Vztahy Kataru a Česka se velmi úspěšně rozvíjejí už řadu let. O tom, jaké příležitosti to přináší českému a katarskému obchodu, jsme hovořili s nerezidentním velvyslancem Státu Katar pro Českou republiku, J. E. šejchem Abdullou bin Mohammedem bin Saud Ál Tháním.
V nadcházejících měsících budou otevřeny ambasáda Česka v Dauhá a ambasáda Kataru v Praze, což je důležitý krok v našich vzájemných vztazích. Co to ale znamená konkrétně?
Otevření zastupitelských úřadů našich spřátelených zemí představuje velký krok k prohloubení našich bilaterálních vztahů. Odráží přání obou států posilovat spolupráci a rozvíjet vztahy v oblasti politiky, ekonomiky, investic a kultury. Rozhodnutí o otevření ambasád představuje vyvrcholení našich diplomatických snah, trvajících více než pět desetiletí.
Pro Česko může být inspirativním příkladem spolupráce Kataru a Německa. V roce 2018 Katar oznámil, že v následujících pěti letech hodlá v Německu investovat 10 miliard eur. Naše země je samozřejmě menší, s daleko menším potenciálem. Přesto – může nabídnout Kataru něco, co Německo a další země Evropy nemají?
Bilaterální vztahy mezi Katarem a Českem se od roku 2017 výrazně rozvinuly. První linka Qatar Airways mezi Dauhá a Prahou byla otevřena v srpnu 2017 a druhé přímé spojení s průměrem dvou letů denně začalo fungovat v prosinci téhož roku. Kromě toho nyní Qatar Airways provozují na uvedené trase tři nákladní lety týdně. Lety této společnosti přispěly k rozvoji českého a katarského turistického ruchu a ke zlepšení přímé komunikace mezi oběma zeměmi. Právě cestovní ruch, ale také sféra zdravotnictví, nemovitostí a zemědělství v Česku nabízejí zajímavé příležitosti pro další posílení naší spolupráce.
Připravujete nějaké konkrétní akce, které by českým a katarským byznysmenům lépe představily investiční a obchodní příležitosti v obou zemích?
Mou prioritou je stabilizace ekonomických a investičních vazeb mezi oběma zeměmi. A velmi dobrou příležitost pro rozvoj těchto vazeb představují konference. Ostatně, přímá setkání katarských a českých investorů a podnikatelů vedla k posílení objemu obchodu mezi oběma zeměmi, který mezi lety 2015 a 2020 vzrostl o 82 %. Věřím, že Czech-GCC Investment Forum 2022, které proběhne na konci května, bude tou správnou inspirací a výchozím bodem pro pořádání obdobných konferencí i v budoucnu.
Ekonomika Kataru stojí hlavně na těžbě a zpracování zemního plynu a ropy. Především v posledních letech se ale vaše země snaží tuto závislost omezit tím, že ekonomiku více diverzifikuje. Jak konkrétně Katar diverzifikaci provádí?
Máme novou strategii, jak zvýšit výkonnost neropných odvětví ekonomiky, a v souladu s Katarskou národní vizí 2030 tak urychlit ekonomický růst. Přitom je důležité poznamenat, že podle tohoto národního koncepčního dokumentu neznamená dosažení ekonomické diverzifikace a snížení závislosti na ropě a plynu zanedbávání těchto dvou zdrojů. Jde nám spíše o to zajistit ekonomický růst, který nebude ovlivňován kolísáním cen ropy a zemního plynu, a vytvořit stabilní investiční prostředí v prioritních sektorech národního hospodářství. Snažíme se vytvořit administrativní a legislativní systém, který přiláká více zahraničního kapitálu – zahraniční společnosti u nás teď mohou obchodovat v jakékoli měně, mohou vlastnit až 100 % konkrétního podniku, volně nakládat se ziskem z podnikání, mají daňové úlevy a tak dále.
Katar také zvýšil výdaje do budování infrastruktury s cílem podpořit konkurenceschopnost ekonomiky. V tomto ohledu stát realizoval obrovské projekty. Postavili jsme mezinárodní přístav Hamad, který je dnes jedním z nejdůležitějších a největších na Blízkém východě, mezinárodní letiště Hamad, metro v Dauhá, kilometry železničních tratí a silnic i svobodné ekonomické zóny logistického a průmyslového zaměření. Pokud jde o míru a tempo rozvoje hospodářství, Karatu se podařilo v rekordním čase zařadit na druhé místo v regionu Blízkého východu a na třetí místo na světě. V respektovaném přehledu Global Entrepreneurship Index, který sleduje kvalitu podnikatelského prostředí, jsme se dostali dokonce na první místo v rámci regionu Blízkého východu. Stručně řečeno, v posledních letech došlo v Kataru k výraznému posílení neropných odvětví. Jejich podíl se zvýšil z 52 % v roce 2018 na přibližně 66 % v roce 2020. Což je nárůst zhruba 14 % během tří let.
Pokud jde o investice, které oblasti české ekonomiky by mohly být zajímavé pro katarské investory? A naopak, které oblasti katarského hospodářství by mohly zajímat investory z Česka?
Česko patří mezi významné průmyslové ekonomiky, přičemž pozornost katarských investorů by podle mého názoru mohly přitáhnout hlavně sektor informačních a komunikačních technologií, vývoj softwaru a nanotechnologie, stejně jako těžký průmysl, strojírenství a některá odvětví chemického a farmaceutického průmyslu. Na druhou stranu Katar nabízí českým podnikatelům bezpečné a stabilní investiční prostředí, strategickou geografickou polohu a rozvinutou infrastrukturu. České společnosti u nás bez velkého papírování otevřou pobočku, jejímž prostřednictvím pak mohou oslovit stovky milionů zákazníků v Kataru, na Středním východě a v jihovýchodní Asii.
Češi do Kataru aktuálně vyvážejí hlavně stroje, dopravní prostředky a komponenty pro průmyslovou výrobu. Jaké další české produkty by se mohly na katarském trhu dobře uplatnit?
Zajímavé vyhlídky má v tomto ohledu sektor environmentálních technologií, další možnosti pak vidím v zapojení českých firem do bilaterálních projektů v oblasti nanotechnologií, elektronických čipů, farmaceutického a chemického průmyslu.
Katarská národní vize 2030
Anglicky Qatar National Vision 2030 (zkráceně QNV 2030) je plán rozvoje Státu Katar, zveřejněný v říjnu 2008. Cílem QNV 2030 je přeměnit Katar do roku 2030 ve vyspělou společnost schopnou udržitelného rozvoje. Dílčí rozvojové cíle plánu jsou přitom rozděleny do čtyř ústředních tematických pilířů: ekonomika, sociální věci, lidský kapitál a environmentální rozvoj.
GCC
Gulf Cooperation Council, oficiálně Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (The Cooperation Council for the Arab States of the Gulf) je ekonomicko-politická unie, již tvoří šest arabských států, které mají přístup k Perskému zálivu: Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. Rada vnikla 25. května 1981 a sídlí v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu.
Jeho Excelence velvyslanec šejch Abdulla bin Mohammed bin Saud Ál Thání (vlevo) navštívil Česko letos začátkem února.