S velvyslancem Státu Izrael v České republice Amirem Weissbrodem jsme se setkali dva týdny po prvních amerických a izraelských úderech na Írán. Rozhovor se proto zčásti zaměřil na v té době aktuální dění, ale věnovali jsme se také Tomáši Garriguovi Masarykovi a jeho vlivu na bilaterální vztahy.
Jaký byl hlavní cíl izraelského útoku na Írán? V médiích byl popisován jako forma prevence. Prevence proti čemu přesně a proč právě v tomto okamžiku?
Naším hlavním cílem bylo zabránit existenční hrozbě, a to jak v souvislosti s jadernou otázkou, tak s programem balistických raket. Írán nadále usiluje o obnovu svých jaderných zařízení a je důležité zdůraznit, že obohacený uran zůstává v jeho držení. Pokud jde o balistické rakety, Izrael dlouhodobě zastává názor, že tato otázka musí být řešena spolu s jaderným programem jako součást jakýchkoli jednání s Íránem. Načasování našeho nedávného kroku bylo dáno záměrem Íránu přesunout veškerou relevantní infrastrukturu hluboko pod zem, aby si vytvořil určitou imunitu, a zároveň rozšířit výrobu raket z desítek na stovky měsíčně. Naším cílem je chránit naši národní bezpečnost, ale dopady sahají daleko za hranice Izraele. Tato hrozba se týká širšího Blízkého východu i dalších regionů, včetně Evropy. Írán již zaměřil své útoky na Kypr, Turecko, Ázerbájdžán a další země, čímž jasně ukazuje závažnost a dosah této destabilizující schopnosti.
Je součástí izraelského cíle také vyvolat změny íránského režimu?
Tento cíl jsme formulovali střídměji. Uvedli jsme, že naším záměrem je vytvořit podmínky, které by mohly umožnit případnou změnu. Zároveň si plně uvědomujeme, že skutečná změna musí v konečném důsledku vzejít od samotného íránského lidu – nikoli od Izraele, ani od Spojených států. Naším bezprostředním zaměřením je íránská vojenská hrozba a potřeba jí zabránit u jejího zdroje. Pokud by změna režimu byla důsledkem, bylo by to pozitivní. Není to však něco, co bychom mohli nařídit. Můžeme pouze formovat prostředí, v němž by takový vývoj mohl být možný.
Jaký je váš pohled na nástupce ajatolláha Alího Chameneího?
Myslím, že není tajemstvím, že pro nás, pro Spojené státy a pravděpodobně i pro další to není typ nástupce, kterého bychom si přáli u moci. Je považován za mimořádně radikální osobnost. V konečném důsledku usilujeme o zásadní změnu v regionu – takovou, která zajistí dlouhodobou bezpečnost a stabilitu pro nás i pro celý Blízký východ. Nikdo nechce čelit eskalaci každých několik měsíců. Právě proto je nutná výraznější změna. Někdy je zapotřebí rozhodného kroku k nastolení dlouhodobé stability a k zabránění situaci, kdy takto nebezpečný režim nadále buduje rozsáhlé kapacity, které by mohly ohrozit naši existenci i stabilitu celého regionu.
Přejděme k tématu bilaterálních vztahů. Jak se cítíte v Česku a jak byste popsal naladění veřejnosti vůči Izraeli?
Cítím se zde výborně a vůči Izraeli vnímám silnou otevřenost i hluboké ocenění společných historických vazeb. Velmi jsme si vážili podpory, kterou nám Česká republika poskytla během války. Během posledních tří měsíců jsem také viděl značný potenciál pro posílení našeho vztahu nad rámec již tak vynikajících politických vazeb – zejména v ekonomické a akademické oblasti. Lidé v Izraeli vnímají střední Evropu jako region, který dlouhodobě prokazuje naší zemi podporu. Samozřejmě se také snažím zajistit, aby tato podpora přetrvala i v dalších letech. Proto se setkávám s mnoha mladými lidmi a přibližuji jim Izrael.
Proč jste si pro své působení vybral právě Česko?
Chtěl jsem intenzivněji pracovat na bilaterální úrovni v zemi, kde podle mě má taková spolupráce dlouhodobou hodnotu. Hledal jsem středně velký, ale významný stát, který je skutečným přítelem Izraele. Zároveň mě zajímalo zaměřit se na posilování bilaterálních vztahů v oblastech, jako je ekonomika, akademická sféra a další, protože mé předchozí pozice byly výhradně politické.
Která odvětví by mohla být atraktivní a kde bychom mohli otevřít nové partnerství s izraelskými firmami?
Myslím si, že zdravotnictví a zdravotnické technologie, umělá inteligence, IT obecně, bezpečnost a obranný průmysl. Česká republika by měla mít více startupů a měla by diverzifikovat svůj průmysl v prostředí globální konkurence. A nesmím zapomenout ani na turistiku. Přestože mou prací je přivést více Čechů do Izraele, pokusím se vám pomoci rozšířit izraelský turismus zde. Česká republika je třetí nejnavštěvovanější destinací izraelských turistů na světě a loni tento počet vzrostl o 65 procent. Je ale potřeba jej rozšířit i mimo Prahu do dalších regionů. To jsou tedy zhruba oblasti, na kterých lze pracovat. Viděl jsem velký zájem izraelských firem, které chtějí realizovat společnou výrobu přímo zde nebo vnímají Česko jako centrum svých operací v Evropě.
Můžeme udělat něco pro to, aby bylo Česko pro izraelské firmy atraktivnější?
Podle mého názoru byste měli vést výraznější marketingovou kampaň a posílit svůj profil jako evropského centra plného talentovaných lidí. Pokud jde o turistiku, zahájil bych mnohem širší kampaň zaměřenou nikoli na Prahu, ale na regiony. Domnívám se, že celkové podmínky, které vznikly po válce – kdy se naši lidé v České republice cítí vítáni a především bezpečně – vytvářejí nové příležitosti.
Historie našich bilaterálních vztahů sahá k T. G. Masarykovi a roku 1927. Je Masarykův odkaz dodnes živý?
To je pravda. Za dva roky to bude sto let od jeho návštěvy a rádi bychom toto výročí využili k uspořádání akcí, které jej připomenou a oživí. Existuje pevný základ česko-izraelských vztahů, ale musíme je dále rozvíjet a zpřístupnit i mladší generaci. A mimochodem, když se podíváte na Izrael, myslím, že jméno prezidenta Masaryka najdete téměř v každém městě – náměstí nebo ulice nesou jeho jméno.
Jste v Česku už více než šest měsíců a za tu dobu jste stihl poměrně hodně cestovat. Je pro vás návštěva různých regionů důležitá?
Ano, myslím si, že mou prací není soustředit se pouze na Prahu, i když je hlavním městem. Diplomaté mají někdy tendenci zůstávat výhradně v metropoli a to považuji za chybu. Aby člověk zemi skutečně poznal a porozuměl jejím obyvatelům, musí ji prozkoumat jako celek. Proto jsem se snažil část svého času věnovat i cestování po vaší zemi. Zároveň bych rád posílil vazby mezi obcemi v Izraeli a v České republice, protože věřím, že to podporuje přímé vztahy a výměnu. Cestování po regionech je tedy důležitou součástí mé práce.
Jaké jsou vaše plány na nadcházející týdny a měsíce?
Budu pracovat na projektech zaměřených na další prohlubování spolupráce mezi našimi zeměmi, například letos plánujeme velkou izraelsko-českou akademickou konferenci. Rád bych se také více věnoval ekonomickým otázkám. První měsíce jsou především o poznávání lidí a teprve poté přicházejí konkrétní nápady – a několik z nich se už rýsuje. Samozřejmě zůstanu v kontaktu s vládními představiteli, ale budu se snažit oslovit i mladší generaci, včetně setkání se studenty na středních a vysokých školách.
CV BOX
Amir Weissbrod (narodil se 16. dubna 1968) je od září 2025 izraelským velvyslancem v České republice.
Posledních třicet let působí jako diplomat na izraelském ministerstvu zahraničních věcí a během své kariéry zastával různé funkce. Jeho poslední pozicí na ministerstvu byl post náměstka generálního ředitele pro Organizaci spojených národů a mezinárodní organizace (2023–2025).
Působil také jako izraelský velvyslanec v Jordánském hášimovském království (2018–2021).
Dlouhodobě se specializuje na problematiku Blízkého východu a OSN a publikoval na toto téma několik článků. Je autorem odborné publikace Turabi: Mluvčí radikálního islámu (1999).
Je ženatý a má tři děti.
reklama
