Rozhovory

Alexandr Vondra: Vracím se k tomu, co jsem kdysi studoval

Publikováno: 17. 2. 2021
Autor: Karel Černý
Foto: Vladan Krumpl and archives of Alexandr Vondra
logo Sdílet článek

Když jsem s Alexandrem Vondrou mluvil naposledy, stál mimo politiku. Ale přiznal, že politika je trochu droga a nikdy ji nepřestal sledovat. Dnes je poslancem Evropského parlamentu a místopředsedou ODS.

Když jsme spolu mluvili před dvěma lety, říkal jste mimo jiné, že Amerika se mění, šíří se tam progresivistická lavina různých levicových ideologií. Stále to platí?

Na té tezi – že se Amerika, tedy Spojené státy, mění – nemám co měnit. Je-li nějaká změna, tak možná jen v tom, že si to „měnění“ dnes uvědomuje daleko víc lidí. Amerika se mění ve trojím rozměru – mocensko-geopoliticky, demograficky a sociologicky. V prvním případě – USA rychle dohání mocensky a ekonomicky Čína, což povede k relativnímu ústupu americké dominance ve světě. USA nebudou mít sílu ani ochotu řešit každý problém ve světě. Budou si víc vybírat podle svým zájmů a priorit, budou se taky učit hledat rovnováhu v součinnosti s jinými aktéry světové politiky.

Ve druhém případě – kvůli převažující imigraci z Latinské Ameriky bude růst podíl hispánského obyvatelstva a kvůli nižší porodnosti bude klesat podíl bílých Američanů evropského původu. Z hlediska religiozity tím klesne podíl protestantů a stoupne podíl katolíků. Co tahle „latinizace“ bude znamenat pro kvalitu života? Je to generalizace, ale zjednodušeně bych řekl, že o něco méně nároků na protestantskou morálku a akumulaci kapitálu a o něco více nároků na pestřejší a kvalitní gastronomii. Tyhle dvě změny jsou, myslím, trvalé.

A pak je tu ta třetí dimenze – sociální. Tam si nejsem jist, jak se to přesně bude vyvíjet. Od získání nezávislosti a vzniku republiky byla americká společnost postavena na svobodné volbě jednotlivce a jeho právu sledovat osobní štěstí. Stručně řečeno: startovací čára je stejná pro každého, ale kam to kdo dotáhne, je záležitostí jeho osobního úsilí. Tohle je podstata naplňování amerického snu, tohle bylo motorem amerického vzestupu. Byl-li někdo úspěšný, jiný mu to nezáviděl, ale naopak se snažil být ještě lepší. V poslední době ale vidíme expanzi různých socialistických tendencí a skupinových právních nároků, které mohou společnost vnitřně měnit a rozkládat. Vidíme invazi tzv. politické korektnosti, která likviduje svobodu slova v médiích, svobodu bádání na univerzitách a různými kvótami a zbytečnými regulacemi omezuje svobodu podnikání. Vidíme davové obrazoborectví a kampaně typu „Me too“ nebo BLM, které neměří všem stejně a v lidech vyvolávají pocity hanby a studu za minulost. USA to oslabuje – dovnitř i navenek. Stále věřím, že si americká společnost s touhle výzvou poradí, ale úplně jistý si tím nejsem.


Říkal jste také, že Donalda Trumpa − ať je jaký chce − považujete alespoň za přirozenou korekci těchto tendencí. Teď je prezidentem Joe Biden. Kam pod jeho vedením bude podle vás Amerika směřovat? Jak ve vašich očích vyznívá jejich srovnání?

Když jsem byl na podzim žádán o hodnocení jeho prezidenství, používal jsem metaforu z krasobruslení, i když si uvědomuju, že politika má ke krasobruslení hodně daleko. Tedy Trump jako prezident: umělecký dojem strašný, ale sportovní výkon daleko lepší, než se čekalo. Trump mnoho lidí znechucoval svým hrubým a nabubřelým chováním, permanentními útoky vůči konkurentům a nedostatkem empatie vůči lidem. Ale výsledky měl dobré v domácí i zahraniční politice. Snížením daní podpořil ekonomický růst, výrazně omezil nelegální migraci, správně přitvrdil vůči Číně, spojence v Evropě donutil platit férověji do NATO a na Blízkém východě, aniž by rozpoutal válku, dosáhl lepších výsledků než jeho tři předchůdci dohromady. Nakonec ho ale porazil koronavirus. Krizi podcenil a lidi mu to u voleb připomněli.

Bidenovo prezidenství bude jiné. Bude stylově vybroušenější, diplomatické, prezident bude vystupovat důstojně, jako gentleman. Nebude zahlcovat prostor desítkami tweetů denně. Současně se mi nezdá, že by jako tradičně centristický demokrat příliš ustupoval tlaku radikální levice ve své straně. Aspoň jeho první nominace i vystoupení tomu neodpovídají. Vzhledem k jeho věku je také málo pravděpodobné, že by vládl déle než jedno volební období.

Takže suma sumárum: myslím, že pro nás v Česku teď není důvod k obavám. Revoluce nebude. Biden bude ctít závazky v NATO a s Evropou bude chtít spolupracovat. Ale o dlouhodobějším směřování USA nám jeho prezidenství moc neřekne, bude spíš přechodového typu. Odkud kam, to ještě uvidíme.


V rámci europarlamentu jste mj. členem Delegace pro vztahy se Spojenými státy. Říkáte, že Joe Biden bude chtít s Evropou spolupracovat. Takže komunikace mezi USA a EU se změní?

Ano, opticky se změní. Jednak delegaci v EP vede Radek Sikorski, bývalý polský ministr obrany i zahraničí. Dobře se známe, také z Ameriky, kde on léta žil a rozumí ji. Je to poznat i z podzimních brífinků, které v době karantény organizoval přes internet a kam zval zajímavé mluvčí z USA. A za druhé, a to především, Evropané, zejména EU v čele s Němci, se na Bidena opravdu těší. Chemie mezi Merkelovou a Trumpem nefungovala. Jejich vztah byl plný oboustranného pohrdání. Vztah mezi Macronem a Trumpem byl sice lepší, protože francouzský prezident, který sám sebe okázale přirovnával k Jupiterovi, budil v Donaldovi respekt, ale politicky se v mnohém rozcházeli. Takže nyní je EU natěšená, že spolupráce s Bidenem bude lepší. Rétoricky to tak zcela jistě bude. Biden se přihlásil ke klimatické dohodě, která je pro EU prioritou číslo 1, a nebude triangulovat odcházející Británii proti EU. Bude ale žádat určitě větší spolupráci Evropanů při zadržování Číny a je otázka, do jaké míry se to zemím jako Německo, které jsou na exportu do Číny závislé, bude líbit. Ekonomické vztahy mezi EU a USA obecně nebudou bez problémů. Biden bude pod tlakem amerických odborářů a také velkých hráčů typu Google, Twitter a Facebook, které patří k tradičním sponzorům demokratů. Pochybuji, že by Biden nějak kráčel vstříc EU, která chce tyto hráče, neplatící v Evropě daně, víc regulovat.


Kterou oblast své práce v europarlamentu považujete za stěžejní?

Posledních 30 let jsem se věnoval zahraniční a bezpečnostní politice, ale v EP jsem se do zahraničního výboru nehlásil. Nedávalo mi to smysl. EU nemá v této oblasti moc kompetencí a je to spíš taková kombinace cestovní kanceláře s dílnou na výrobu deklarací, které nikdo moc nečte. Tady já už fakt ambice nemám. Jsem ale v podvýboru pro obranné záležitosti, protože to může být užitečné při modernizaci naší armády. Jako hlavní výbor mám životní prostředí. Vracím se k tomu, co jsem kdysi studoval. Byla to správná volba. ENVI je největší výbor vůbec, připravuje se tam drtivá většina klíčových regulací, které ovlivní náš běžný život víc než cokoli jiného. EP je naprosto uhranutý Green Dealem, Zelenou dohodou. Tam se bude projednávat, čím budeme topit, svítit, jakými auty a dopravními prostředky budeme jezdit, co budeme jíst. Navíc tam máme i zdravotnictví.


Co vnímáte jako největší problém Evropské unie? A co naopak jako její největší klad?

Největší problém jsou vnitřní napětí a rozpory uvnitř EU, které ji mohou rozložit. Jsou to takové zlomové linie, které trvale vedou napříč Unií. Vidím tři. První vytváří napětí mezi konkurenceschopným Severem a zadlužujícím se Jihem, které permanentně ohrožuje eurozónu. Druhá vede mezi Západem, který není ochoten zastavit nekontrolovatelné přistěhovalectví, a Východem, který se ho obává. A konečně za třetí je to rozpor mezi ambicí některých bývalých mocností (Německo, Francie, Španělsko) učinit z EU jakousi říši či supervelmoc na straně jedné, a možnostmi tohoto velmi různorodého a pestrého kontinentu takový projekt uskutečnit. Nebude to fungovat. Společný trh je už tak spojen s nabobtnalou byrokracií a každé prohloubení integrace ji dál zvětšuje. EU začnou rozkládat odstředivé síly, jak už to vidíme u brexitu.. Z EU se tak stává nemotorný mastodont, který brání svobodné soutěži a likviduje naši konkurenceschopnost. Což je velká škoda. Jsem přesvědčen, že idea čtyř svobod pohybu (lidí, zboží, služeb a kapitálu) je skvělá věc – stejně jako mírová spolupráce všech národů v Evropě jako způsobu, jak nedopustit, aby nás zase pohltily sváry a války. Měli bychom si chránit to, co máme, a ne se pouštět do experimentů, které nás poštvou proti sobě.


Jako zpravodaj jste v europarlamentu mj. předkládal stanovisko k návrhu nařízení zřizujícím Fond pro spravedlivou transformaci, což má být klíčové pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050. Pokud by byl návrh přijat tak, jak byl předložen, co by to znamenalo pro Českou republiku? A jaký je současný vývoj tohoto bodu?

Je to jeden z fondů, který by měl pomoct s přechodem k dekarbonizaci. Je určen výhradně pro oblasti, které budou nejvíc strukturálně postižené. U nás jde o tři kraje – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. Primárně to souvisí se zavíráním uhelných elektráren. Je to pro nás důležité, protože Česko bude vedle Polska, Německa a Rumunska vůbec nejvíc postižené, neboť uhlí je u nás stále důležitou součástí energetického mixu. Ještě k tomu probíhají jednání. Jsou tam tři problémy. Za prvé, celková výše prostředků nemusí stačit. Za druhé, i ta přislíbená výše (pro ČR asi 45 mld. Kč pro příští čtyři roky) není zanedbatelná a bude vyžadovat perfektní přípravu na čerpání. Tady vláda zatím tápe. Komunikuje tak ještě s velkokapitálem, ale zcela ignoruje menší a střední firmy. A za třetí je to otázka plynu a jádra. Jádro je bohužel – kvůli odporu Němců a dalších zelených – pro tento fond zapovězené. Využití plynu bude omezeně možné, detaily se ještě dolaďují.



CV BOX

Alexandr Vondra (narodil se 17. srpna 1961 v Praze) je poslancem Evropského parlamentu a místopředseda ODS.

Přednáší mezinárodní a bezpečnostní vztahy na UJEP v Ústí nad Labem a vysoké škole CEVRO Institut v Praze. Je také ředitelem Centra transatlantických vztahů při CEVRO Institutu, čestným prezidentem České euroatlantické rady, členem rady Česko-německého diskusního fóra a programové rady Fora 2000.

Vystudoval geografii a získal doktorát přírodních věd. Poté pracoval jako správce asijských sbírek Náprstkova muzea.

Byl také manažerem kapely Národní třída, spoluvydával samizdatový časopis Revolver revue.

V roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl vězněn. V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.

V letech 1990−1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla. Poté byl pět let 1. náměstkem ministra zahraničí a od roku 1997 zastával čtyři roky post velvyslance v USA.

Do vysoké politiky se vrátil v roce 2006, kdy byl rok ministrem zahraničí. Šest let byl také senátorem, dva roky ministrem obrany.

Je ženatý, s manželkou Martinou mají tři děti – Vojtěcha (29), Annu (27) a Marii (24).


BOX

Volby

Rok 2021 bude ve znamení voleb do Poslanecké sněmovny. Budou sice až na podzim, ale už nyní strany zbrojí. „Už jsme rozhodli, že do toho jdeme SPOLU s KDU-ČSL a TOP 09,“ říká o strategii ODS Alexandr Vondra. „Jsme pravicovou alternativou k chaotickému běsnění dnešní vlády a síly jsme dali dohromady proto, že chceme vyhrát. Jinou alternativu si nepřipouštím. V sázce je svoboda a demokracie v naší zemi. Nalevo se spojují Piráti se STAN, kteří v zásadě přebírají někdejší hlasy pro sociální demokraty. Podzimní krize ukázala, že vládní koalice je v totálním rozkladu, jedná naprosto chaoticky a nepředvídatelně a na lidi už úplně kašle. Nedokáže se dohodnout ani na daních, a zřejmě ani na rozpočtu. Za normální situace by vláda musela okamžitě skončit. Nouzový stav a pandemii využívá jako respirátor k prodloužení své životnosti. Nejpozději po volbách musí tohle utrpení skončit.“



Alexandr Vondra: I Am Going Back To What I Once Studied


Last time I spoke to Alexandr Vondra, he wasn’t involved in politics. But he admitted that politics is a bit of an addiction for him and he’d never stopped following it. Today he is a Member of the European Parliament and Vice-Chairman of the ODS.


When we spoke two years ago, you said, among other things, that America was changing, a progressive avalanche of various left-wing ideologies was spreading there. Is that still true, you think?

I have nothing to add to the thesis – of America, that is, the United States, changing. If there is a change, then perhaps only in the fact that far more people are aware of the "change" today. America is changing in three dimensions - power-wise-geopolitically, demographically and sociologically. In the first case - the US is quickly catching up with China in terms of power and economics, which will lead to a relative decline in US dominance in the world. The US will not have the strength or willingness to solve every problem in the world. They will pick and choose more according to their interests and priorities, they will also learn to seek balance in cooperation with other actors in world politics.

In the second case, due to the prevailing immigration from Latin America, the proportion of the Hispanic population will increase and due to the lower birth rate, the proportion of white Americans of European descent will decrease. In terms of religiosity, this will reduce the proportion of Protestants and the proportion of Catholics. And what will this "Latinization" mean for the quality of life? It is a generalization, but I would simply say that there are slightly fewer demands for Protestant morality and the accumulation of capital, and a bit more demands for more varied and high-quality gastronomy. These two changes are, I think, permanent.

And then there is the third dimension - social. I'm not sure how exactly it will develop there. Since gaining independence and the establishment of the republic, American society has been built on the free choice of individuals and the right to pursue personal happiness. In short: the starting line is the same for everyone, but how far you get is a matter of personal effort. This is the essence of fulfilling the American dream, this was the engine of American rise. If one was successful, others didn't envy her, but instead tried to be even better. Recently, however, we have seen the expansion of various socialist tendencies and group legal claims that can internally change and disintegrate the society. We see an invasion of so-called political correctness, which destroys freedom of speech in the media, freedom of research at universities and restricts freedom of enterprise through various quotas and unnecessary regulations. We see crowd iconoclasm and "Me too" or BLM campaigns that don't measure everyone the same and evoke feelings of shame and shame for the past. This is weakening the US - inside and out. I still believe that American society will cope with this challenge, but I'm not entirely sure.


You also said that you see Donald Trump – regardless of what he is like – as a natural correction of these tendencies. Joe Biden is the president now. Where do you think America will head under his leadership? How do they compare in your eyes?

When I was asked to evaluate his presidency in the autumn, I used the metaphor of figure skating, although I realize that politics is a long way from figure skating. So Trump as president: the artistic impression terrible, but the sporting performance far better than expected. Trump disgusted many people with his rude and pompous behaviour, permanent attacks on his competitors, and a lack of empathy for people. But he had good results in both domestic and foreign politics. By cutting taxes, he boosted the economic growth, significantly reduced illegal migration, rightly tightened against China, forced allies in Europe to pay fairer to NATO and the Middle East. Without starting a war he achieved better results than his three predecessors combined. In the end, however, he was defeated by coronavirus. He underestimated the crisis and people reminded him of it in the election.

Biden's presidency will be different. He will be more styled and polished, diplomatic, this president will act with dignity, like a gentleman. He won't flood the space with dozens of tweets a day. At the same time, it does not seem to me that, as a traditional centrist Democrat, he has given in to too much pressure from the radical left in his party. At least his first nominations and performances do not correspond to that. Given his age, he is also unlikely to rule for more than one term.

So to sum up: I don't think there is any cause for concern for us in Czechia right now. There will be no revolution. Biden will honour NATO commitments and want to work with Europe. But his presidency will not tell us much about the long-term direction of the USA, he will be more of a transitional type. We'll have to wait and see.


Within the European Parliament, you are, among other things, a member of the Delegation for relations with the United States. You say Joe Biden will want to work with Europe. So communication between the US and the EU will change?

Yes, it will change optically. On the one hand, the delegation in the EP is led by Radek Sikorski, a former Polish Minister of Defence and Foreign Affairs. We know each other well, also from America, where he lived for years and understands it. It is also recognizable from the autumn briefings, which he organized on the Internet during the quarantine period and where he invited interesting speakers from the USA. And secondly, and above all, Europeans, especially the EU led by the Germans, are really excited about Biden. The chemistry between Merkel and Trump didn't work. Their relationship was full of mutual contempt. The relationship between Macron and Trump was better because the French president, who ostentatiously compared himself to Jupiter, commanded respect in Donald, but they differed politically in many ways. So now the EU is pleased that cooperation with Biden will be better. Rhetorically, it will certainly be so. Biden signed the climate agreement, which is the EU's number one priority, and will not triangulate the leaving Britain against the EU. But he will certainly call for greater European cooperation in detaining China, and the question is to what extent countries like Germany, which depend on exports to China, will like it. Economic relations between the EU and the US won’t generally be issueless. Biden will be under pressure from American trade unionists as well as big players such as Google, Twitter and Facebook, which are traditional Democratic sponsors. I doubt that Biden would somehow move towards an EU that wants to regulate these non-taxable players in Europe more.


In last year's elections to the European Parliament, you were fifteenth on the slate, but almost 30,000 preferential votes took you up to 2nd place, and thus to the European Parliament. Was it a surprise to you?

It was a pleasant surprise. I didn't push to get up, I just wanted to help the ODS and at the same time check in the elections whether there is still interest in having an old hand in the game.


Which area of your work in the European Parliament do you consider to be crucial?

For the last 30 years, I have been working on foreign and security policies, but haven't signed up for the  Foreign Affairs Committee in the EP. It didn't make much sense to me. The EU does not have much competence in this area, and it is more of a combination of a travel agency with a declaration workshop that no one reads the reports much from. I really don't have any ambitions to be there. But I am in the subcommittee on defence, because it can be useful in modernizing our army. As the main committee, I have the environment. I am going back to what I once studied. It was the right choice. ENVI is the largest committee of all, preparing the vast majority of key regulations that will affect our daily lives more than anything else. The EP is all about the Green Deal these days. We’ll discuss there what fuels we shall use for heating, what lighting we’ll use, what cars and means of transport we’ll drive, and even what we will eat. In addition, in includes the topic of healthcare too. Although it is not an EU competence as a whole, the issue of covid vaccines, for example, will be discussed there.


What do you see as the biggest issue of the European Union? And what about its biggest advantage?

The biggest problem are internal tensions and contradictions within the EU, which can break it down. These are the turning points that run consistently across the Union. I see three. The first creates tensions between the competitive North and the indebted South, which permanently threatens the eurozone. The second runs between the West, which is unwilling to stop uncontrollable immigration, and the East, which fears it. Finally, thirdly, there is a discrepancy between the ambition of some former powers (Germany, France, Spain) to make the EU a kind of empire or superpower on the one hand, and the possibilities of this very diverse continent to carry out such a project. That won't work. The common market is already associated with a bloated bureaucracy, and each deepening of integration increases it further. The EU will start to fall apart with these ‘centrifugal’ spins, as we already see with Brexit. The EU thus becomes a clumsy mastodon that hinders free competition and destroys our competitiveness. Which is a pity. I believe that the idea of the four freedoms of movement (people, goods, services and capital) is a great thing - as is the peaceful cooperation of all the nations of Europe as a way of preventing us from being engulfed in strife and war again. We should protect what we have, not engage in experiments that will pit us against each other.


As a correspondent, you also submitted in the European Parliament an opinion on the draft regulating establishing the Fair Transformation Fund, which should be key to the transition to a climate-neutral economy by 2050. If adopted, what would this mean would mean for Czechia ? And what is the current development of this point?

It is one of the funds that should help with the transition to decarbonisation. It is intended exclusively for the areas that will be most structurally affected. We have three regions - Moravian-Silesian, Karlovy Vary and Ústí nad Labem. This is primarily related to the closure of coal-fuled power plants. This is important for us, as along with Poland, Germany and Romania, Czechia will be most affected, because coal is still an important part of our energy mix. The negotiations are still underway. There are three problems. Firstly, the total amount of funds may not be enough. Secondly, even the promised amount (about CZK 45 billion for the Czech Republic for the next four years) is not negligible and will require perfect preparation for drawing. The government is still groping their way. They are communicating with large capital entities, but completely ignoring small and medium-sized companies. And thirdly, it is a question of gas and nuclear energy. Unfortunately, the core is forbidden for this fund due to the resistance of the Germans and other Greens. The use of gas will be limited, the details are still being fine-tuned.


CV BOX

Alexandr Vondra (born on 17th August, 1961 in Prague) is a Member of the European Parliament and Vice-Chairman of the ODS.

He teaches International and Security Relations at the UJEP in Ústí nad Labem and the CEVRO Institute in Prague. He is also the Director of the Centre for Transatlantic Relations at the CEVRO Institute, the honorary President of the Czech Euro-Atlantic Council, a member of the board of the Czech-German Discussion Forum and a member of the Forum 2000 programme board.

He studied geography and received a Doctorate in Natural Sciences. He then worked as the Administrator of the Asian Collections of the Náprstek Museum.

He was also the Manager of the rock band Národní třída, co-published the samizdat magazine Revolver revue.

In 1989, he was a Spokesman for Charter 77 and one of the authors of the Several Sentences petition. He was imprisoned for his activities.

From 1990 to 1992, he worked as the Adviser to President Václav Havel. After that, he was the First Deputy Secretary of State for five years, and since 1997 he’d held the post of Ambassador to the United States for four years.

#In 2006 he returned to politics to become Foreign Minister for a year. He was also a Senator for 6 years, and for two years he was the Minister of Defence.


BOX

Elections

The year 2021 will be marked by elections to the Chamber of Deputies. They will be in the autumn, and the parties are already preparing for it. "We have already decided to go into it with the SPOLU with KDU-ČSL and TOP 09," says Alexandr Vondra about the ODS strategy. "We are a right-wing alternative to the chaotic rage of today's government, and we have joined forces because we want to win. I do not think about another alternative. Freedom and democracy in our country are at stake. On the left, the Pirates are joining the STAN, which is basically taking over the former votes of the Social Democrats. The autumn crisis showed that the governing coalition is in total disarray, it is acting completely chaotically and unpredictably, and it is already disregarding people’s needs. They can't even agree on taxes, and probably also not on the budget. Under normal circumstances, the government would have to resign immediately. It is using the emergency state and the pandemic as a respirator to prolong its life. This suffering must end at the latest after the elections."

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků