Už desítky let pracuje Tom Philipp jako lékař a stejně tak se desítky let pohybuje v politice. V této oblasti je celý život věrný KDU-ČSL, od října 2025 je předsedou jejího poslaneckého klubu. Je podporovatelem prevence, očkování, zdravého životního stylu. A o tom všem jsme si s ním povídali.
V jakém stavu převzala vláda Andreje Babiše české zdravotnictví? Má nějaké důvody si stěžovat na práci minulého kabinetu?
Současná vláda nepřevzala rozvrácené zdravotnictví. V minulém období se podařilo realizovat významné investice z evropských zdrojů: jen z programu REACT-EU směřovalo do zdravotnictví cca 23 miliard korun. Vedle toho se otevřely i další investice z Národního plánu obnovy v řádu cca 12 miliard. Zároveň systém těžil z růstu výběru pojistného za zaměstnance a nově zavedené pravidelné valorizace platby za státní pojištěnce, takže je zajištěn poměrně stabilní a předvídatelný příjmový rámec s cca 26 miliardovým meziročním nárůstem. Na druhé straně je pravda, že náklady rostly ještě rychleji a rezervy zdravotních pojišťoven se snižovaly. Takže ano, současná vláda si může stěžovat na napjatou finanční dynamiku systému, ale nemůže tvrdit, že přebírá zdravotnictví bez investic, bez směru a bez zajištěného růstu příjmů.
Velkou kauzou posledních týdnů je tlak vládní Svobody a přímé demokracie a antivaxerských poslanců, kteří se na kandidátce SPD dostali do sněmovny. Jak vážným nebezpečím to pro český zdravotní systém může být?
Ano, považuji to za vážný problém. Ne proto, že by jeden politický proud ze dne na den rozložil české zdravotnictví, ale proto, že může dlouhodobě podrývat důvěru v očkování, prevenci a odborné instituce. SPD letos tlačí na zásadní revizi národní očkovací strategie a zpochybňuje i úhradu některých vakcín, včetně očkování proti chřipce a propagaci očkování. Přitom odborníci upozorňují, že proočkovanost v Česku se u části nemocí zhoršuje, a WHO i evropské instituce varují, že právě oslabení důvěry v očkování vede k návratu nemocí, jako jsou spalničky nebo černý kašel. Největším rizikem tedy není jedna hlasitá debata ve sněmovně, ale oslabování důvěry v prevenci, autority odborných institucí a odpovědnosti státu za veřejné zdraví.
Na druhou stranu je to skutečně tak, že loňské očkování proti chřipce nedokázalo „trefit“ aktuální kmen chřipky a bylo výrazně méně účinné? Byly to vyhozené peníze?
Ne, nebyly to vyhozené peníze. U chřipky se může stát, že shoda vakcíny s aktuálně cirkulujícím virem není ideální. A ano, v loňské sezoně se skutečně mluvilo o horší shodě, takže účinnost proti samotné nákaze mohla být nižší než v jiných letech. Jenže i v takové situaci očkování snižuje riziko těžkého průběhu, hospitalizace a úmrtí. A právě v tom je jeho hlavní smysl. Očkování proti chřipce nezabrání každé infekci, ale chrání ty nejzranitelnější a zachraňuje mnoho životů. Právě to by si měli uvědomit všichni, kteří očkování lehkovážně zpochybňují.
Sledujete dění kolem zdravotnictví ve Spojených státech? Je to z vašeho pohledu jednoznačný regres?
V řadě ohledů to jako regres vnímám. Ne proto, že by americké zdravotnictví předtím bylo bez problémů, ale proto, že administrativa Donalda Trumpa oslabuje právě ty části systému, které mají stát na odbornosti, stabilitě a prevenci. V roce 2025 oznámilo ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb rozsáhlou reorganizaci a zrušení 10 tisíc pracovních míst napříč institucemi klíčovými pro dohled, výzkum a ochranu veřejného zdraví. Zároveň administrativa změnila některá vakcinační doporučení mimo standardní odborný proces a kolem poradních orgánů pro očkování vznikl vážný spor o jejich nezávislost a expertizu. To podle mě není modernizace, ale oslabování důvěry v instituce, které mají chránit zdraví obyvatel.
S manželkou Štěpánkou.
Nová vláda přišla s projektem meganemocnice v pražských Letňanech. Jak rozumíte tomuto projektu? To je přece něco, co jde daleko za horizontem současné vlády. Je to věc, na které je široká politická shoda?
Zatím tomu rozumím spíš jako politické proklamaci než jako projektu s jasnou koncepcí. Vláda dosud nepředložila analýzu, ze které by bylo zřejmé, že nová velká nemocnice skutečně zlepší kvalitu péče, její dostupnost nebo přinese ekonomičtější provoz. V této chvíli to proto působí spíš jako přání jednoho premiéra než jako promyšlený a odborně podložený plán. Mluví se o tom, že by nové zařízení v budoucnu převzalo akutní péči od části stávajících nemocnic na pravém břehu Vltavy a koncentrovalo ji do jednoho místa. Takový projekt ale zjevně dalece přesahuje horizont jednoho volebního období, a právě proto by bylo namístě hledat pro něj širší podporu napříč politickým spektrem. To se zatím podle mého názoru neděje. Určitá shoda dnes existuje spíš na tom, že pražská nemocniční síť potřebuje modernizaci a lepší organizaci, nikoli na podobě tohoto konkrétního projektu. Právě proto bych byl opatrný, aby se z legitimní debaty o budoucnosti pražského zdravotnictví nestal jen velký politický billboard.
Jaký by byl přínos tohoto projektu a jaká jsou jeho rizika?
Přínos vidím v tom, že stavět nový nemocniční areál je smysluplnější než složitě a draze modernizovat staré provozy. Nový komplex umožní lépe naplánovat provoz, logistiku i technologie podle potřeb současné medicíny. Velkým otazníkem je ale umístění do Letňan. U akutní péče rozhodují minuty a pacienti budou vždy směřovat hlavně do nejbližší nemocnice. Hrozí tedy, že se naplánovaný tok pacientů nezmění a tlak na přetížené nemocnice blíž centru vzroste. Druhým rizikem je personál, protože nestačí postavit budovu, ale je nutné do ní také zajistit zdravotníky. Přínosem tedy může být moderní logicky uspořádaná nemocnice, rizikem špatná lokalita, horší dostupnost pro pacienty i personál.
Máme tady nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. Produkuje z vašeho pohledu něco, co by skutečně naplňovalo jeho název? Nebo je to spíš úřad pro úřad?
Myšlenku propojit sport, prevenci a zdravý životní styl jsem vždy podporoval. Pravidelný pohyb je důležitou součástí prevence a stát má dělat víc pro to, aby lidé žili déle ve zdraví. Upřímně ale musím říct, že v založení tohoto ministerstva vidím spíš koordinační úřad než skutečný resort. Zatím tedy působí spíš jako „úřad pro úřad“, který dosud neprokázal, že naplňuje svůj název konkrétními výsledky. Uvidíme, co tato investice do nového ministerstva opravdu přinese, zda přijdou skutečná opatření v prevenci, lepší koordinace podpory sportu a měřitelné dopady na zdraví populace. V tuto chvíli jsme ale stále spíš ve fázi slibů a ambicí.
KDU-ČSL se od voleb nemůže vzpamatovat a po rozpadu koalice SPOLU se pohybuje hluboko pod pětiprocentní čarou ponoru. Jaký je váš recept na návrat do klidnějších vod nad tuto hranici? Je to jen vytvoření nové koalice podobné SPOLU? A pokud ano, na jakém půdorysu?
KDU-ČSL má po volbách ve sněmovně stabilní klub šestnácti poslanců, z toho řadu nových tváří se zkušeností z komunální a krajské politiky. To je dobrý základ, na kterém se dá stavět. Zároveň je zjevné, že strana teď prochází obměnou vedení – Marek Výborný oznámil, že post předsedy nebude obhajovat, a kandidaturu do čela strany oznámil úspěšný jihomoravský hejtman Jan Grolich. To beru jako příležitost spojit novou energii s politickou zkušeností a vrátit straně větší tah na bránu i srozumitelnost. Musíme být čitelnější, uvěřitelnější a samostatně silnější. Lidovci musejí znovu přesvědčit voliče, že mají co říct k běžnému životu lidí – k dostupnému bydlení, zdravotnictví, školství, péči o seniory i životu v regionech. Proto dnes nepošilháváme po předvolební koalici. Nejdřív musíme být sami silní. A jaká bude situace před dalšími volbami, to ukáže čas.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Tom Philipp (narodil se 26. prosince 1968 v Praze) je přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, poslanec, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, zastupitel městské části Praha 12 a bývalý místopředseda KDU-ČSL.
Po vystudování 2. lékařské fakulty UK začal v roce 1993 působit jako lékař na oddělení revmatologie v Thomayerově nemocnici, později zde již působil jako náměstek ředitele (2005–2014). Od roku 2014 pracoval čtyři roky jako náměstek ministra zdravotnictví. Od konce listopadu 2018 pracoval ve společnosti Agel, a. s., kde působil na postu 1. místopředsedy představenstva a jako ředitel Nemocnice Jeseník. S Thomayerovou nemocnicí ale nikdy nepřestal zcela spolupracovat a nakonec se do ní naplno vrátil.
Členem KDU-ČSL je od roku 2002, v roce 2021 byl zvolen poslancem. Po osmi letech, kdy byl členem správní rady VZP, se v únoru 2022 stal jejím předsedou.
Žije v Praze, je ženatý a má pět dětí. Baví ho turistika, cyklistika, kynologie a rybaření, jeho hlavním koníčkem ale zůstává politika.
reklama
