prvním zahraničním trhem, kam agentura Skřivánek expandovala, bylo Polsko, které stále patří mezi její největší zahraniční partnery. Zájem o její služby dlouhodobě stoupá i v pobaltských zemích, především v Lotyšsku. „Když byla společnost v roce 1994 založena, myslím, že nikdo nepředpokládal, že o čtvrtstoletí později bude Skřivánek podle 

CSA Research jedna z 50 největších jazykových agentur světa a v zemích střední a východní Evropy úplnou jedničkou,“ říká Bronislava Chudobová. „Poté, co jsme získali stabilní pozici v rámci České republiky, přirozeně jsme se přesunuli na další trhy, kde oceňujeme možnost autentické zkušenosti s našimi obchodními partnery. Velkým úspěchem pro nás byl vstup na americký trh, který je velmi specifický. Vždy je kam se posouvat a zkušenosti ze zahraničních trhů využíváme také v rámci komplexního plánování naší obchodní strategie. V globalizovaném světě je navíc posun za hranice v oblasti konkurenceschopnosti firmy naprostou nutností.“

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků