Po čtyřech letech, kdy byl opozičním poslancem, usedl po loňských volbách Karel Havlíček opět do křesla ministra průmyslu a obchodu a zároveň na post místopředsedy vlády a nadále zůstává druhým mužem hnutí ANO 2011. Resort převzal v nelehké situaci – konec uhlí, drahé energie, nedostatek pracovních sil, nejisté vazby v rámci světového uspořádání.
Ekonomický růst České republiky patřil loni k nejrychlejším v Evropě. Je podle vás co oslavovat a podaří se tempo udržet?
Je dobře, že ekonomika roste, ale žádné velké oslavy nechystám. Ten růst je zčásti odraz ode dna. Pokud má pokračovat i v roce 2026, musí za tím být konkrétní kroky vlády, a ty už děláme. Hned po nástupu nové vlády jsme snížili lidem i firmám cenu elektřiny, protože bez dostupných energií nemůže žádná ekonomika fungovat. Do schvalování jsme poslali nový stavební zákon, který má konečně zrychlit výstavbu a bude funkční – na rozdíl od toho pirátského experimentu, který všechno jen zablokoval. A zároveň systematicky snižujeme počty úředníků a osekáváme zbytečnou byrokracii, protože stát dnes podnikání spíš brzdí, než podporuje. Jestli chceme udržet růst, musíme firmám vytvořit normální podmínky: levnější energie, rychlé povolování staveb, méně papírování a větší podporu investic. Pokud tohle dodržíme, máme šanci růst dál. Pokud ne, tak nám ten růst velmi rychle uteče za hranice.
Na sjezdu hnutí ANO jste dostal víc hlasů než Andrej Babiš. Proč jste nekandidoval na předsedu?
Protože politika není soutěž ega. Hnutí ANO funguje jako tým a každý má svoji roli. Andrej Babiš je nezpochybnitelný lídr hnutí, má silný mandát od delegátů a já se soustředím na ekonomická témata jako průmysl, energetiku, investice. Pro mě je důležité, aby hnutí fungovalo a aby se doručovaly výsledky.
Přebíráte energetiku v době konce uhlí a čekání na nové jádro. Co musí Česko udělat?
Musíme si říct pravdu – žádné jednoduché řešení neexistuje. Uhlí končí a nové jaderné bloky ještě nejsou. To znamená, že v přechodném období potřebujeme stabilní zdroje, typicky plyn, ale zároveň jasný plán, aby se z toho nestala dlouhodobá závislost. Jádro musí zůstat páteří české energetiky. Nestačí ale jen jeden projekt, musíme mít připravené další kroky a dívat se i na malé modulární reaktory. Současně je nutné masivně investovat do sítí, protože bez nich nám žádná transformace fungovat nebude. A třetí věc jsou ceny energie. Pokud budeme český průmysl zatěžovat víc než okolní státy, tak ho prostě pošleme za hranice. Proto dlouhodobě říkám, že musíme v Evropě tlačit na omezení cen povolenek ETS1 a odmítnutí ETS2.
Má průmysl pořád smysl, nebo bychom se měli víc orientovat na služby?
Česko je průmyslová země a průmysl zůstane páteří ekonomiky. Bez něj nebudou ani dobře placené služby. Ale ten průmysl se musí změnit. Vyšší přidaná hodnota, automatizace, výzkum, vývoj. Nejde o volbu průmysl versus služby. Správná cesta je průmysl a služby kolem něj: IT, vývoj, logistika, design, servis. A hlavně vytvořit takové podmínky, aby firmy investovaly tady, ne o dvě hranice dál.
Pomáhá české ekonomice příliv cizinců, včetně Ukrajinců?
Čistě ekonomicky platí, že Česko má dlouhodobě nedostatek pracovní síly a bez řízené migrace to nezvládneme. Ukrajinci dnes ve velkém pracují a pomáhají držet část trhu práce i služeb nad vodou. Zároveň to klade nároky na stát – školy, bydlení, administrativu. Klíčové je mít rychlá, ale kontrolovaná pravidla a tvrdě potírat zneužívání systému.
Jak důležitá je dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií?
Je to hodně podstatná zpráva, i když se její dopady neprojeví hned. Indie je obrovský trh a v době, kdy svět směřuje k protekcionismu, je každé otevření obchodu zásadní. Pro Česko je klíčové, aby z toho netěžily jen velké státy, ale i naše firmy, strojírenství, energetické technologie, automotive, ICT. Musíme být aktivní a pomoct českým exportérům se na ten trh dostat.
Je obnova Ukrajiny šancí pro českou ekonomiku?
Ano. A říkám to pragmaticky: je to morálně správné a zároveň ekonomicky racionální. Obnova Ukrajiny bude projekt na mnoho let – infrastruktura, energetika, zdravotnictví, průmysl. České firmy v tom mají co nabídnout. Stát jim ale musí pomoct s financováním, pojištěním rizik a přítomností v terénu. Pokud se Ukrajina postaví na nohy, znamená to stabilnější Evropu a nové zakázky pro naše firmy. To jde ruku v ruce.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Karel Havlíček (narodil se 16. srpna 1969 v Českých Budějovicích) je poslanec, místopředseda sněmovny a 1. místopředseda hnutí ANO.
Vystudoval obor pozemní stavby na Fakultě stavební ČVUT a získal titul inženýr, v roce 1998 pak titul MBA na PIBS při Manchester Metropolitan University. Doktorské studium oboru ekonomika a management dokončil v roce 2004 na Fakultě podnikohospodářské VŠE (titul Ph.D.), kde v roce 2014 na Fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta.
Působil ve vedení několika firem, byl také mj. předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, kterou v roce 2000 spoluzakládal, členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Rady pro veřejné investování aj.
V roce 2019 byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu a zároveň se stal místopředsedou vlády pro hospodářství, o rok později navíc i ministrem dopravy.
Členem hnutí ANO se stal až v roce 2021, v únoru 2023 byl zvolen jeho 1. místopředsedou a stal se i předsedou stínové vlády. Ve stejném měsíci byl také zvolen místopředsedou sněmovny.
Je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky, německy, rusky a částečně španělsky, francouzsky a čínsky. Je velkým fanouškem rockové a folkové hudby.
reklama
