Ceny energií a (nejen) s tím související problémy průmyslu, nedostatek pracovních sil a nově i razantní nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu – to všechno (a nejen to) jsou okolnosti silně ovlivňující konkurenceschopnost Česka. Jaké problémy to jsou a jak z nich ven, o tom jsme mluvili s prezidentem Hospodářské komory ČR Zdeňkem Zajíčkem.
V minulém rozhovoru pro TBS jste mimo jiné mluvil o ztrátě konkurenceschopnosti Česka proti Evropské unii a Unie ve srovnání s USA s tím, že americká administrativa je úspěšnější v přitahování firem na své území, včetně návratu amerických firem zpět do USA. S nástupem Donalda Trumpa se zřejmě tento trend prohloubí, lze předvídat, jaké další dopady bude mít Trumpova administrativa na ekonomiku evropských zemí?
Je pravda, že ochranářská politika Donalda Trumpa je v Evropě často vnímána negativně a mnozí komentátoři ji označují za hrozbu pro globální obchod. Nicméně je třeba se na ni podívat i z jiné perspektivy. Trump především naplňuje to, co dlouhodobě deklaroval – hájí americké zájmy, podporuje domácí výrobu a snaží se přitáhnout americké firmy zpět na domácí půdu. To je přirozeně vnímáno pozitivně jeho voliči, kteří očekávají ochranu pracovních míst a ekonomickou prosperitu. Trump je zkušený obchodník a jeho politika není chaotická, ale pragmatická – vytváří tlak na obchodní partnery, aby pro USA vyjednal co nejvýhodnější podmínky. Evropu proto nečeká nic jiného než racionálně reagovat a připravit vlastní strategii, jak se k této nové realitě postavit. Jak se říká, každá krize je zároveň příležitostí, a to platí i pro současnou situaci. Evropa a Česká republika by měly vnímat Trumpovu obchodní politiku jako výzvu k přehodnocení svých ekonomických modelů. Neměli bychom panikařit, ale naopak využít této situace k posílení své hospodářské autonomie. To znamená nejen diverzifikovat obchodní vztahy, ale také podporovat vlastní inovace, investice do průmyslu a rozvíjet sektory, které mohou dlouhodobě konkurovat Spojeným státům. Trumpova administrativa ukazuje, že svět se stává stále více multipolárním a že země, které nebudou schopny se přizpůsobit a hájit své vlastní ekonomické zájmy, budou v tomto souboji ztrácet. Evropa by proto měla opustit iluze o statu quo a místo pasivního přihlížení aktivně hledat cesty, jak posílit svou vlastní pozici ve světové ekonomice.
Energetická soběstačnost a bezpečnost země, dostupné ceny energií, které mimo jiné souvisejí i s konkurenceschopností. Jak významná je novela Lex plyn (nejen) pro podnikatele?
Novela Lex Plyn představuje důležitý krok k posílení energetické bezpečnosti Česka a zajištění dostupných cen energií pro podnikatele i domácnosti. Zrychlení povolovacích procesů pro výstavbu nových plynových zdrojů je vítaným opatřením, které dlouhodobě prosazovala Hospodářská komora a další podnikatelské organizace. To vše je však jen prvním nezbytným krokem na cestě k úspěchu. Klíčem k úspěchu bude jeho rychlá implementace a další kroky, které zajistí, že nové zdroje skutečně vzniknou a přispějí k energetické stabilitě. A především zajistí dostupné ceny energií, bez nichž není možná konkurenceschopnost české ekonomiky. Firmám totiž ani tolik nezáleží na tom, zda elektřina pochází ze slunce, větru, jádra nebo plynu – klíčové je, aby jí byl dostatek a za konkurenceschopné ceny.
V Česku je dlouhodobě nízká nezaměstnanost a zároveň v určitých odvětvích chybějí kvalifikovaní pracovníci. Komora v této souvislosti navázala spolupráci s ministerstvy práce a zahraničí. Nechystá spolupráci také s ministerstvem školství?
Program Kvalifikovaný zaměstnanec, který jsme spustili ve spolupráci s resortem práce a sociálních věcí a ministerstvem zahraničí, byl jednou z našich priorit při řešení nedostatku pracovních sil. Díky němu mohly české firmy efektivněji a rychleji získávat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, což významně přispělo k udržení výroby a konkurenceschopnosti zejména v technických a průmyslových oborech, které dlouhodobě čelí strukturálnímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Import kvalifikovaných pracovníků z vybraných destinací na český pracovní trh ale nemůže být tím hlavním pilířem tohoto strukturálního nedostatku lidí v průmyslové výrobě, kterému čelíme už několik let. To hlavní řešení je doma a spočívá v reformě přípravy odborníků v potřebných oborech pro pracovní trh, jehož poptávka se v souvislosti s dynamickým technologickým vývojem mění a bude v budoucnosti ještě více měnit. Vedeme proto velmi intenzivní debaty s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jak na tento vývoj reagovat – jak těmto výzvám přizpůsobit vzdělávací systém. Cílem této spolupráce je zajistit změnu struktury oborů středního vzdělávání, která bude lépe reflektovat skutečné potřeby zaměstnavatelů a posílí odborné vzdělávání v klíčových sektorech. V této souvislosti se Komora podílí na přehodnocení oborové soustavy středního vzdělávání tak, aby byla zajištěna vyšší prostupnost mezi obory, efektivnější reakce na poptávku firem a modernizace učebních osnov v souladu s technologickým pokrokem. Firmy totiž nepotřebují jen absolventy s teoretickými znalostmi, ale především pracovníky s praktickými dovednostmi, kteří se mohou ihned zapojit do provozu. To je také důvod, proč Hospodářská komora dlouhodobě podporuje duální vzdělávání, které kombinuje výuku ve školách s praxí přímo ve firmách. Žijeme v době překotných technologických revolucí, ve světě, který se dynamicky mění. V době, která vyžaduje po firmách a podnikatelích, aby rychle reagovali na tyto výzvy, aby si udrželi pozici na trhu. A tomu se musí přizpůsobit i vzdělávací systém. Otázkou, kterou řešíme, je, jak tato reforma má být rozsáhlá a jak má vypadat.
Přinese novela zákoníku práce flexibilitu pracovního trhu a pomůže alespoň zčásti kompenzovat nedostatek pracovních sil?
Hospodářská komora velmi intenzivně prosazovala, aby byla tato novela zákoníku práce přijata ještě v tomto volebním období. Hlavním důvodem je skutečnost, že jde o první novelizaci po mnoha letech, která reflektuje také reálné potřeby a požadavky zaměstnavatelů. Doposud docházelo k úpravám zákoníku práce téměř výhradně ve prospěch zaměstnanců, což vychýlilo podle našeho názoru misky vah až neúměrně ve prospěch jedné ze stran toho vztahu, který zákon primárně řeší. Flexinovela se proto snaží zavést vyváženější přístup, který umožní podnikům lépe reagovat na měnící se podmínky trhu práce a alespoň částečně pomoci zmírnit problém nedostatku pracovních sil. Ty novinky jdou ale často i ve prospěch zaměstnanců, což je třeba případ, kdy se odstraňuje podle mne nesmyslná restrikce zaměstnávání lidí na rodičovské dovolené na dohody o provedení práce či pracovní činnosti. Zde dosavadní zákon dosti nesmyslně sankcionoval dohody, které pomáhaly udržet jejich kontakt s pracovním prostředím, a usnadní se tak tedy jejich následný návrat do zaměstnání. Flexinovela je tedy cesta správným směrem. Byť to není úplná revoluce, určitý evoluční vývoj pro svět byznysu představuje.
Co jsou priority Komory v letošním roce?
Komora kontinuálně hájí zájmy podnikatelů ve vztahu ke státu, legislativním procesům a hledá cesty, jak jim pomáhat. Ty výzvy se samozřejmě každý rok trochu obměňují, ale to je práce, kterou máme v popisu i letos. Ale tou jednoznačnou prioritou, kterou jsme si nad to letos stanovili, je antibyrokratický zákon, nebo, chcete-li, antibyrokratická reforma. To je téma, které na nás vyskakuje ze všech průzkumů, ze všech anket mezi členy Komory, téma, které každý řeší hned v první větě. Pokud vedeme debatu o tom, jak nasměřovat opět evropský byznys ke konkurenceschopnosti, k prosperitě, musíme primárně vyřešit toto – na národní i evropské úrovni. Hospodářská komora vidí antibyrokratický zákon jako klíčový krok, který musí být prosazen, aby Česko zůstalo konkurenceschopné a atraktivní pro podnikání. A budeme chtít v letošním volebním roce, aby se toto stalo také klíčovým politickým tématem. Tématem, ke kterému bude muset každý relevantní politický subjekt zaujmout jasné stanovisko.
CV BOX
Zdeněk Zajíček (narodil se 10. května 1967 v Praze) je prezident Hospodářské komory ČR. Je také zastupitel hl. m. Prahy a zasedá v dozorčí radě CEVRO Institutu.
Absolvoval Právnickou fakultu UK. Od roku 1991 pracoval na Městské prokuratuře v Praze, poté na ministerstvu pro správu národního majetku a na Pozemkovém fondu.
V roce 1996 byl za ODS zvolen do sněmovny, o dva roky později na mandát rezignoval. Následně se stal ředitelem Magistrátu hl. m. Prahy a působil v advokátní praxi. V letech 2006 až 2013 byl postupně náměstkem ministrů vnitra, spravedlnosti a financí.
Podílel se a podílí mimo jiné na projektech CzechPOINT, Datová schránka, Státní pokladna, Bankovní identita a další, je spoluzakladatelem sdružení eStát.
Od roku 2018 je pražským zastupitelem a od roku 2006 byl osm let zastupitelem městské části Praha-Řeporyje. Prezidentem Hospodářské komory je od května 2023.
Je ženatý, má tři dospělé syny a dva vnuky.
reklama
