Názor

1989−2019: od „sametu“ k „roku české národní hrdosti“

Publikováno: 17. 7. 2019
Autor:
Foto: ČTK a archiv autora
logo Sdílet článek

V novoročním projevu jsem vyzval k tomu, abychom rok 2019 považovali společně za rok české národní hrdosti. Chtěl bych vysvětlit v čem a proč.

Národní zkušenost
Rok 1989 jsem již vnímal coby dospívající student. Jako rok hlubokých přeměn, které nepřišly odnikud a zčistajasna, ale které měly svoje hluboké příčiny: zhroucení komunistických režimů a centrálního plánování ekonomik, dohodu demokratického Západu s jinak uvažujícím vedením SSSR a velmi důležitou velkorysost vítězů studené války. Zhroucení samotné podstaty komunistického režimu a potřebu zásadní změny vnímal každý z nás. Vděčíme generaci moudrých osobností u nás za to, jak se tato změna udála, jakým způsobem a v podstatě v národní shodě proběhly základní kroky transformace politiky, ekonomiky a našeho nového vztahu ke světu kolem nás. Jsem přesvědčen, že mnohé pozitivní ze sametové revoluce i z naší transformace ovlivnil masarykovský étos první republiky, to, čemu říkáme národní zkušenost.

Základ byl jasný
Důležitým momentem pro moji generaci byl paradoxně i zmar a zklamání z neúspěchu pražského jara 1968. Tušili jsme, že opakovat cestu k „lepšímu“ socialismu v roce 1989 již nebude možné. Přesto bez této zkušenosti by hledání bylo složitější, dohoda na reformách obtížnější a náš kompas by zpočátku neukazoval jasným směrem. Nemuseli jsme nic objevovat. Základní věci jsme měli ujasněné. Cítím proto vděk a úctu vůči odvaze studentů listopadové revoluce a ostatních aktérů politických přeměn. Z disentu, z kotelen, z věznic a vnucených rolí zdánlivě na okraji společnosti, z posledních útočišť relativně ještě svobodného bádání výzkumných ústavů, z divadel i z našeho exilu takříkajíc přes noc vzešli stateční lidé a stali se z nich politikové v původním klasickém řeckém slova smyslu polis, tedy správy věcí společných a veřejných. Na druhé straně můj respekt za způsob odchodu od totalitního systému a umožnění prvních demokratických voleb zaslouží dnes, s odstupem času, i poražení. Ti, kteří se z nejrůznějších důvodů se socialistickým systémem identifikovali až do jeho poslední chvíle, a přesto dokázali otevřít společnosti cestu k prvním svobodným volbám, ve kterých jednoznačně uspělo Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu.

Dvě události
V Poslanecké sněmovně se chceme věnovat k 30. výročí sametové revoluce dvěma událostem, které jsou pro dějiny naší parlamentní demokracie podle mého názoru důležité. Symbolizují fakticky přeměnu parlamentu totalitního státu v parlament občanů. První z nich byla dohoda obou komor Federálního shromáždění a České národní rady o zřízení parlamentního dohledu nad vyšetřováním násilného zásahu proti studentům na Národní třídě 17. listopadu 1989. Byl to jeden z požadavků studentů, který tehdejší poslanci podpořili. Komise proto mohla začít pracovat již dvanáct dnů po zásahu. K sametové revoluci chystá Poslanecká sněmovna výstavu a publikaci − společně s Ústavem soudobých dějin a Ústavem pro studium totalitních režimů připravujeme vydání edice dokumentů práce této parlamentní vyšetřovací komise. Druhým momentem, který si připomeneme, bylo symbolické uznání revoluční změny u nás a otevření cesty k prvním svobodným volbám. 29. prosince 1989 zvolili poslanci Federálního shromáždění, tehdy plně kontrolovaného Komunistickou stranou Československa, Václava Havla naším prezidentem.

Důvěra v demokracii
Do roku 2019 přeji České republice pokračování dobrého vývoje a přeji si, aby v roce, kdy si připomeneme 30. výročí sametové revoluce, vzkvétala naše země nejen ekonomicky a po stránce životní úrovně, ale přeji si i rozvoj kvality demokracie, svobod a bezpečnosti občanů. Chtěl bych se také přičinit o to, aby lidé důvěřovali demokracii, aktivně se na ní podíleli. Abychom na konci roku mohli mít pocit, že jdeme správným směrem všichni, i když se v jednotlivostech a v názorech různíme. Jako jsme společně začali v roce 1989.

 


 

 

O AUTOROVI
Radek Vondráček (narodil se 30. prosince 1973 v Kroměříži) je předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po studiích se vrátil do rodného města, na Zlínský kraj, a obzvlášť svou rodnou Kroměříž, nedá dopustit.
Do politiky vstoupil v roce 2013, kdy kandidoval do sněmovny jako lídr hnutí ANO ve Zlínském kraji. Po úspěšných parlamentních volbách se stal poslancem a místopředsedou sněmovního ústavně právního výboru.
V lednu 2017 byl jmenován místopředsedou sněmovny, o měsíc později získal post v předsednictvu ANO a v listopadu se stal předsedou sněmovny.
Během uplynulých čtyř let se významně podílel na přípravě protikorupčních zákonů a norem. Při práci čerpá ze svých zkušeností advokátní praxe i ze života v malém třicetitisícovém městě, kde poznal problémy a potřeby běžných spoluobčanů.
Velkým profesním přáním Radka Vondráčka je změnit politickou kulturu v ČR.

reklama

https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků