Rozhovory

Tomáš Souček, Jan Bořil: Nejpamátnější byla Sevilla v Edenu

Publikováno: 1. 1. 2020
Autor: Karel Černý
Foto: SK Slavia Praha – Martin Malý
logo Sdílet článek

Spanilá jízda slávistických fotbalistů evropskými poháry sice skončila, odchod to byl ale se štítem. V jarní Evropské lize se po fantastických výkonech probojovali až do čtvrtfinále, skvělé zápasy odehráli i v Lize mistrů.

Když byla Slavia při losování Ligy mistrů vylosována do skupiny s giganty FC Barcelonou, Borussií Dortmund a AC Milán, v případný úspěch věřil jen málokdo. Spíš se roztrhl pytel s tipy na to, jaké debakly si slávisté budou odvážet. A skutečnost? Přesto, že v tabulce skončili poslední, chybělo jen málo k tomu, aby se v pohárech udrželi a mnohem zvučnějším klubům nic nedarovali. Mezi ty, kteří k tomu výrazně přispěli, patří i Tomáš Souček s Janem Bořilem. 

Jaké pocity jste měli při rozlosování Ligy mistrů vy?

Tomáš Souček: Z mého pohledu to byla vysněná skupina a cítil jsem obrovskou euforii. Všichni jsme věděli, jak velké týmy to jsou a jaké mají stadiony. Věřili jsme, že se s nimi můžeme rovnat a myslím, že to bylo i vidět. Ničeho jsme se nebáli.

Jan Bořil: U mě určitě zavládlo nadšení! Vždyť celý život hrajete fotbal, věnujete mu všechno a dostanete se do Ligy mistrů. Do té nejlepší klubové soutěže na světě. A navíc vám vylosují tři kluby, které se řadí k těm nejslavnějším. Všechny tři už navíc v minulosti Ligu mistrů vyhrály! Jsem rád, že se mi přání mít ve skupině zvučná jména splnilo.

Hráli jste hodně vyrovnané zápasy. Co v nich nakonec chybělo? Bylo to jen štěstí, nebo má Slavia nějaké bolavější místo?

Tomáš Souček: Když shrnu všechna ta utkání, ani v jednom jsme nepropadli. Nejvíc mě asi mrzí hned první zápas, kdy jsme měli získat tři body na Interu, ale dostali jsme v nastavení vyrovnávací branku. Co se týče dalších, trápila nás koncovka. Věděli jsme, že jsme si to s nimi férově rozdali, ale upřímně − když se dostali do našeho pokutového území, skoro vždy to byl gól nebo alespoň velká šance. To byl ten rozdíl. My se tam dostali často, ale nebyli jsme tak úspěšní.

Jan Bořil: Bohužel nás trápilo proměňování šancí. Možná nám ne všichni věřili, že si jich proti takovým soupeřům dokážeme vytvořit tolik, kolik se nám povedlo, ale bohužel jsme je nedokázali proměňovat. Je to hodně o zkušenostech, které nám právě v těchto situacích, v konfrontaci s těmi nejlepšími hráči, chyběly.

Když si promítnete jarní zápasy Evropské ligy a teď Ligy mistrů, který z nich vám nejvíc zůstane v paměti?

Tomáš Souček: Pokud bych si měl vybavit ten úžasný rok plný skvělých zážitků a zápasů, nejlepší ze všeho byl zápas se Sevillou v Edenu. Když jsme tehdy v nastavení dostali branku, někteří fanoušci už odcházeli ze stadionu. Skoro nikdo nám nevěřil. My jsme to ale ve 119. minutě otočili a postoupili. To je nezapomenutelný moment a myslím, že to byl šok pro všechny.

Jan Bořil: Těch zážitků je opravdu hodně. Byl to neuvěřitelný rok. Pokud mám vybrat ale jeden, určitě si nejvíc pamatuju na domácí zápas se Sevillou. Bylo to krásné utkání, navíc s neskutečným závěrem, když se během vteřiny všechno změnilo a postoupili jsme do čtvrtfinále Evropské ligy. V tu chvíli Eden málem spadnul. Z osobního hlediska nesmím zapomenout na postup do Ligy mistrů přes Kluž, kdy se mi podařilo dát gól.

Slavia v Evropě zaujala, dá se čekat, že o některé hráče bude v cizině zájem. Pokud to nastane u vás, jaká by byla vaše vysněná země, liga, případně klub? A když jsme u klubů, kterým jste fandili jako kluci?

Tomáš Souček: Víme, že jsme byli hodně sledovaní jak v Evropské lize, tak v Lize mistrů. Každý hráč u nás kvalitu prokazoval už v české lize. Z jednotlivců se pak skládal tým. Je ale jasné, že i jednotliví hráči mají ty nejvyšší ambice, jinak by to nefungovalo. Co se týče mě, jsou to týmy z té top pětky světových lig. Kdybych měl ale jmenovat jednu z nich, je to anglická, ostrovní fotbal. Ten miluji odmala. Pokud bych tedy měl volit klub, který mi visí v pokoji na stěně, je to Arsenal.

Jan Bořil: Člověk samozřejmě sleduje ty největší soutěže na světě, nejradši mám Anglii a Německo. Jako každého by mě lákal klub, který hraje pravidelně o ty nejvyšší příčky − tituly, účast v Lize mistrů a Evropské lize. Ve Slavii jsem ale spokojený, uvidíme, co se stane v budoucnu. Když jsem byl malý, tak jsem vyloženě oblíbený klub neměl.

Po vypadnutí z LM vám zbývá pouze česká liga. Nebude to najednou nuda proti dřívějšímu kolotoči?

Tomáš Souček: Bude to úplně něco jiného. Rok a půl jsme teď hráli evropské poháry, českou ligu, domácí pohár, nadstavbu naší soutěže. Týdny mezi zápasy budou jiné než doposud. Věřím ovšem, že na to budeme připravení a o to více se zaměříme na českou ligu, ještě více se sehrajeme na tréninku a dotáhneme sezonu do úspěšného konce. Půjdeme za titulem a věřím, že se nám ho povede získat.

Jan Bořil: Už teď víme, že nám odpadne hodně zápasů a čeká nás 15 utkání v domácí lize. O to víc se musíme na každé utkání soustředit a udělat maximum pro to, abychom obhájili titul.


Tomáši Součkovi je 24 let, měří 192 centimetrů a váží 86 kilogramů. Hraje na postu defenzivního záložníka. Kariéru začal v Havlíčkově Brodě, odkud zamířil do Slavie. V ní byl dvakrát na hostování − ve Viktorii Žižkov a FC Slovan Liberec. Od roku 2014 je už ale stálým členem základního slávistického kádru. V kariéře prošel mládežnickými reprezentacemi, je i v seniorském A-mužstvu. Internetový transfermarkt.com jeho současnou cenu na fotbalovém trhu odhaduje na 7,5 milionu eur.

Janu Bořilovi je 28 let, měří 175 centimetrů a váží 75 kilogramů. Hraje na postu obránce. Kariéru začal v Mladé Boleslavi, se kterou si v ročníku 2014/2015 zahrál zápasy předkola Evropské ligy. Jeden rok hostoval ve Viktorii Žižkov. Do Slavie přestoupil v roce 2016. Prošel mládežnickými reprezentacemi (už od kategorie U-16), je i v nominaci seniorského A-týmu. Internetový transfermarkt.com jeho současnou cenu na fotbalovém trhu odhaduje na 1,5 milionu eur.

reklama

https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků